23.Peří

,,Celou dobu mi šlo o to, tě chránit. Ale ty jsi odmítala... A teď? Život s tebou začíná dělat to, co se mnou..."

,,Tomu ty říkáš ochrana?! Já nechci být to, co ty! Flame mi o tobě vše říkal!"vzlykla jsem.
Znovu se do mě zabodl pohledem.
Zavyl.
,,Tohle se nemělo stát! Ty...Tak nevinná...
Flame nezná pravdu...
Blizzard jsi až moc nevinná, tohle prostě nesmí..."

Zakroutila jsem hlavou. Oči se mi naplnily smutkem.
Při pohledu na Flamea jsem se stále víc ježila a nechtěla Crescentovi odpovídat.
Rezavý vlk ztěžka vstal.
Dokulhal ke mně.
Rychle jsem ho podepřela.

,,Flame. Ty víš, že to, co jsi říkal o Cloudovi a Ice nebyla pravda. Prosím, slib mi, že pravdu se Blizzy nedozví,"vyklouzlo lehce z rudookého bratra.
Flameovy azurové oči se zableskly menším náznakem nové důvěry.
,,Ano, vím."
Co to má znamenat?! Před chvíli se chtěli zabít a teď jsou přátelé...?!
Crescent si všiml mého nechápavého výrazu a usmál se.
,,To bys nepochopila. V naší rodině jsou moc složité vztahy."

Vzduch prořízl jekot. Všichni se otočili k místu, kde stála Birch.
Teď tam nebyla. Zůstala jen krvavá skvrna. Křoví se ještě chvělo.
Crescentovy oči se zlostně leskly.
Natáhl čenich ke skrvně a zavětřil.
Vzápětí hrozivě zavrčel:
,,Beta..."
Birch?!
Zběsile jsem řekla:
,,Jdeme. Po té stopě."
,,Ne. Musím vám něco ukázat,"odmítl mě Crecent.
,,Cože?! Ale co Birch?!"
,,Je v pořádku. Beta ji nepochybně odnesl domů."
Nesouhlasně jsem potřásla hlavou.

,,Teď pojďte Flame, Blizz."
Vedl nás táborem.
Zastavil u jakkési díry.
,,Vlezte dovnitř,"řekl. Packou odkryl listí a sám se proplazil do tunelu.
Opatrně jsme ho s Flamem následovali.
Chodba byla hlinitá a vedla podzemím.
Vše tu bylo dost vlhké, tlapy se mi neustále lepily.
Crescent obratně zatáčel a vyhýbal se slepým uličkám. Musel to znát na zpaměť.
,,Jak víš o těhle tunelech?"zeptal se Flame do ticha.
Crescent otočil hlavu.
,,Od otce. Ale chvíli mi trvalo vyznat se v tomhle labyrintu."
Tělo černého vlka znovu hbitě zatočilo.
Náhle zastavil.
Flame ladně dopadl vedle bratra, ale já uklouzla, vyletěla do vzduchu a rozplácla se na hlinité zemi.
Bahno mi teklo z obličeje.
Crescent se pobaveně ušklíbl. Potom jsme zpomalili. A došli k podivným dveřím.
,,Dají se otevřít jedině spojením bratrských tlap. Takže vlož packu do tohohle otvoru Flame...Já dám svoji hned vedle."
Černá a rezavá tlapa zmizely v otvorech na dveřích.
,,Jak vidíš Blizzard...Je třeba ještě jedna. Ta třetí, nad námi. Má patřit jedné z nejmilejších věcí bratrů,"pokračoval Cres ve výkladu.
Nedůvěřivě jsem na dveře pohlédla.
Co když je tak milý jen kvůli tomu, že se chce dostat za ty dveře?
Nakonec jsem však svojí bílou tlapku položila dovnitř.
,,Teď bych vás ještě poprosil o zažehnutí plamenů."
Neochotně jsem nechala vytrysknout azurové plamínky, které se za chvíli spojily s oranžovými a červenými.
Dveře se otřásly. Vzápětí sebou mocně trhly a otevřely se, čímž nás odhodily.
Znovu jsem skončila na zemi.
A bratři ladně přistáli, jako kdyby to dělali každý den.
,,Pojďte."

Vstoupili jsme dál, do místnosti plné podivných věcí. Tunel už nebyl hliněný. Jedna stěna byla modrá z ledu.
Na druhé se prolínala červená barva s oranžovou.
Crescent se spokojeně usmíval.
Až potom jsme došli na konec.
Zářila tam tři pírka na kamenné desce.
Samozřejmě modré, oranžové a červené.
,,Teď tušíte, co máte udělat, že?"ozval se Crescent.
,,Vzít si je?"hádal Flame.
Cres kývl. Jako první vyrazil k tomu červenému, co leželo na levo.
Když se ho dotkl, na krku se mu objevil náhrdelník na němž viselo pírko, které ještě před chvílí leželo na kamenné desce.
Flame udělal to samé ale s oranžovým.
A pak já.

Opatrně jsem přistoupila k modrému, které leželo uprostřed všech tří.
Znovu jsem natáhla svou bělostnou tlapku. Snažila jsem se skrýt zrychlený dech a prudce bušící srdce.
Ale po doteku mi tělem okamžitě prostřelila bolest. Zorné pole se mi rozmlžilo. Pevně jsem semkla víčka a začala vrávorat.
Vše ale ustalo, když se mi pírko objevilo na krku.
Úlevně jsem vydechla a Crescent s Flamem se usmáli.
Kamenná deska byla prázdná.
A pak jsem si toho všimla.
Moje pravá přední tlapa už zdaleka nebyla tak bílá.
Byla celá zbarvená do modři. (BlueFireFoxCZ kdybys nechápala, jaká část tlapy je obarvená, tak si představ lidskou ruku. Blizz má teď modrou část jakoby od zápěstí po konce prstů
^-^ xD)
,,Crescente, to je v pořádku, že?"zeptal se Flame s pohledem upřeným na mou proměněnou tlapu.
,,Ano. Jak vidím to peří si na vás zvyklo, takže jej můžete sundat."
Odhodil náhrdelník, který se vypařil.
,,Ale kam mizí?"
,,Když je budete potřebovat tak se objeví. Samo. Teď jen potřebovalo vědět, kdo je jeho ,pán'. Už to neřešme a pojďme,"odpověděl Cres.
Já i Flame jsme si je tedy dali dolu a následovali Crescenta. Prolezli jsem dveřmi ven do tunelů a nakonec na světlo.
Prudce jsem mžourala očima. Světlo bylo oslepující. Hlavně zářící sníh.
Rozhlédla jsem se.
Lance a Birch stáli vedle Bety.

,,Kde je Larch a Lia?"zeptala jsem se.
Lance se zatvářil zvláštně.
,,Ehm...Bude to znít divně ale...Naše jeskyně...Em no...Zmizela. Prostě najednou nebyla a my stáli na zemi."
,,Počkat, cože?!"vyjekl Crescent.
,,Jak jako cože?"hučel Lance nevrle.
,,Když se někdo dotkne těch pírek... Zmizí jeskyně. Důležitý bod.
Pátral jsem po ní, abych ji nezničil...Ale nakonec jsem usoudil, že třeba není.
A vy jste o ní celou dobu věděli...Ty následky si musím přičíst sobě! Já idiot!"
Nechápavě jsem se zeptala.
,,A jaké jsou ty následky?"
Černý vlk tiše hlesl se skloněnou hlavou.
,,Menší šance na odvolání Flameovy kletby."

                                  ~

,,Blizzard..."
,,Ano Birch?"usmála jsem se.
,,Mám špatné zprávy."
Ztuhla jsem.
,,Pojď,"povzdechla si Birch a vedla mě.

Myslela jsem, že se neudržím na nohou. Na lehkém poprašku sněhu leželo tělo. Šedé.
S jedním hnědým okem.
Znovu jsem vzlykla a svezla se na kolena.
,,Mami...? Řekni prosím něco..."
Shellino tělo bylo celé nasáklé krví.
Zoufale jsem pohlédla na Birch. Znovu ta mlha před očima.

Z keřů vyběhl černý vlk. Flame.
Ale neublížil mi. I když byl Bestie.
Udiveně jsem hleděla. Podíval se na mě těma zlatě zbarvenýma očima.
,,Blizz. Kletba postupuje moc rychle. Teď už jsem jen v téhle podobě."
Smutně jsem sklopila pohled.
,,A musím se ti omluvit Blizzard..."zakňučel.
Trhla jsem sebou. Celá jsem se naježila a začala vrčet.
,,Tys ji...Tys ji...Zabil!!!"
,,Mně je to líto Blizzard...Nedokážu se ovládat když je úplněk nebo nov..."
To není možné...On...
,,Zmiz! Už tě nechci vidět! Zmiz mi z očí!"křikla jsem.
Pochopení ustupovalo a měnilo se v hněv.
,,Já nechtěl...Opravdu..."
,,Zmiz!"
Flame jen svěsil ramena a znovu zmizel v houští.

Tak...Blizzard se zase přestala ovládat ^-^
Yaaay. Teď si za Flameův odchod může sama.
Další kapča je tu, jak jste jistě zaregistrovali :3
A děláte si srandu?! Dneska jsme dorazili na 1.místo v dobrodružných!❤️
Ještě než omdlím tak...:
Děkuju moc moc moc MOOOC HNILDDDEB
a ForgetMe21
Vy prostě vždycky :P

Těší se na vás

💙Bloody💙

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top