Glosování - hrozba léčitelky II
Kapitola VII
Štětinka se probudila v brzkých ranních hodinách(Což je u ní odpoledne). Byli už vidět paprsky slunci poskakující mezi stromy(To kdybych viděla, tak se asi po*eru). Večer skoro nespala.(Tak určitě...)
Pomoc najdeš u dvounožců!(Tvl je blbá?! I já.... takový sklerotik....si pamatuje, že pomoc nájdeš pouze v Bohnicích....tohle není placená propagace, jo?) Opakovala si v duchu. Nechápala to.(Tak to jsme dvě)
Co jí tím jen Tmavoočka chtěla říct?- (Že máš nějakou duševní poruchu, tuším)
,,Štětinko?" řekla nějaká kočka u v chodu a Štětinka leknutím naskočila. Rychle si upravila kožíšek a vylezl(To se dá do Guinnessovi knihy rekordů, takhle rychle změnit pohlaví. Potlesk pro Štětinkami) s doupě.
,,Ano, Hnědko?"(Záchodová štětko....asi to je trapný vtip nom) mňoukla a podívala se na mladou hnědou(Tohle tomu nahrává.... proč....) válečnici. Panikařila a vždy vzorně upravená srst jí stála. (Stála....)
,,E...et-" vykoktala ze sebe. Štětinkám(*Štětinkami) se na ní překvapeně podívala a počkala až popadne dech.
,,T-Tygřice!" vyhrkla. Se Štětinkou se rozběhli ke školce.
,,Co je sní?"(Spíš co je s tebou...) zeptala se Štětinka za běhu Hnědky. (....neeee)
,,Má bolesti a nejspíš rodí koťata!" (A co jiného by asi rodila...!) mňoukla. Štětina se smykem zastavila. (....to chci taky umět)
A jejda. (Reakce level.... nekonečno)
Zapomněla na bylinky (Stupid). Otočila se a uháněla zpátky. Hučelo jí v uších. (Proč ne žeo)
,,Co je?" mňoukla za ní Hnědka a Štětinka cítila její zvědaví pohled na zádech. (Zvědavý pohled na zádech.... mňam)
Nemá čas.
Vletěla do doupěte a hlavou narazila do stěny. (....tohle nejde glosovat....to už parodie je.... každopádně, už vím, co s Artfang naanimujeme)
Au.
Hlava se jí zatočila,(Já úplně vidím tu animaci XD) sebrala s hromádky maková semínka, pavučinky, měsíček a další věci které potřebovala. Vše rychle uvázala do svazečku.
Vyběhla z doupěte a okem zahlédla dva starší - Černinu s Malotlapkou(S těch jmen umírám XD chudáci, co měli za rodiče, že je pojmenovali takhle debilně) - jak se vyhřívají u padlého dubu. (Proč si kupujete topení, stačí padlý dub)
,,U Hvězdného klanu, Štětinko co to vyvádíš?!"(Taky by mě zajíma) zakřičela udiveně Malotlapka.
Štětina si jí nevšímala a běžela dál až doběhla ke školce. (To je neuvěřilně nevychovaná kočka....)
,,Ach...au, au!" křičela Tygřice. (To zní....ehm)
,,Neboj drahá, to zvládneš!" povzbuzoval ji Hnědotlapa, její druh. (Kriste proč musím komentovat porod....)
,,To bude dobrý" řekla Hnědka. (Tohle je best postava....)
Štětinka užuž chtěla vběhnout do doupěte, ale za ní se objevila vysoká černá kočka.
,,Jen se prosím tě nezabij, Štětinko." řekla její velitelka. (Mě by to nevadilo!)
,,Ano..." řekla a vběhla do školky.
,,Štětnko, nemusíš se kvůli m - echhh, auau!" kašlala Tygřice. (Koronavairus...)
,,Musíš být v klidu" nařídila Štětinka.(To říká ta pravá....)
Začala si rozbalovat bylinky. Najednou do doupěte vešla Temná noc. Musela mít skloněnou hlavu, aby se do doupěte vešla. (To je nějaký gigant...)
,,Tygřice, co se děje?" zeptala se pevným hlasem. (.... vůbec nic)
Odpověď zná. (Já si to zas tak úplně nemyslym)
,,Koťata" zadrmolila Štětina a ani ji při tom neprohlédla do očí.
Posunula k Tygřicí maková semínka. Tygřice je očichala a pak jedno po druhém rozžvýkala. Štětina hrabala dál.(Co sakra hrabe.... takový ty tunely jak jimi převáželi Zemana....?) Slunce začínalo svítit do doupěte, které bylo zaplněné. (Proč pořád někam svítí slunce....)
,,Dva válečníci, běžte ven hlídat!" řekla Tmavá noc, když už venku byli jen dva učedníci, kteří se prali. (Proč všechny zajímá porod....)
Směs bylin, které Štětinka namíchala, podala matce. (Taky jste dělali v chemii ty debilní směsi? XD)
Už to bude co nevidět.
Tygřice řvala čím dál víc(....tohle bude můj oblíbený citát...) , a tím víc se zrychloval Štětince tep u srdce.
Rychlím(za pět) pohybem se dostala k matce a vydávala koťata. (Vyndávala koťata....wtf.... proč je porod, který jsem psala před třemi lety tak strašně bizarní) Jedno,...druhé,...třetí,...a i čtvrté. Tygřice jim jednomu po druhém olízla maličkou hlavičku.
Štětina je rozdala kočkám o kolo, aby je olizovali (poslední Tmavé hvězdě).(Kdo chce lízat kotě....?) Mohla se pak starat o samotnou Tygřici.
Dala jí bylinky. (Ta bude za chvíli sfetovaná jak Štětinka)
Tygřice se podívala na zrzavo/bílou kočičku. ,,Bude to Kapradička(To je jméno.... strašně super nooo), po mojí matce," mňoukla a pak se podívala na tygrovaného kocourka ,,To je Tygříček, pro jeho srst a tamto Rudášek(tvl...), klan uchrání před ohněm(Jak kotě ochrání klan před ohněm....)," ukázala na rudé kotě. A jako poslední byla mourovatá kočička. ,,A tohle je Štěťulka, po naší léčitelce!"(Upřímně...je mi strašně líto toho kotěte)
Kapitola VII
Štětinka ležela na své podestýlce a sledovala, jak si koťata hrají u školky a kožíšky jim svítí v teplém slunečním(Zabijte někdo to slunce už) světle. Oceáninka a její sestřička Vlnička(BIZARNÍ), dvě modré mourovaté kočičky Okvětinky, si hráli s Rudáškem. Štětina zpomínala(Ta pořád vzpomíná na voloviny a zapomíná, že je léčitelka....sakra už) , jak i ona si tu kdysi stejně hrála s bratry. Opodál běžel Tygříček a za ním se ho snažil dohnat bratr Oceáninky a Vlničky, zavalitý(co to je za debilní slovo) mourovatý kocourek Zaječík (Neeee já umřu). A dvě kočičky, Štěťulka a Kapradinka si spolu hráli na slavné velitelky(Zajímavá hra....zahrajem si?). Černá noc jako vždy pohodově odpočívala a čekala na své dva hraboše, které zblajzla(.... já se strašně stydím) jako malinu. Válečníci odpočívali, lovili, hlídkovali nebo klábosili (Proč si třeba nemůžou povídat....ale klábosit...) u hromady úlovků. Učedníci se přáli(I wish you merry Christmas!) nebo měli trénink a zástupce rozděloval hlídky a lovy. Jen Štětina měla zaneprázdnění hlavu i v tento slunný den. (Zaprvé, slunce pořád žije, zadruhé, není zaneprázdněná)
Něco nekalého(...aha) se v lese děje.
Zahleděla se na hromadu kořisti a řekla si, že se jí sní bude přemýšlet líp. Když k ní došla, nic moc tam nebylo(Sad), velitelka a líní válečníci, všechnu dobrou kořist sežrali(Jsou to kreténi no). Našla veverku, ale byla hnusná a červivá a tak si vzala tři myši(Ty sehnala kde...v Kauflandu?...) a šla.
,,Štětinkooo!" zavolal na ní čísy(není tohle slovo napsané blbě....?) hlas. Byl to zástupce a mířil si to rovnou k ní. ,,Nemáš co na práci?" mňoukl vážně a kývl hlavou k doupěti starším. ,,Omlouvám se..."(Za co... spíš se omluv mě) řekla rozpačitě kočička a uhla mu pohledem. Přiběhla ke svému doupěti pro myší žluč(Co s ní bude dělat...?). Její pachuť jí celou cestu otravoval v tlamě až zavrčela.(Protože když zavrčíš, vše jde líp)
Prodrala se vchodem do doupěte starší pod spadlým dubem. (Topení! K čemu Bohemia Energy!)
Rybák(....) na sluníčku a ona zahlédla hnet(za šest....) čtyři klíšťata na jeho kožíšku. Podívala se mu do očí a on si jí teprve až teď všiml.(super)
,,Ahoj Štětinko? Proč ti to tak dlouho trvalo, mám svědivý(svědivý....) kožich!" mňoukl nervle a podrbal se.
Oni nikdy nepoděkují!(Protože si nic neudělala.... možná to bude tím)
Uraženě k němu došla. Mačkala mu na klíště žluč tak dlouho dokud neodpadlo.
Černina, nejstarší kočka klanu k nim došla. ,,Ále, nedělej si s ním těžkou hlavu! On už je takový."(Jo jako) mňoukla povzbudivě směrem k ní. Pak přísným pohledem spražila Rybáka. ,,Nebuť jako Myší měsíc!" (To je sakra....kdo....)
Štětinka se zarazila. Jak živá(Kdy už umře) o něčem takovém neslyšela. Myší měsíc? Kdo je to zač?
Černina se posadila. ,,Víš kdo to je?"(Ne) zeptala se jako by jí četla myšlenky. Léčitelka pokývala hlavou. Černina se si olízla tlapku a Štětince se podařilo vyndat další klíště. (Potlesk)
,,Kdysi dávno žil byl jeden velitel jménem Myší měsíc," začala dramatický Černina. ,,Byla jsem kotě a on byl tak sobecký, že mi nechtěl dát učednické jméno(Tak to si dovolil hodně!)!A však to nebylo vše. V jednom místě se začali s
Ztrácet válečníci a učedníci a on nedovolil, aby to místo prozkoumali(To je hrozný!)!
Však packy Mračného klanu běží pomalu(Protože jsou z Aliexpressu), ale jistě(no....to si nemyslím). Na každého jednou dojde, proto mu Hvězdný klan zabavil jeho devět životů(Dobře mu tak....)..."
Štětinka jí zastavila a srdce se jí rozbušilo.(Já bych radši, kdyby se jí zastavilo srdce ...) Už jí bylo vše jasné.(Co....?) ,,Děkuji, děkuji za všechno!"(Není zač) vykřikla a vyřítila zarostlým vchodem. (Zase někam narazí)
,,Ale počkat, co moje klíšťata?" slyšela, jak za ní vykřikl Rybák.(Chudák) Černina mu zašeptala něco do ucha a on na to zabrblal: ,,No to s tím ale vůbec nesouvisí!" Pak už slyšela jen vrnění a pak už jen viděla, jak se vzájemně myjí.(Fuuuj i s těma klíšťatama....)
Kapitola IX
Štětinka běžela lesem k místu, kde před dny zemřela Tmavoočka.(Proč by to někdo dělal?!) Podle starších pochopila, že se musí hledat na místě příčiny.(Genius) Napadlo jí se zeptat, jestli to někdo neviděl.(Tvl to je Sherlock!)
Kožichem jí však projela vlna(Jede vlnaaa!) strachu, a začalo jí v něm mravenčit.(Ferda)
Co když narážím na toho vraha? (Tak budeš prd*li)
Málem jí štíhlí(error) končetiny, ale podařilo se jí to překonat. Běžela dál a už mezi stromy viděla i vykukovat domy(Myslím, že to předčilo i strach z vraha) dvounožců.
Doběhla k nim a na zemi, ani místě kde zemřela Tmavoočka, našla kus srsti a kapku zaschlé krve.(Jenom kapku jooo?)
Hlava se jí zatočila(Prostě.... hádejte, co si představuju pod tímto slovním spojením XD), když pomyslela na ty pěkné chvíle právně s ní.(:'()
Poblíž toho místa byl roh plotu dvounožčí zahrady.
Naposled se podívala na chomáč chlupů a došla k plotu. Vyhoupla se(viiiiii) na něj a rozhlédla se po zahradě. Stál tam dům(Bum), vedle něj malé jezírko a ohniště. Bylo vidět, že dveře do domu mají malé kočičí dvířka.(Dveře mají dvířka....noice)
Super.(Žeo?)
Jemně mňoukla a z poza domu přiběhla bílá kočka se smaragdově zelenýma očima. (Vábič divoké....teda nedivoké zvěře)
Ulekla (To z jakého století je tohle slovo? xD) se když ji uviděla, ale Štětina nechtěla, aby vystrašeně utekla pryč.(A když magor z Bohnic něco nechce, tak se to nesnaž udělat)
,,Neboj, nic ti neudělám(:D), potřebují s tebou mluvit..." mňoukla prosebně a k jejímu štěstí poslechla. Vyhoupla(Proč se všichni houpají....na plotě. To dokonce i politici se houpají na houpačkách!) se na plot a řekla.
,,Kdo jsi a co chceš?" mňoukla vystrašeně.(Toffee a chci umřít...)
Štětinka se jí snažila mávnutím ocásku naznačit, že se nemá čeho bát.(Manipulátor tohle)
,,Já jsem Štětina," začala. ,,Jsem léčitelka Temného klanu a moje..." nechápavý pohled mazlíčka jí však zastavil.
Aha, nezná klany.(No to je překvápko)
,,...No prostě mojí kamarádku tady někdo zabil, na fantom(Zabil jí fantom? Jo taaak!" místě," ukázala hlavou na místo z kamenů vedle lesa. Slova se jí zadrhávala (Proč by se slova zadrhávala v krku zrovna jí. Ty slova jsem debilní) v krku.
,,Nevíš, kdo jí zabil?"(Fantom!...tak máš amnézii nebo co už!?) mňoukla.
Kočka přihmouřila oči.
,,Jsem Maky," mňoukla neochotně. ,,Vím, že nedávno jeden toulaví (Proč neumí gramatiku....nikdo....v týhle....knizeeee!) kocour rozhodl, že bude mít klan(Jo takhle vznikl klan debilů. Prostě si někdo řekl ,, Založím si klan!") . Jednou jsem slyšela, že dokonce chce vyhnat kočky z jejich území!"(....aha) děsivě u toho vykulila oči.(Utíkej.....) ,,Počkej, zajdu pro svou sestru." mňoukla.
Seskočila s plotu, přiběhla k domu a zamňoukala. (Zase vábič...)
Z poza domu, jako před tím Maky, vylezla stejně bílá kočka (kopírajt) s jasně modrýma očima.
Maky jí všechno vysvětlila a někdy nervózně kývla hlavou směrem k Štětince.
Modrooká kočka na ní vrhala vyděšené pohledy. (Nedivím se....)
Pak spolu skočili (vyhoupli....asi prošli dalším stádiem vývoje) na plot ke Štětince.
,,To je Cindy," Takhle se jmenuju v robloxu! xD) mňoukla Maky a švihla k ní ocasem. Cindy nejistě mávla sněhobílím ocáskem. ,,Ahoj..." Úplně jako na exkurzi v Bohnicích!)
,,Ví toho víc než já."(Roblox ví všechno :D) Přerušila jí Maky.
Štětina jí kývnutím hlavy pozdravila a pobídla jí, ať mluví.(Jak navýslechu...)
,,No, ležela jsem na okně a uviděla mou kamarádku Červenou (To je jméno, nebo je ta kočka rasista...?). Ta šla za černým kocourem(Rasista...), který tam čekal a najednou začal všude vylézat ostatní kočky(aha...asi jako při porodu ala Tygřice že?). Na něčem se tam domlouvali, e nevím na čem. Zaslechla jsem pouze Tajemný klan..."(Bum)
Štětinka poslouchala její vyprávění, ale začala si uvědomovat, že se blíží a že je úplněk, neboli Schromáždění.(Jo jakooo)
Rychle se s Maky a Cindy rozloučila a poděkovala jim a už uháněla do tábora Temného klanu.(Ruun)
Pomoc najdeš u dvounožců...(počkat.... takže Cindy a Maky jsou taky z Bohnic!)
Vběhla do mýtinky, kde měli tábor.
Najednou uviděla, jak k ní běží Oceáninka. ,,Štětinko!" vykřikla.
Štětinka se smykem zastavila. ,,Co je?"
,,Zmeškala si můj Jmenovací ceremoniál!!!"(Seš vážně debil! Jak si mohla zmeškať Oceánin.... něco ceremoniál!) vrhla na ní rozzuřený pohled a Štětinka by se nejraději studem propadla do země.(To by bylo tak super! To si budu přát k Vánocům.)
,,Pro..."chtěla zamumlat, ale Oceáninka ji přerušila.
,,Jmenuji se Oceánotlapka a moje sestra Vlnotlapka. A tady je Zaječí tlapka."(Names level up) ukázala na mourka u hromady úlovků a sklopila oči v sloup. ,,A je..."(to rebel)
,,JE SCHROMÁŽDĚNÍ!"(*infarkt*) vykřikla najednou Černá noc a všechny kočky, které měli jít na Schromáždění, se sešli u ní, aby mohli vyrazit.
Vybraní (Vyvolení) vytvořili řadu, kterou vedla Černá noc a končil ji Bělák.
Šli pěšinkou, dokud nenarazili na siluety hubených koček Deštivého klanu.
Velitelka zavelela rozchod(Proč? Proč....já se nechci rozejít! Prosím! Já už nebudu takový debiil!) a všichni mohli si mohli jít popovídat s kočkami.
Štětina si našla hezké travnaté(S trávou to trochu přeháníte) místečko, odkud vydělá krásně(Dream job) na velitele. Stáli tam zatím pouze tři. Duhový klan tady ještě nebyl. (Se někde fláka!)
Vedle ní se zastavil Červenák. (Ne....na toho jsem zapomněla. A bylo mi dobře....)
,,Je tu místo?"(Ne) mňoukl s úsměvem, který mu Štětinka oplatila.
,,Pro tebe určitě,"(Tak určitě) otočila se na ně a přitiskla mu čumáček ke kožíšku.(Romantika)
,,Ahoj, ty jsi Štětinka, viď?"(Neeee vubeeeec) mňoukl za ní kdosi pisklavým hláskem (Oh). Štětinka se otočila a uviděla sněhobílou kočku s modrýma očima, podle barvy kočku ze Sněhového klanu.(Oni mají klany podle barvy. To je fakt rasistický....) ,,Jsem Holubička." řekla. Byla pěkná.(Vrrr.... víc než ten debil)
,,Jo, já jsme Štětinka." mňoukla stydlivě. Kočička se usmála.(Ha. Červenák have got smůla)
,,Kde je Tmavoočka?"(V Pr*eli)
Štětinka zkameněla.
Nebudu jí lhát a řeknu jí pravdu.(To doufám)
,,Pojď," špitla a omluvně se podívala na Červeňák, ten kývnul hlavou, že mu to nevadí.(Nevadí...jo?)
Šli, a zelezli (Tak tohle....nemá...teda má....chybu) tak daleko, aby je někdo neslyšel.
,,Zabili jí toulavé kočky, dnes mi to řekli mazlíčci. Ty kočky si říkali Temný klan." řekla potichu.
Holubička přikývla. ,,To je mi líto," mňoukla lítostově.(Líto.....stově....) ,,Pojď,"
Štětinka to nechápala (Já taky nechápu, proč mňoukla lítostově), ale šla za ní. Zavedla jí k bílému modrookému kocourku, a rychle jí ho představila. Byl to Sněžný pruh.(Sněžný pluuuh) Pak se proplížili kočkami a běželi dál. (A to... proč)
,,Proč jsem na vaše území?" (Protože si hajzl) Štětinka tam jít nechtěla, co kdyby je tam viděli?
,,Uvidíš," (Ta nic nevidí) mňoukl Sněžný pruh.
Začalo se ochlazovat. Lezli na skály a zanedlouho začal padat sníh. Byla sněhová vánice (Nějak rychle. Alespoň to slunce debilní už tam není). Museli řvát, aby se slyšeli.(Jen to ne prosím)
Pak řekla Holubička: ,,Tady, zavětři," mňoukla Holubička a mladá léčitelka jí chtěla napomenout, že není učedník, ale poslechla a pootevřela tlamičku.
,,Toulavé..." mňoukla. (Tak to jste v pr*eli)
,,Ano toulavé kočky. Myslím, že tu plánovali útok." řekla Holubička.
Štětinka vystrašeně zírala na kočky že Sněžného klanu. ,,Maky a Cindy, ty mazlíčci říkali, že něco plánovali i u nich."(co...že) mňoukla. ,,Ale měli bychom se vrátit! Můžou zaútočit teď!"(Neeee!) vyhrkla a všechny kočky si prohodili vystrašené pohledy a beze slova se rozběhli zpět přes poryv větru a sněhu.
Oteplilo se a sníh ustal (Né! Slunce né!). Vlezli do lesa, kde právě probíhalo Schromáždění. Vplížili se vedle Červeňáka a ten na ně sykl: ,,Kde jste byli?" (Kde asi. Už jsem to říkala mockrát)
Pak ale začal mluvit Mokrý mrak a všichni zmkli.
,,Máme nové učedníky, Chmýříček (em) a Vlžička (Proč ne třeba Lžička?) , přijali nová..."
Najednou ho však vyrušil smích. Z lesa se vynořil černý kocour.
,,Vítejte, kočky, jsme Temný klan!"(Ahoj!) zavrčel nahlas s úsměvem.
Schromážděnými se ozvali zděšená a překvapená mňouknutí.
Z keřů lesa začali vylézat kočky. (Porod be like)
Kapitola X (Blížíme se ke konci bazéni...teda vážení)
Štětince se začala motat hlava.(točila je lepší)
To jsou oni! Oni zabili Tmavoočku!
Chtěla řvát, řvát s plných plic, ale slova jí uvízla v krku. Všude se to hemžilo kočkama a ona začal propadat panice.(Tak to je hrůza)
Najednou přestala vnímat hluk kolem. Zahlédla jenom, jak se na nebyl rozzářila ta nejjasnější hvězda stříbrné kožešiny. (Já si pamatuju jak jsem to psala....)
Co to je tam v nebi? U té hvězdy? Je to... Štětina vyděšeně polkla. ...je to kočka!(Kriste)
Ten známý obraz začal sestupovat dolů a Štětinka ho neustále sledovala.
Najednou si všimla, že na mýtině nikdo není, samozřejmě kromě ní.(Stop s tou trávou) Ani na obří skále nikdo nebyl, jen se na ní tak hvězdná kočka snesla.
Tábor, tábor, tábor, tábor, tábor...(STOP!)
Začalo se všude ozývat. Štětina netušila jestli to říká ta kočka nebo šumí stromy. Pak se ten hluk tak zesiloval až se najednou Štětina vrátila zpět do skutečnosti.(Konečně)
,,Tábor...," mumlala. (Koncentrační....)
Tábor...už to mám, tábor je nejzranitější místo. (No....)
Nadšeně vyskočila a uháněla k Obří skále.(Runuj)
,,Co tu chtějí?!" mumlaly kočky.
,,Myší mozku, kazí příměří!"
Štětina vyskočila na Obří skálu, ale nikdo si jí nevšiml, až na Temnou noc, která trhla ouškem.(Už nemá ouško)
,,Musíme do tábora, tam nás určitě napadli." Černá noc vylekaně vyskočila takovou jí ještě Štětina nikdy neviděla.
,,Co? Ale možná máš pravdu. Mohli by tam jít a zabít kočky....a sebrat nám území!"(Což je horší než zabít kočky....?)
Najednou se otočila ke kočkám, které už začali skoro bojovat.
,,Kočky všech klanů, toto je krizová situace!" (Nouzový stav!)
Všechny kočky přestali vrčet a Ten černý kocour zavrčel. ,,Co? Tohle?! Tohle se tu dít nemá! Je Schromáždění!"(Tak to mě mrzí)
Kočky ho ale neposlouchaly, byly otočený k Temné noci, které ztvrdl výraz ve tváři. ,,Poslouchejte tuhle léčitelku!"(Jo. Ví úplný ho*no) zařvala a všichni se otočili svýma různobarevnýma očima přímo na ní.
Štětinou polila vlna strachu. Já?!(Taky se divím)
Poznala mezi těmi kočkami, odhodlanými jí poslouchat i tvář Červeňáka, který jí pobídl pohledem.(Tvůj ex!)
,,Všichni do tábora Temného klanu!" zakřičela a snažila se znít jako Temná hvězda, ale její hlas se třepal a byl pisklavý. Kupodivu jí kočky poslechly a udělali dlouhou řadu a začali křičet bojovné pokřiky(To sú boží bojovníci z Bohnic!), ona si stoupla do čela té dlouhatánské (em) řady a všichni se rozběhli.
Štětince divoce bušilo srdce. Běžela jako o závod. Šlapala na větvičky a hlavou se jí honili myšlenky.
Děláš správně...! (Tak určitě)
Uslyšela šepot, který ani tak dobře nepoznávala.
To není možné, to je matka té její! Její příbuzná! (Cože?)
Ale nespomalila, běžela stále stejně.
Když do tábora doběhli uslyšeli za sebou zuřivé výkřiky koček toho Tajemného klanu. Najednou se všimla, že jeho zbytek je po celé mýtině a kočičky zde strachy ječí. (Moje uši)
Mohutná postava skočila do středu mýtiny, Temná noc. ,,Kočky klanů, do útoku!" (Jooooo)
Kočky se za velkého pištění (stop...) vrhli na Tajemný klan.
Kočky řvali válečné pokřiky a drápali ostatní. Štětina užuž chtěla jít přidat se do boje, ale pak si uvědomila, že je vlastně léčitelka.(Amnézie)
Připletla se bojem, i když to bylo hodně těžké, jelikož boj jel na plné obrátky.(Diskohrátky....)
Došla do doupěte a na hromádku si nachystala potřebné bylinky.(noice....)
Najednou zahlédla na zemi ležící Hnědku (Já jí stanuju) z ramene se jí valila krev a na obličeji měla velké zranění.(Neee)
To je moje poslání. Jsme léčitelka!...(Uvědomění)
A tak se rozběhla do boje.(Co....to nedává smysl)
Tlačila se mezi válečníky a do nosu jí udeřil strašný pach Tajemného klanu.
Najednou jí přes čumák plácl nějaký válečník.
Štětina ucítila na tlamičce železnou chuť krve.
Proběhla dál a chytla Hnědku za kůži za zátylku.
Nehýbe se...(Neeee proč! Dělej něco!)
Přesto jí ale táhla a snažila se vyhnout zuřícím válečníkům.
Položila jí na záda do doupěte léčitelky a sledovala její hrudníček.
Zvednul se! (joooo)
Opravdu se nepatrně zvedal.(niceee)
Vzala si kořen lopuchu a rozkousala ho v mast, neboť rána byla nejspíše infikovaná.
Pak ho válečníci natřela na rameno a rozetřela do ranky, kterou obmotala pavučinou.
Dávala jí různé byliny(Zase nějakou trávu co?) a pak se podívala do mýtiny.
Zaradovala se. V mýtině už bylo jen pár válečníků Tajemného klanu a i oni utíkali.
Zvládli to!(Super. Jak jinak)
Po chvíli utekli všichni a zbytek ležel nehybně na zemi, jako jejich velitel.
Běloun s velitelkou vyskočili na skálu a přihlásili, że boj je u konce, pak poděkovali všem ostatním válečníkům, kteří se začali odebírat zpět do jejich táborů. (Potlesk!)
Po táboře se váleli chlupy a chuchvalce srsti plné krve(Tak jako fuuj), které začali někteří učedníci a válečníci sbírat, aby byl tábor opět čistý.
Pak se najednou ze školky vyřítila Tygřice (Ah....au...au) se slzami v očích.
,,Štěťulka..." zakvílela. ,,Je mrtvá..."(O-O já to věděla.... oběsila se....)
Kapitola XI (aneb konec teroru)
Štětinka byla ve svém doupěti a starala se o Hnědku, která na tom byla o moc lépe. (Jé!)
Tábor už byl uklizený od včerejšího boje, i když se vzduchem neustále vznášel pach krve.
Štětina vyběhla z doupěte ven, když zavolala Temná noc, že je klanové schromáždění. (Chtělo by to nějaký bizarní konec)
Usadila se poblíž svého doupěte, aby mohla přiběhnout, kdyby se něco z Hnědou stalo.(Ona si změnila jméno...
budu mít deprese z toho qwq Záchodová štětka!)
,,Všem vám děkuji, byli jste v boji odvážní," začala slavnostně velitelka. ,,Osobní díky si zaslouží Rudášek(Protože se ještě nezabil), který se zachoval správně. Bez něho by možná nebyla jenom smrt Štěťulky, na kterou budeme navždy vzpomínat." Tygřice se smutně podívala do země(:'(). ,,Také děkuji Červeňákovi (Proč jemu....), bojoval jsi úžasně a byl si oddaný svému klanu(Ale Štětinka ti oddaná není! Hehe!)." Červenák sklonil hlavu, jako poděkování.
,,Ale největší dík patří Štětince, která zachránila Hnědku, a vecpala (Doslova....) se do bitvy!"
Všechno kočky se na ní otočili a jí to připadalo nepříjemné, ale také sklonila hlavu.
,,Hnědko, je to lepší?" zeptala se Štětinka, která nesla v tlamě byliny(Hej. Co to je za byliny?) a položila je na místo, kde bývaly.
,,Ano, díky tobě," mňoukla hnědá válečnice a usmála se. ,,Rameno se lepší, ale když s ním hýbám bolí to."(Tak logicky)
Štětinka pokývala hlavou a začala žvýkat kořen lopuchu.(Proč to žvýká....?)
,,To je jasné, máš to infikované. Hlavně s tím nesmíš hýbat."(Aby si nezjistila, že to bolí, když s tím hybáš) řekla Štětinka a začala jí vytírat(Máme novou uklízečku!) mast do rány.
Najednou k ní do doupěte přiběhl malý rudý kocourek. Byl to Rudášek.(neee)
,,Štětinko?" mňoukl rozpačitě.(Your crush)
,,Ano?" zeptala se a podívala se na něj svýma velkýma očima.(Odkdy má velké oči.....zase nějaká tráva....)
Rudášek znepokojivě přešlápl.
,,Já... když se stalo to s mou sestrou, tak jsem zjistil, že dokážu ovládat bylinky," mňoukl. ,,A taky jsem měl sen, takový divný sen..."(No. Tak schválně, jestli divnější než Bohnice)
Štětinka se na něj dlouze zadívala, něco podobného se jí dělo, když ještě nebyla učednice léčitelky. (.... děje se ti to furt)
,,No...já vím, že bys to mě porovnat ty, ale..."
Léčitelka pokývala hlavou.
Znamená to snad, že budu mít učedníka?(Na to si prišla jak??A tohle je....konec? Cože? Super konec no)
Konec
Tak, to je konec.(Konečně) Vím, bylo to krátké(nebylo), ale nebojte(Bojím...). Vyjde brzy další díl(To snad....)! Doufám, že se vám to líbilo.(Jo... strašně....)
S těmi 311 (Hmmm)shlédnutími jste mě moc potěšilo(hee....). Za komentáře, shlédnutí a hvězdičky budu ráda! 😸(🤯)
TAK TO JE KONEEEEC! DOUFÁM, ŽE SE VÁM TO LÍBILO....A PROSÍM.... VYSVĚTLETE MI PROČ POŘÁD CHCETE DALŠÍ DÍL....TOHOHLE..... RADŠI ČTĚTE MŮJ ADVENTNÍ KALENDÁŘ SE KTERÝM MÁM VÁŽNĚ HODNĚ PRÁCE xD! NEBO SE PODÍVEJTE SPOLEČNÝ YT ARTFANG STUDIO! ALE NA HROZBU BOHNIC SE FAKT.... NEDÍVEJTE. NEJSPÍŠ SEM VYDÁM GLOSOVÁNÍ DALŠÍHO DÍLŮ, KTERÝ JSEM ODPUBLIKOVALA ATO POVAŽUJU ZA MOUDRÉ ROZHODNUTÍ xD. SNAD SE VÁM TO LÍBILO! UVAŽUJU O POKRAČOVÁNÍ CHATU S WACA POSTAVAMI, KTERÝ NAJDETE TADY V INFOKNIZE!
BOHNICÍM ZDAR!
ČEST ALIEXPRESSU!
TOFFEE.....
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top