•Když jsem chodila po večerní pláži u Modré Laguny a byla úplně v jiném světě nebyly žádné starosti jenom klid a šumění Modré Laguny.
Cítila jsem se bezpečně žádný stres, jenom být v klidu a nepřemýšlet nad zbytečnostmi..
Ale to trvalo jen na pár hodin poté jsem se vzbudila do reality která nebyla už tak klidná.
Musela jsem dělat všechny ty povinnosti.. chodit do školy, učit se, uklidit si pokoj atd...
Ve škole jsem neměla moc kamarádů byla jsem podle nich no jiná úplně jiná prý hrozný snílek což byla i pravda každou přestávku jsem jen snila o svobodě a o tom jak se zase vrátím to Modré Laguny.. a budu si užívat klidu a bezpečí.
Moji rodiče mě moc nechápali a furt se divily proč chodím spát tak brzo nebo proč furt spím i přes den.
Já sama sebe tolik nechápu taky, nechápu jak dokážu furt spát a jaktože se dokážu dostat furt do toho samého snu který mám už několik měsíců.
Všechno se to opakuje dokola a dokola furt ten samý sen...
Ale proč? Asi jsem možná fakt nějak divná a nebo možná ne kdo ví?
........