21.Larchova poslední naděje
Vypravěč, sen:
Mladá vlčice, ještě skoro vlče se skrčila. Krev jí tekla po tváři. Na pravé straně byla místo oka zející díra.
V béžové vlčice však stále ještě zůstávala dobrota.
Ale trpěla. Duševně i fyzicky. Teď to mělo přijít znovu. Ona ale nechtěla podlehnout...
V mlze se objevila černá silueta. Zableskly se rudé oči plné vzteku.
Vlče se znovu přikrčilo a odvážně křiklo.
,,Proč?! Myslíš, že Blizzard to takhle chce?!"
Tmavý vlk si ji přitáhl tlapou s ostrýmu dlouhými drápy.
,,O Blizzard...Už ani slovo!"zavrčel.
Zježila se mu srst.
To vlče nebude rýpat do jeho citů!
Mladá vlčice semkla víčka.
Další rána.
Z boku jí vystříkla rudá krev. Jemná béžová srst se začala zbarvovat červeně.
Rudooký se usmál, když mu tekutina vyšplíchla do obličeje.
Béžová stiskla i rty a nevydala ani hlásku.
Nesmí mu udělat to potěšení a ukázat bolest
Tesáky tmavého vlka ji sevřely.
Cítila, jak prostupují hlouběji.
Pokusila se vyvléct. Svezla se na zem.
Uklouzla po krvi. Plazila se pryč.
Ale pak znovu ty rudé tesáky.
,,Ty víš, co chci,"zasyčel.
,,Ale já ti to neřeknu! To Blizzard neudělám!"křičela béžová a svíjela se v nových bolestech.
,,V tom případě víš, jak to bude,"ušklíbl se a vycenil zkrvavené tesáky.
Vlčice následně spatřila temno. Černočerné.
Když se vzbudila spatřila ledově zbarvené a modrošedé oči.
Oči béžové vlčice se zakalily slzami.
,,Já ti to prostě neudělám Blizz,"šeptla.
Bílá vlčice s jizvou, která se jí táhla po celé noze mlčela.
Jen smutně hleděla.
Rezavý vlk už otevřel tlamu, aby promluvil.
Ale béžová to neslyšela.
Vše se rozplynulo.
Naštěstí i její bolest.
Birch:
Tiše jsem pokládala tlapky do vodnatého sněhu. Nepříjemně to chladilo, ale věděla jsem, proč to dělám. Psi, kteří za mnou běželi se blížili.
Ničilo mi srdce, když jsem viděla, jak v mém bratrovi v doupěti pro nemocné zhasíná plamen života.
Věděla jsem, že něco musím udělat.
Proto jsem teď běžela. Kvůli němu. Kvůli Larchovi.
Blizzard musí trpět tím, že Flame je zakletý a přes noc se z něj stáva nelítostný vrah.
Já bych nedokázala mít ráda někoho, kdo by mě mohl zabít.
I když Blizz někdo zrovna snadno asi nezabije.
A Larch...
Ne. Já ty byliny prostě najdu. Je jedno, že rostou na tak nebezpečném místě.
Běžela jsem dál.
Na sněhu to dost klouzalo.
Štěkání mi trhalo uši. Psí banda byla neznámá, jen nějací tuláci, rozhodně ne ti disciplinovaní od Star.
Prudce jsem zatáčela, což mi vždy uštědřilo mokrý šplouchanec.
Kdyby mě netížily starosti o bratra, byl by pro mě tenhle běh zábavný.
Psi nedokázali pořádně bojovat.
Neměli tu možnost být vyučováni Blizzard.
Rozhodně by mi neublížili.
Tak jsem se na ně jen šklebila a provokovala je.
Věděla jsem, že až dojdu na své místo, budu je moci setřást.
Ano, tam by to mělo být ideální...
Obloha byla potažená šedými mraky jako záclonou.
Znovu jsem se ohlédla a udělala posměchavý obličej.
Vrčení a štěkání zesílilo.
Z hrdla se mi ozval tichý smích.
Bude se vám ve vodopádu pejsánci?
Doufala jsem, že tam opravdu skončí. Byla jsem poměrně blízko.
Krajina příjemně ubíhala. Stromy byly holé. Vždy jsem od nich slyšela příjemný šepot. Teď ale mlčely.
To bylo jediné, co mě donutilo zachvět se. Něco je špatně...
Nedávala jsem pozor na cestu, proto jsem po chvíli jsem zakopla o kořen. Neohrabané tesáky mi nachvíli stiskly béžovo-krémový krk.
Zavrčela jsem. Byla jsem převrácená na záda, takže jsem využila kočičí taktiku.
Nohy jsem prudce vrazila psovi do břicha. Rychle jsem se převrátila.
Pes byl ale citlivý i na tak malou ránu.
Utekl.
Zbylé dva jsem trestala tesáky.
Potom jsem musela znovu proklouznout.
Krajina skalnatěla.
A nakonec...
Konečně. Ty byliny.
Psi se samozřejmě nachytali na klasiku.
Stačilo zabrzdit a miláčci dvounožců se zřítili dolu.
Rychle jsem schytla byliny.
Připadala jsem si lépe, když jsem cítila tu bylinnou vůni.
Cítila jsem neuvěřitelnou volnost.
Dokud jsem nezavadila o něčí tlapy a nespadla na zem.
Prudce jsem zamrkala a neohrabaně vstala.
,,Kdo jsi?"zeptal se majitel tlap.
Byla to vychrtlá šedá vlčice. Na to, že byla dospělá, tedy starší než Blizz byla dost malá.
V tmavých očích měla soucit a smutek.
,,B-b-ir-r-c-h-h,"hlesla jsem.
Vlčice se usmála, stále jí však v očích hrála bolest.
,,A kdo jsi ty?"pokračovala jsem.
Zavřela oči a šeptla.
,,Omega. Říkej mi jen Omega."
,,Proč jsi zrovna ty Omegou?"zamumlala jsem lítostivým hlasem.
,,Neřeš. Kvůli Alfovi,"zachraptěla.
,,Kdo je tvůj Alfa?"
,,Neřeš,"řekla znovu.
Pokrčila jsem rameny.
,,Spíš mě zajímá,"zvýšila vlčice hlas, ,,Co tu děláš ty, na našem teritoriu."
,,Hledám. Hledám lék pro umírajícího bratra,"řekla jsem trochu zle.
Bude se mě na všechno vyptávat a mně odpovídat ,neřeš' ?!
Obočí jí vyletělo vysoko.
,,Jaký lék?"
,,To tě nemusí zajímat. Jsem léčitelka a sna-"nedořekla jsem protože jsem se snažila projít. Srazila mě velká šedá tlapa.
Zamračila jsem se na Omegu.
,,Jsi moc malá. Jdeš se mnou. "
,,Nejdu! Nechci za nějakým Alfou!"syčela jsem.
,,Chceš. Teda jestli ti něco říká jméno Blizzard a Flame,"řekla.
V očích se mi objevila hrůza.
Co zase Blizz vyvedla?! Kam šla?!
Panebože, co pro toho Flamea ještě hodlá udělat?!
Vyvlekla jsem se ze sevření.
,,Veď mě."
Omega se usmála a táhla mě do tábora její smečky. Tam na šedou Omegu čekal další šedý vlk. Jeho jantarové oči byly velmi nápadné.
Usmál se na vlčici s nejhorším postavením.
Ona mu úsměv opětovala.
Pak se mi naskytl pohled na mýtinu.
,,Jak daleko to ještě postoupí?"vrčela Blizzard. V ledových očí jí zle jiskřilo.
,,To záleží na mě,"sykl tmavý vlk. Ano, byl to Crescent. Ten lstivý podvodník, kterému jsem uvěřila.
Věnoval Blizz usměvavý pohled.
,,A proč ho už konečně nenecháš?"pokračovala bílá bojovnice.
,,Je to pro tebe lepší..."
,,Říkal si, že pro mě uděláš cokoli! Tak Flameovi už pomož!"
,,Je mi líto Blizzard. To je jediné, co pro tebe nemůžu udělat."
Blizz se celá napjala, když slyšela, jak si s jejím jménem pohrává na jazyku.
A další vlídné úsměvy z temné strany...
Flame se za nimi krčil, evidentně v bolestech.
Modrošedýma očima si mě všiml a vyjekl.
,,Bratře?"zeptal se hněvivě Crescent.
,,Birch,"vydechl polekaně Flame.
Blizzard sebou trhla.
Stačilo jen aby se otočila a Crescent už vytáhl tesáky mířené na Flamea...Znovu ten jejich známý boj...
Příště předvedu opravdovou povahu Crescenta.
Zase děkuju HNILDDDEB
a ForgetMe21
Tohle samozřejmě berte také jako odkaz na jejich knihy.
Knihy VŠECH členů HNILDDDEBU a Forget.
Jestli nevíte, kdo jsou členi, tak to máte někde na konci nějaké kapitoly ^-^
💙Bloody💙
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top