,,Nechte ji být!"
A pak jsem uviděla ty oči...
Zděšeně jsem přihlížela. Temna bylo víc a víc...
Teprve když vše úplně potemnělo, došlo mi čí ten hlas byl...

Vyděšeně jsem otevřela oči. Pokoušela jsem se rozpomenout, co se stalo.
Zatřásla jsem hlavou. A pak jsem si vzpomněla na ten hlas. Přejel mi mráz po zádech.
,,Blizard."
Otočila jsem se.
,,Co se stalo..."
Hleděla jsem do vyděšeného obličeje Lance.
,,Ty...Ty..."
,,Lanci, co se děje?! Kde je Star a její smečka?!?!"
,,Víš Blizzard...Když jsi zase omdlela v sevření toho psa Jeremyho... Vyšlehl z tebe ten podivný modrý plamen. Úplně to zachvělo se zemí. Bylo to dost divné. Jestli menší zemětřesení? Nevím, to asi ne. Každopádně Star a její smečka prozatím utekli. Zatím..."řekl tiše.
Vyvalila jsem oči.
Co to...
,,Říkám pravdu. Zeptej se klidně ostatních. Jsou v táboře. Někde tady nejspíš pobíhají,"dodal.
,,No..Dobře. Tak děkuju za sdělení. A s-sl-y-še-l-l jsi t-to?"vykoktala jsem to.
,,Co?"
,,Ten hlas...Jak říkal...Ať mě nechají..."
,,Nevnímal jsem. Všichni byli mimo. Poslyš Blizzard, myslím že jsi ještě trochu ovlivněná tou atmosférou a něco se ti zdálo..."
Odfrkla jsem si.
,,Jsem si jistá, že jsem to slyšela!"
Lance pozvedl obočí.
,,To říká vlčice, která visela v tesácích psa a omdlela?"
Ignorovala jsem ho a vlekla se do tábora.
,,Blizz!"ozvalo se tence.
Za chvíli se ke mně valila šedá kulička. V té srsti se někdy mohlo zdát, že je tmavě modrá.
,,Ahoj Larchi,"usmála jsem se.
Huňatý ocásek vlčete se rozpohyboval.

,,Potřebuje tě Alfa,"kníkl.
,,Eh cože?! Totiž..Promiň. Ano už za ní jdu."
,,A Blizz. Nechápu, jak vždycky vydržíš tak statečná. Ty se nikomu neschováváš za tlapy jako já..."
Usmála jsem se.
,,Ty se jednou taky nebudeš schovávat. Narozdíl od Oaka a Spruce."
Larch se zasmál.
Já jsem šla za matkou.

~

,,Blizzard...Už jsi tu."
,,Ano. Co se děje?"
,,Já jen, že Larch mi převyprávěl celý incident. A myslím, že ty by jsi měla udělit vlčatům trest, protože ty jsi byla ta co v té chvíli bojovala za Vlčí Zákon,"řekla Shell.
,,Já? Vybrat trest? Hm..."
Alfa na mě klidně hleděla.
,,Ať jdou na lov. Každý musí přinést minimálně dva úlovky. Vyzkouší si spolupráci,"vyšlo ze mě nakonec.
Blizzard. Nebude to trošku kruté? Nebýt Shell, tebe v dětství a to dokonce v rodné jeskyňce skoro zabila kuna...
A teď posíláš dvě malá vlčata samotná na lov...
,,Dobrý nápad,"řekla k mému údivu matka.
Pak jsem se jen vypařila z Alfovského doupěte.
Spatřila jsem Oaka a Spruce jak jdou se skloněnou hlavou za Shell.
Ušklíbla jsem se.
To si zaslouží...
Lance mlčky sledoval nebe. Nevšímala jsem si ho přemýšlela.
Znovu jsem zabloudila do lesa. Zaslechla jsem ale vrčení.
Naježila jsem se a postavila do bojového postoje.
,,Kohopak to tu máme..."zasyčel někdo.
,,Mmm že by stará známá Blizzard..?"řekla ta druhá.
Za chvíli vyskočili z křoví.
Hleděla jsem do očí mých starých nepřátel.
,,Kiro...Shadowe..."zachrčela jsem.
Oba dva se ušklíbli.
,,Co chcete?"
,,Nic...Jen se procházíme...."řekl Shadow.
,,Já vím, že se jenom neprocházíte. A i kdyby tak na mém teritoriu..."
,,Hledáme Star,"sykla Kira pravdu.
,,Star utekla."
,,Ale my víme, kde má tábor. Máme tu informaci, kterou vy ne,"zasmál se Shadow.
Naježila jsem se.
,,Tak ale zmizte z mého tábora."
Žádná reakce. Tak jsem skousla Shadowovu nohu. Vlk vyjekl.
,,Jdeme Kiro. Blizzard bude ještě litovat, že nás nemá ve smečce. Jsme ti nejlepší lovci informací."
Potom už zmizeli.
Litovat nebudu...
Nesmím...
Celé to setkání s Shadowem a Kirou mi bylo divné...

~

Vracela jsem se do tábora. Ale všimla jsem si Oaka a Spruce. Potichu jsem se za nimi plížila.
Musím je zkontrolovat...
,,Pojď Spruci. Shadow něco nalovil a slíbil, že nám to dá,"řekl tiše Oak.
,,Výborný nápad Oaku,"kývl Spruce.
Cítila jsem, jak se mi ježí srst a modré plamínky zle praskají...
Plížila jsem se podél křoví a sledovala vlčata. A ano, za chvíli do mého čenichu udeřil Shadowův a Kiřin pach.
Shadow se ušklíbl.
,,Tak tady máme ta vlčátka, která jsou líná plnit trest. To se mi líbí. Jste přesně jako já."
Oak pyšně zvedl hruď.
,,Tady máte nějaké to maso,"řekla Kira.
Spruce zavrtěl ocasem a radostně zvolal.
,,Konečně volno!"
Vyletěla jsem z křoví a skočila před něj.
,,Na to zapomeňte!"zaječela jsem.
Oak se Sprucem vyvalili oči.
Shadow s Kirou polekaně utekli.
Já jsem rozzuřeně chytila oba sourozence a vlekla je do tábora.
,,Alfo,"zamumlala jsem.
,,Blizzard! Proč je neseš zpátky?"
,,Spojili se s nepřáteli. Ti jim chtěli pomoci s trestem,"zavrčela jsem a hodila prudce vlčata na zem. 
Shell se naježila.
,,Oaku. Spruci. Jdete se mnou."
Oba se skloněnou hlavou odešli.
Proč. Nemůže to tu být někdy normální...?!
Rozzuřeně jsem chodila po táboře.
Plameny okolo mě začaly být vzteklé také. Povzdechla jsem si.
Flame...
Mám za ním jít?
Zaškrábala jsem tlapou o zem.
Zapadající slunce mou tlapu ozářilo. Vypadala oranžově.
Naklonila jsem hlavu.
,,Co děláš?"ozvalo se.
,,Nic. Absolutně nic Lanci. Jen zírám na svou tlapu."
,,A proč je celá stříbrno-modrá?"zamumlal.
Vyjeveně jsem na ni pohlédla. Na moji tlapu už nesvítilo slunce, nýbrž měsíc.
Modré plameny ji tiše ovíjely a tlapa byla celá modro-stříbrná. Klesla mi spodní čelist.
Lance na mě chápavě pohlédl.
,,Takže to je poprvé? Ani já netuším, co to je."
Položila jsem tlapu dolu.
Byla zase normální bílá. Zavrčela jsem. V poslední době bylo vše divné.
S vrčením začaly plameny stoupat výš a výš.
Vzápětí jsem sebou prudce trhla.
,,Lanci. Něco se děje,"vydechla jsem tiše.
Lance ztuhl také.
,,Zatím nic. Jen začíná bouře,"řekla jsem tiše.
,,To tvoje zatím..."
Na hlavu mi začaly padat studené kapky.
,,Lanci. Měl bys jít."
,,Ty tu zůstáváš?"
,,Ano. Běž,"sykla jsem.
Nechápavě na mě hleděl, ale odebral se do doupěte.
Věděla jsem, kam chci jít. Potichu jsem se plížila do doupěte pro vlky z cizí smečky.
Lia mě přivítala úsměvem.
,,Kde je Flame?"vyšlo ze mě.
,,Někde venku."
Povzdechla jsem si.
Kam zase šel?!
Rozběhla jsem se po jeho pachové stopě.

,,Flame!"
,,Ano?"otočil se na mě.
,,Možná ti zase budu připadat divná, ale já se prostě musím zeptat. Pamatuješ si na mě? Na Blizzard. Na tu, která byla s tebou proti Shadowovi a Kiře. Na tu, která byla pořád proti Elle a Winterovi...prosím.."zavyla jsem zoufale.
Flame vypadal, že přemýšlí.
,,Ne. Neznám tě,"řekl nakonec.
Nevěděla už jsem, jak mu to připomenout.
Poslední šance...
,,A co tohle?!"vykřikla jsem. Přinutila jsem se k utvoření modrých plamenů.
Rezavý vlk chvíli mlčky hleděl.
Na prázdné tváři se mu po chvíli objevil úsměv, který se nakonec proměnil v prázdný pohled.
,,Nevím, kdo jsi."
Sevřelo se mi srdce.
,,Víš!"
,,Promiň, ale ne..."
,,Kdo tě zachraňoval před Shadowem?"
,,Já sám."
,,Kdo ti pomáhal?! Kdo ti řekl, že jsi ten nejlepší kamarád?!"

,,Blizzard!"kníkl náhle s úsměvem.
Oddechla jsm si.
Konečně...Hmpf
Usmála jsem se také.
,,Kdo to křičel ať me nechají, když tu byla Star?"
,,Já,"zamumlal tiše Flame, ,,přišlo mi to fér... Proč se tak hloupě ptáš? Udělal by to každý."
Já to věděla.
Znovu jsme se usmáli.
V tu chvíli oblohu  pročísl blesk a zaburácel dunivý hrom.
Flame zděšeně vyvalil oči.
,,Blizz. Musíš utéct. Hned!"
Když mi řekl tou zkratkou bylo mi jasné, že si pamatuje.
Proč mám utéct?!
,,Ale proč?"
,,Blizz! Musíš!"klesl k zemi jako zasažený šípem. Vzápětí jeho srst zčernala a ozval se nadpřirozený řev.
Můj modrý oheň vzplál. I jemu. Jeho byl ale rudo-oranžový.
Místo jeho modro-šedých očí na mě hleděly ty oranžovo-žluté. Ty co znamenaly smrt.

Ahoj,takže další kapitola. Dneska vyšla trochu dřív :P
Doufám,že se bude líbit. A nesmím zapomenout odevzdat své díky HNILDDDEBU.
(viz kapitola 7.)
Taky samozřejmě ForgetMe21
😄❤️