Probudila jsem se. Zazívala jsem a uvědomila si, že jsem stále v pasti. Jenže... už to nebyla síť. To, co bych mohla rozkousat se proměnilo v kovové mříže. Zalapala jsem po dechu.
Navíc už jsem vůbec nebyla v lese. Tohle byl srub, obydlí dvounožců.
Tiše jsem zaklela. Flame za to ale nemohl. To Bestie, která ho ovládá.
Povzdechla jsem si. Venku se ozýval štěkot psů. A pak se mi zatočila hlava. Na krbové římse byla zaprášená fotka. Na ní byl dvounožec o kterém se mi jako vlčeti zdálo.
Jay...
A v pozadí... se leskla černá srst a zlaté oči.
Hystericky jsem zavyla a zavrčela. Zalomcovala jsem klecí a těkala očima po místnosti.

,,Výborně..."ozvalo se.
Naježila jsem se a žilami se mi rozproudila touha zabíjet.
Klid Blizzard...
To nejde! Nejlepší přítel mně nalákal do pasti!
Ale... Nebyl při své vůli...

Před klec se postavil muž v kabátě a změřil si mě pohledem.
Pozvedl jakousi misku. Voda v ní byla podivně zbarvená a páchla.

,,Mňam mňam,"naznačil dvounožec rty.
Ztuhla jsem. Dech se mi zrychlil.
Přitiskla jsem se k rohu mého vězení a mlela sebou. Miska se ale nebezpečně přibližovala.

Birch:
Zívla jsem a protáhla se. Taková krásná louka. Po Stařině smrti se všechno zdálo tak klidné.
Jenže v kruhu spících byla dvě volná místa.
Zase Blizz a Flame! Kam ti dva šli? Na rande?
Uchechtla jsem se nad tou myšlenkou a podívala se na ostatní. Amber a Omega leželi stočení u sebe, stejně tak Lia s Lancem. Moon ležela jako prázdná duše a Trust jen pobrukoval ze spánku.
Oak spokejeně podřimoval a Arney byl na jeho hřbetě. Kocour po chvíli cukl ocasem a zamrkal smaragdovýma očima.

,,Nazdar Birch."
,,Eh ahoj,"naklonila jsem hlavu na stranu.
Černobílý kocour seskočil z brašny a pohlédl k lesu.
,,Ti dva odešli už v noci,"zabručel.
Mávla jsem nad tím tlapou.
,,Vrátí se. Jako vždy. Neřešme to."

Na mýtinu po chvíli přiklusal unaveně vzhlížející Flame. Nové jizvy z přeměny se mu táhly po těle a vlk vypadal sklíčeně.
,,Kde je Blizzard?!"vyštěkla jsem pohotově.
,,Naposledy jsem ji viděl...Když...chtěl jsem jí to říct... Mučí mě to moc dlouho... Já tak moc..."vykoktal.
Zvedla jsem obočí a oči mi blýskaly zmatením.
,,Tak moc co?"
,,Nic!"řekl výhružně a odplížil se do středu prozatimějšího tábořiště.

Flame:
Nemůžu... Už to nejde... Asi mi praskne hlava.
Zaryl jsem drápy do země a snažil se zklidnit svůj dech a tlukot srdce. Vnímat pachy lesa. Žít...
Jenže já jsem díky tomu chodící mrtvola.

,,Vím kde je Blizzard,"odhodal jsem se promluvit, když všichni vstali, ,,u dvounožců. A teď doufejte... že nevypila Šťávu."
,,Šťávu?"zamumlal Amber s nakloněnou hlavou.
,,Je to taková voda... Ti dvounožci chytají zvířata a pak jim tu vodu dávají. Má to hrozné následky..."odpověděl jsem přiškrceně.
V mysli mi vyvstala Blizzard, jak pije tu odpornost. Rozbušilo se mi srdce.

,,Musíme ji najít hned!"vyjekl jsem jako malé vlče.
,,A...Jak víš, kde je Blizz?"zeptal se Oak.
To už mě přišpendlil k zemi Amber.
,,On ji tam nejspíš navedl! Aby byla v pasti!"
,,Ano, ale sakra, byl jsem v Bestiině těle!"
Cítil jsem Amberův prudký vzteklý dech.
,,Nevěřím mu."
,,Já taky ne,"kývla na jeho stranu opatrně Omega.
Lance a Lia mě také pozorovaly odbojně.
Birch sklesle sledovala zem a rýpala do ní a Oak dal najevo souhlas Amberovi tím, že si k němu stoupl.

,,Tohle je na nic!"dupl si tlapou Trust, ,,nejsem už to vlčátko. Stejně jsem tohle plánoval, jdu na svou vlatní pěst pryč. Budu samotářem. Tahle skupinka se rozpadá. Nechci říct, že ti nevěřím Flame... ale celé je tohle nějaké divné ne? Nashle... příteli."
Mladý vlk se dotkl čenichem mého krku a utekl.
To bylo... tak... rychlé...

Moon na mě prázdně pohlédla. Bleskově jsem zareagoval.
,,Nechceš snad doufám taky odejít! Vždyť budeš mít vlčata!"
Vlčata. Ta nevinná malá roztomilá stvoření, bezstarostně si hrající.
Odfrkl jsem si a odhodlaně na Moon pohlédl.
,,Vím, že tě bolí, že Moss odešel. Znám bolest ze ztráty blízkých. Jen prosím... Nevystavuj se nebezpečí hledáním, ani ty malé!"
Blizz.. Jenže... To naše přátelství je tak roztrhané... na cáry. Byli jsme vůbec někdy opravdoví přátelé? Bylo někdy nějaké Blizzardino objetí... vřelé? Bral mě ten krvelačný zabiják jako přítele? Co to melu!? Ona není krvelačný zabiják! Vím co se skrývá pod tou tvrdou schránkou! Měkká, nevinná princezna. Moje... ne. Teď už nepochybně není moje princezna ani nikdy nebyla. Nikdy jsem ji nezachránil nějak hodně... Ona... možná mě nebere ani jako kamaráda.
Srdce mi sevřel ledový spár až jsem zalapal po dechu.
Je to tím, že jsem z poloviny Bestie...?
Ale já jsem celý bestie...

,,Flame!"zakřičel někdo.
,,Uhm..?"
,,Omdlel jsi!"
Skláněl se nade mnou přátelský černý obličej. Moon.
,,Říkala jsem ti že neodcházím. Ale... ty jsi úplně zratil vědomí! Zbělaly ti oči a podlomily se ti kolena..."
Bála se o mě takhle Blizzard někdy..? Ne...
Zase ten ledový spár. Teď mé srdce nesevřel, ale trhal ho na kousky. Zrychlil se mi dech a tam kde bych měl mít srdce jsem si položil tlapu.
,,Flame?"
Moon se mnou zatřásla.
Slabě jsem pohnul pysky.
,,Blizzard..."
,,Chceš ji hledat...?"
Bezeslova jsem kývl a vyškrábal se na nohy.

,,Ať ani jednoho z vás nenapadne jít po mém boku."
,,To bych neudělal. Já a Omega odcházíme,"prohlásil kousavě Amber.
Lia ke mně přistoupila.
,,Promiň Flame... Ty, Blizzard a já... Naše trojka. Byli jsem nejlepší přátelé. Díky. Ale... už nejsme vlčata. Dospěli jsme. Každý by měl začít svůj život. A já půjdu s Lancem. Sbohem. Určitě se ještě uvidíme."
Jejich hlasy mi hučely v hlavě.
To mě jen tak opustí?! Co se děje?! Co jsem udělal špatně?

Moon se postavila vedle mě.
,,Ty jdeš se mnou?!"zahučel jsem nesouhlasně.
,,Mám tu zůstat? Jen si říkal, že bych se měla držet v bezpečí. Jestli je bezpečné být sama, tak klidně,"řekla s klidem v očích.
Zabručel jsem.
,,Tak pojď..."
Moon mě bude zdržovat... A co když naše cesta bude trvat tak dlouho, až se proměním v Bestii...?
Zatřásl jsem hlavou. Černá vlčice byla nakonec docela rychlá. Docela jsem ji obdivoval, když musí nést i další vlčky...
Vítr byl slabý a teplý. Jaro se prokázalo i rozkvetlými rostlinami.
Za chvíli mě něco začalo lechtat na uchu.
Zatřepal jsem hlavou znovu a na zem se snesl kvítek. Bílý kvítek. Píchlo mě u srdce, protože mi v mysli vyvstala Blizzardina jemná srst.
Stejně bílá...
Moon se ale pobaveně usmívala a já jsem jí úšklebek oplatil.
,,Škoda, že sis ho tam nenechal,"zabručela pobaveně.

Po pár hodinách jsme už byli dost unavení. Omrzelo mě i odstrkování větví rameny.
Už by jsme měli zastavit.
Měl jsem k tomu několik důvodů.
Obzor rudl a Moon se začínala křečovitě a unaveně prohýbat.
,,Jsi v pořádku Moon?"
,,Jo jasně..."
Tlapou jsem rozhrnul široké křoví a zem pod ním trochu vyhloubil, aby Moon mohla spát. Sám jsem se potom natáhl před houštím.
Obloha brzy zčernala a ozývalo se Moonino tiché chrápání. Ale měl jsem pocit, že i kníkání... tiché.
Nemohl jsem spát.
Pohled na Moon mezi listy mi připomněl Blizzard jako vlče. Rebelistciké vlče známé jako zloděj.
,,Blizzard."
Potichu jsem vyslovil její jméno. Zkoušel jsem si s ním pohrát na jazyku.
Ta Blizz. Bílá princezna. Pro kterou si musí přijít Bestie. A pokud to neudělá ona, udělá to Flame.
,,Bílý Ďábel."
Vzpomínky mi drtily srdce- tedy, pokud jsem ještě nějaké měl.
Zaťal jsem drápy do země, sklonil hlavu i uši.
Kde je Blizzard teď? Trpí Šťávu?
To všechno jenom kvůli mě.
Bolest mi začala znemožňovat dýchání.
Můžu si za to sám!
To naše přátelství jsem začal. Pomohl jsem Blizz. Co kdybych zůstal s Shadowem? Co bych dělal teď?
Přátelství- pokud se to tak dá nazvat- jsem tedy začal ale zároveň i zničil.
Zničil jsem ho tak, jako bolest teď zničí mě.

Tahle je nic moc a o ničem. Vyšla rychle, ale já ji sem potřebovala dát. A ten Birchin pohled je tam docela zbytečný. Příště se pokusím aspoň o nějaký děj, ale tato kapitola byla vážně docela důležitá ^^

Bai :3

💙Bloody💙