Kapitola 5
-POHLED HOMERA-
Když začla třetí vyučovací hodina, konečně jsem potkal Marge. Měla zrovna biologii a já měl mít fyziku, ale jejich učitel byl nemocný....nebo to alespoň tvrdil a nemohli najít supl, který by alespoň věděl, že je fyzika předmět.
Vypadalo to, že byl včera večer učitelský večírek, protože i Margina učitelka vypadala na kocovinu. Nemohl jsem odvrátit pohled od Marge, která si čmárala do sešitu. Kreslí mě? pomyslel jsem si. Po bližším zkoumání jsem zjistil, že kreslí nějakou čarodějnici, která vypadá přesně jako ta biologikářka.
Pak si vytáhla sešit s tvrdou vazbou. Měl ozdobný nadpis "MŮJ DENÍK" a pod tím nějaké jméno. Začala psát o tom, jak se nudí a o tom a další nepotřebné věci. Pak zvedla hlavu a zjistila, že se na ní dívám. Vytrhla stránku deníku a pro jistotu jí spolkla.
Radši jsem se otočil a začal si taky něco kreslit. Když jsem se otočil k tabuli, stála přede mnou učitelka s přísným výrazem. A to to byl dneska docela skvělý den. ,,Simpsone! Běž k tabuli a zatancuj nám havajský taneček." řekla...asi byla ještě pořád pod vlivem. Vzala mojí kresbu na které byl Barney, který se podobal spíše záchodu, jaký byl v jídelně a vyhodila ho z okna.
Normálně bych si ho po vyučování vzal, ale samozřejmě ho vyhodila do drtičky dřeva. Jak já ji nenávidím. Pokusil jsem se vstát, ale nešlo to. Sedl jsem si na žvýkačku a tak jsem musel tančit v páru se židlí. Furt lepší než s Barneym.
Ostatním jsem byl zase pro smích a po skončení jsem se pokoušel zbavit židle. Bohužel sjem se potom i zbavil kusu kalhot a tak jsem si vzal zase ty erární, tentokrát nepáchli chcíplým bezdomovcem, ale rybinou....ani nevím, co je lepší. Mohl jsem být ale stále rád, nebyli to zdaleka ty nejhorší kalhoty ve škole.
Všechno utíkalo rychle, na chodbách byli studenti, kteří se mi smáli, malém jsem se zabil na záchodě, když jsem splachoval a na hlavu mi spadla lampa - takový normální den.
Došel jsem ke své skříňce a otevřel jsem jí. Málem jsem dostal infarkt, když jsem zjistil, že si někdo dal takovou práci, že se mi vloupal do skříňky jen aby se mi vysmál. Ani jsem ho neznal. ,,Jak dlouho tu si?" zeptal jsem se toho cvoka.
,,Asi týden." zakašlal a odešel. To jsem týden neotevřel skříňku? Nebo- ,,Moje nádherná skříňka!" ozval se hlas nějakého studenta. ,,Jen jsem jel na týden do Washingtonu!" Jo aha....
Za mnou se někdo zasmál. ,,No, jen si posluž-" řekl jsem a otočil jsem se. Nasadil jsem překvapený pohled. ,,Marge?" řekl jsem a podíval se té modrovlasé hihňající dívce, která si drobnýma rukama zakrývala ústa.
,,Jé...promiň." řekla potichu a snažila se přestat smát. Už jsem chtěl říct něco typu: ,,Něčekal jsem, že ty...." a pak jsem si uvědomil, že i Barney se mi směje a to jsme přátelé. Marge se mi jenom líbí.
,,Eee....chutnal ti oběd?" zeptal jsem se. Tak to je ta nejdebilnější otázka, na kterou jsem se mohl zeptat.
Marge se zatvářila na okamžik překvapeně a pak řekla. ,,Jo, byla to mňamka...." řekla pomalu. ,,Už musím, měj se, Homere!" řekla a odběhla.
Zamával jsem jí. To ode mě utekla na schvál? To jsem fakt tak strašný? pomyslel jsem si a podíval se na zem. Proč mám sakra nohu v toustovači? ,,D'oh!"
Asi bych měl jít taky domů, řekl jsem si v duchu. Najednou jsem si uvědomil, že jsem se z kdovíjakého důvodu přihlásil jako kandidát na třídního prezidenta. Nebo to byl školní prezident? Každopádně jsem měl zítra odříkávat jsou řeč. Budu si jí muset připravit....a zbavit se toho toustovače, začínalo to bolet.
602 slov
Tohle byla taková normální kapitolka ohledně Homerova normálního dne. Doufám, že byla alespoň trochu dobrá, budu ráda za hvězdičku, komentář či jenom shlédnutí!
~8.4.2021
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top