,,Ne... Já... Teď jsem tam byla..."
Flame vzal moji hlavu do dlaní.
,,Já vím. Je pozdě. Nestihneš sehnat Šťávu dříve než do týdne. A to je pozdě. Je to můj osud Blizzy, Bestie musí zemřít,"řekl tiše.
,,Ne..."
Svezla jsem se na kolena a semkla pysky.
Flame pustil mou hlavu, uhnul pohledem a povzdechl si.
Zahleděla jsem se do země.

,,Já to musím zkusit Flamey..."
,,Nesmíš."
,,Ale..."
,,Prostě ne!"zvýšil hlas.
Zase jsem tlamu zavřela.
Napjaté ticho mě stresovalo ještě více.
Náhle mi něco poklepalo na rameno. Bleskově jsem se otočila.
Flame také.

Před námi sedělo maličké hnědo-černé vlče a jeho spodní srst- břicho, čenich a spodní část ocasu byla bílá a místy trochu stříbrná.
V milé tváři mělo posazené světlounce ametystové oči.

,,Kdo jsi?"zvedla jsem obočí.
Nepotřebuji tady vlče, když se za chvíli zhroutím...
Vlček se nadechl.
,,Já sám nevím."
,,Jak se jmenuješ? Kdo jsou tví rodiče?"
,,Nemám jméno. A... má matka je ona,"ukázal na Moon.
,,To není možné!"prskl Flame, ,,Moon je mrtvá a nikdy neporodila. A i kdyby, vlčata nemluví, nechodí, nevidí hned po porodu!"
,,Já... Asi jsem se narodil dřív než sourozenci. Někdy těsně před tím než mou matku zabyli. A bylo to celé divné, hned jsem viděl, mluvil, vnímal..."

Nakrčila jsem obličej ale kývla.
,,Nikdy se nehlaš k tvému otci. Je to pes, zlý pes a..."začal Flame, ale nedokončil to.
,,Já vím,"přerušil ho vlček.
,,Takže on je napůl pes.."zamumlala jsem.
,,Přišel jsem vám pomoci. Slyšel jsem váš rozhovor. Vím jak získat Šťávu za krátkou dobu. Věřte mi..."
Co když lže? Co když je vyslaný Mossem...?
,,Jak nám chceš pomoci?"
,,Nechte mě letět na vašich plamenech a uvidíte. Vy sami nemůžete, jste těžší. Prosím..."

,,Dobře."
Odkývla bych vše co pomůže Flameovi.
Co když mu přinese... jed? Ne, je to vlče. A má v obličeji Mooniny rysy.
,,Flame, je to opravdu její syn,"sykla jsem k ohnivému.
On nejistě kývl.
,,Dáme ti jméno Amethyst. Nějaké jméno potřebuješ. A je podle tvých očí.."

Je to zvláštní. Ale fajn... Věřím tomu vlčeti...
S Flamem jsme zvedli tlapy, vlče na plamínky naskočilo a odletělo k nebi.
,,Tak. Snad ti nepřinese jed nebo něco.."
Flame si povzdechl.
,,Snad to vlče nelže..."

                                   ~

,,Věř mu prosím,"sykl někdo u mého ucha. Polekaně jsem nadskočila.
Přede mnou seděla Moon a sledovala mě smutnýma očima.
,,Moon!"
,,Ano?"
,,Ty žiješ!"vyjekla jsem.
,,Ne,"odsekla, ,,tohle je sen."
Realita mě sžírala.
,,Komu že to mám věřit?"
,,Amethystovi. Prosím. Přísahám, je to můj syn. Shovala jsem ho. Porodila jsem už před smrtí, přežil jen Amethyst. Skryla jsem ho do křoví a... Potom přišli ti dvounožci a psi..."
,,Aha... To... To je mi líto,"vysoukala jsem ze sebe.
Černá vlčice naproti mě zarytě mlčela.

,,Věř mu a neděs se z toho co se stane Blizzard. Život jde dál. Někdo zemře. Budeš se s tím muset smířit i přes bolest. To je má věštba. Nepadni. Jen prosím, neudělej špatné rozhodnutí. Pamatuj, musíme žít. Život jde dál a smrt je jeho součástí..."

Moon zmizela a místo ní na mě hledělo jedno čokoládové oko.
,,Mami?!"vyjekla jsem a hrnula se k ní. Byla ale jen mlha, nehmotná mlha...

,,Blizzard,"řekla tím pevným vůdcovským ochranářským hlasem, ,,nesmíš se zhroutit z budoucnosti. Neprokaž slabost. Přenes se přes bolest. Ale hlavně pamatuj, zbytečné naděje bolí. Bolí a to velmi. Dej si pozor, bolest a naděje jsou zrádné. Věřím ti."
Její šedá srst se zaleskla, matka zmizela a já si povzdechla.

Před očima se mi promítla vzpomínka... Vzpomínka na minulost.

Vylezla jsem na vysoký kámen. Naskytl se mi pohled do údolí na celou krajinu.
Slunce zapadalo a ozařovalo vše oranžovo-narudlou září.
Náhle mě ale zabolelo u srdce. Takhle jsem západ pozorovala s Lunou, Johnem i matkou.
Pronikavě a smutně jsem zavyla. Vytí se neslo poklidným vzduchem.
Vyrušil mě štěkot:
,,Co to tu vyvádíš!? Dere to srdce, přestaň s tím vytím!"
Flame skočil přede mě.
Zmlkla jsem a zahleděla se do země.
,,Musíme se vrátit než nás dá Alfa hledat! Mimochodem proč tu vyješ a proč jsi celá od krve!? Dávej na sebe pozor! Nesmí se ti něco stát!"zabručel starostlivě.
Nesmí se ti něco stát... Ano to mě kdysi dávno tak moc zahřálo u srdce... Flamey... Když tě teď tak vidím... jako vlče... Byl jsi roztomilý.
,,Ale...Jenom šarvátka s Shadowem.."zamumlala jsem s pohledem u země.
,,Aha takže kvůli Shadowovi vyješ,"zeptal se Flame, pozvedl obočí a protočil oči.
,,Víš, že jsem se narodila mimo smečky a jen mě sem zanesl pták..."řekla jsem s nejistým pohledem.
Flame kývl.
,,No tak...Jen jsem si vzpomněla na moji rodinu...I když už si je pamatuju matně stále mám ještě jejich slabé obrazy,"dodala jsem tiše.
,,To je mi líto Blizzard,"řekl prostě. Ale tak upřímný hlas jsem u něj ještě nikdy neslyšela. Udivilo mě to.
Usmála jsem se na něj a on mi úsměv oplatil. Potom si sedl vedle mě. Stále mě trochu bolely vzpomínky, ale s Flamem mi už bylo lépe.

Další vzpomínky se mi hemžily hlavou.

Flame vyjekl a začal se dusit a zalykat vlastní krví.
,,Blizzard?!"zachrčel smutně.
Rudá tekutina mu zalila celý obličej, vypadalo to jako kdyby v ní plaval.
Mé oči byly nelítostné a chladné.
,,Blizzy proč?! Víš, že jsem za to nemohl!"
Zavrčela jsem, ustoupila a podívala se na něj. Z tlamy mi kapala krev a oči mi svítily jako ty nejkrutější hvězdy. A to nemluvím o plamenech...
Flame nepochybně musel uznat, že jsem vypadala jako krvelačná nestvůra.
Jenže pak jsem rozevřela tlamu a řekla něco, co se mu zařízlo velmi bolestivě do srdce.
,,Nesnáším tě!"
Odešla jsem.
Flame zakňučel a měl chuť brečet jako malé vlče. A slzy mu také tekly. Smísily se s tokem krve.
Chtěl umřít.
Vykrvácet.
Tady a teď.
Zbavit se té duševní i fyzické bolesti.

Promiň Flamey... Já... Byla jsem hloupá... Nechtěla jsem tě vidět brečet... Je mi to líto... Promiň... Je mi z toho do breku. Já idiotka... Vidět tě brečet, vidět slzy na tvém milém obličeji bolí více než to, kvůli čemu brečíš.

Tenhle sen mi ukázal vzpomínky na různé vlky a chvíle...

,,Já tě neopustím Flame,"řekla jsem pevně.
~

,,Amethyst je pryč už šest dní. Ubíhá čas. Jestli to nestihne do západu slunce..."unaveně ležícímu Flameovi se zlomil hlas.
Nepříjemně mě zamrazilo v kožichu.
,,Tohle nezvládnu. Jestli se ti něco stane.. Nedám to. Ne,"šeptla jsem smutně.
,,Ale Blizz... Ach nebýt té kletby... Mohl jsem žít normální život... My dva jsme mohli být..."
,,Mohli být co?"přerušila jsem ho.
,,Ehm... Nic. To je jedno..."
Pozvedla jsem obočí, ale bolest mě znovu chytila za hrdlo.
Všichni říkáte jaká jsme hrdinka. Ale... Nějaký hrdina by se mi tu teď hodil!
S bolestí mi došlo, že můj hrdina který je ochotný pro mě cokoli obětovat a tolikrát mě zachránil je Flame.
Zabořila jsem mu čenich do srsti.
,,Musíš to zvládnout. Nesmíš umřít! A neumřeš! Bestie si tě nevezme s sebou!Zabijeme ji! Já tu mrchu zabiju!"zavrčela jsem.
,,Ne. Je pozdě. Blizzard pamatuj. Zbytečné naděje bolí. Bestie si mě vezme. Už to přijmi! Zničí mě, stejně jako by zničila tvé zbytečné naděje,"řekl něžně a přejel mi rezavou tlapou po obličeji.
Zbytečné naděje bolí... To říkávala Shell...

Zakňučela jsem a obzor se začal zbarvovat do ruda.
,,Flamey.."
,,Je pozdě. Bestie je tu. Jestli neutečeš, naplní se ta věštba, že Bestie tě zabije Blizzy. Uteč princezno, běž pryč! Prosím. BĚŽ!"řekl smutně a vpil se do mě pohledem, jako by mě chtěl vidět naposled. Sledovala jsem jak pečlivě hledí na mé ledové oči.
Princezno...? A ano... Ach ta věštba... Ve které teď selžu.
Na srsti se mu objevil první černý flek a ten začal černat. Mé slzy ho zkropily.
,,Ne. Nebudu sledovat jak po tvém bělostném milém krásném obličeji tečou slzy..."
Jakmile mu došlo, že řekl krásném zrudl.
Pohlédla jsem na něj.
Pak jsem se ale odmítavě nadechla.
Padla jsem k Flameovi na kolena a přitiskla k němu čenich.
Jeho hlava klesla a mě se rozbušilo srdce. Stočila jsem se těsně vedle něj. Snažila jsem se skrýt bezmocný poraženecký tón.
,,Neuteču. Ne. Mám tě ráda. A jestli riskuji život? To je mi jedno! Hlavně že budu s tebou a to chci i přes to, že bych položila život."

Konec!
Ne, samozřejmě si dělám legraci
:3
No i když i takovýhle otevřený konec by šel... Ale ne, já chcu pokračovat :D
Jinak... Co si myslíte, že Flame myslel tím ,,My dva jsme mohli být..." ? xD
A potom by mě zajímalo kdo je ze všech postav váš nejoblíbenější ship :3

Tady máte Amethysta, jen si ho představte mladšího :P A ignorujte ten face...

Díky za všechno.
Pápá u 40. kapči! 😉

💙Bloody💙