Vzbudil ho kouzelný budík. Chtěl ho zrušit, ale zjistil, že nemá hůlku a tam, kde obvykle býval stolek, našmátral jen horké tělo a co hůř z druhé strany se k němu tiskne ještě jedno. Ztuhl, jasně cítil, jak se mu čísi ranní erekce otírá o zadek. V tom už se ale probrali i jeho spolunocležníci. Harry pátravě otevřel oči. Setkal se s párem šedých pobavených očí a vzadu kdosi něco zavrčel.

To znamenalo, že to co ho tlačilo do zadku patřilo Snapeovi. Harry naprázdno polkl a pohledem zkontroloval sebe. Zjistil, že je stále oblečen do pyžama. Lucius se tomu uchechtl. Otočil se tělem k Harrymu a jejich ranní erekce se zlehka dotkly.

" Harry, včera se nic nestalo, můžeš být klidný. Ale mohlo by se stát třeba teď," usmál se na něj muž. Viděl v Harryho očích paniku.

"Anebo se můžeš jen dívat..." řekl a pohladil po ruce druhého může, aby jo vzbudil. Harry se odtáhl na kraj postele a s dělal, že vůbec nesleduje, jak se blonďák zmocnil rtů rozespalého muže. Ten chvíli protestoval, ale poté se tomu poddal.

Mrštné ruce putovaly po mužovo těle, a když si začal jazykem hrát s jeho bradavkami, Harry vyjekl. Poté vystřelil z postele.

"Použijte dveře. To je to dřevěné ve zdi za vámi," řekl Severus a už si ho nevšímal. Harry ho poslechl a kvapem se vydal pryč. Sice byl zvědavý, ale zároveň se obával toho co uvidí. Kdyby přeci jen otočil hlavu, spatřil by, jak se Severusovi v klíně pohybuje blonďatá hlava.

Necenzurovaný obrázek najdete na mých stránkách. Odkaz v komentáři.

Celou cestu nahoru do nebelvírské věže, běžel jako o život.

To je směšný...

Zavrtěl hlavou a vešel do společenské místnosti. Nikdo tu naštěstí nebyl. Bylo poměrně brzy. Zatímco si přeměňoval pyžamo na uniformu, přemýšlel nad tím, čeho byl svědkem. Ne že by ho to znechucovalo , vzhledem k tomu, že sám byl gay, ale tohle byl Snape a Malfoy. Byl poměrně šok je vidět, jak se k sobě mají a co hůř, dolehla na něj tíha jeho úkolu. Opravdu se bude muset vyspat s nimi oběma naráz. Nejspíš víckrát, aby se naučili sladit a provedli kouzlo. Kéž by měl víc zkušeností. Byl pozadu oproti ostatním. Jediné, co v létě stihl bylo líbání s jedním neznámým mudlou.

***

Harry se zdál u snídaně duchem mimo a Hermiona si to vyložila tak, že ho to všechno trápí.

"Chceš si o tom promluvit?" šeptla mu do ucha.

"Není o čem. Nic se nezměnilo, úkol je pořád stejný, jen se mi to teď zdá víc reálnější..." povzdechl si Harry.

"Kéž bych ti mohla nějak ulevit..."

"Hmm," zabručel Harry.

Koutkem oka mrkl k profesorskému stolu. Lucius dnes zářil a Snape měl na obličeji obvyklou nic neříkající masku. Poté se jejich oči střetly. A Harry si vzpomněl na to, co viděl ráno... zrudl a sklonil pohled. Severus se ušklíbl a Lucius mu položil ruku na stehno.

" Ano?"

"Snaž se být milý. Vím, že to dokážeš," zašeptal mu Lucius do ucha. Severus protočil oči a cosi zavrčel.

***

Během dne Harrymu Dobby předal vzkaz, že se má
zítra dostavit ve stejnou dobu. Podpis chyběl. Už teď se děsil toho, co přijde.

A mezitím se musel Harry učit novým kouzlům a lektvarům. Měl pocit, že mu z toho všeho praskne hlava.

Večer když se chystal do sklepení si raději vzal lektvar na uklidnění sám. Měl pocit, že by tam snad ani nedošel.

Otevřel mu Lucius a přívětivě se na něj usmál. Sedli si spolu na pohovku a Severus se k nim také propojil Severus. Pokoušeli se spolu hovořit. Konverzace ze Severusovy strany poněkud vázla. Celou dobu se Harryho Lucius zlehka dotýkal na rukou či ramenou. Severus se omezil jen na dotek boku, když si sedl těsně k němu. Nakonec ho opět poslali do sprchy a přesunuli se do ložnice. Seděli na posteli. Oba tentokrát bez horního dílu pyžama. Harry zamrkal.

"Čas posunout hranice Pottere, sundejte do i vy vrchní díl," řekl a Harrymu se roztřásly ruce. Lucius vstal, aby mu s tím pomohl. Bylo tu trochu chladno a tak mu hned ztvrdly bradavky. Lucius si ho zálibně prohlížel a Harry z toho byl dost nervózní, připadal si jako kus masa.

" Už jsi skončil?" utrousil Severus otráveně, nicméně musel uznat, že Potterovo tělo vůbec není k zahození. Nahlas by to však nikdy nepřiznal.

Lucius se usmál. Líbilo se mu Severuse provokovat. Vedl Harryho za ruku do postele. Harry se k němu chtěl přitulit, ale muž zavrtěl hlavou.

"Dnes je na řadě Severus," uchechtl se blonďák. Harry naprázdno polkl a roztřásl se.

"Pottere, nedělejte z toho vědu," zavrčel Severus a přitáhl si mladíka k sobě. Harry byl ztuhlý a zatínal ruce v pěst. Tiskl k sobě víčka, aby zadržel vzlyk, protože být ve Snapeově náručí bylo na něj příliš. Severus si povzdechl.

Budu muset změnit přístup, jinak se dál neposuneme...

"Pokud potřebujete, klidně vypusťte své emoce. Není potřeba být statečný za každé situace. Můžete si dovolit byt slabý. Všichni do uvědomujeme, že vám toho osud nadělil až přespříliš."

Harry cítil jak ho Snape hladí po zádech a Lucius se k němu po chvíli přitiskl blíž. A Harry rozeštkal. Po nějaké době ze sebe konečně dostal všechen ten smutek a vztek až nakonec usnul. Lucius pohladil Severuse po tváři.

"Jak o tobě může někdo tvrdit, že jsi zlý," pousmál se.

"Tuto svou stránku ukazuji jen tobě," řekl Severus.

"A teď i Harrymu,"

"Doufám, že jsem neudělal chybu..." řekl Severus zamyšleně. Mít Pottera v náručí bylo zvláštní. To, co se mezi nimi stalo, v něm něco změnilo.

Ráno když se vzbudili, Harry se chtěl hned odtáhnout, ale Severus ho nenechal.

"Je vám líp?" zeptal se.

"Asi jo, děkuju" řekl. Jejich pohledy se setkaly, Severus si ho prohlížel velmi intenzivním pohledem. Harry byl nejistý a Severus vlastně také. Mladík se plaše pousmál. Severus přikývl a potom ho pustil. I Harry cítil, že se atmosféra mezi ním a Snapem změnila. Bylo to zatím jen křehké příměří. Toho do byli vědomi oba dva. Lucius jej pohladil po tváři a šel ho poté vyprovodit ke dveřím. Poté Harry pelášil do nebelvírské věže

***

Po nějaké době...

Jednou si Brumbál usmyslel opět strkat svůj křivý nos tam kam nemá a pozval si ty tři k sobě na čaj.

" Tak chlapci, jak vám to spolu jde?" zeptal se Albus s jiskričkami v očích.

Vazbě se nás na tohle ptá? Nemohl Severus uvěřit svým uším.

Severuse si odfrkl, Lucius se pousmál a Harry zrudl.

"Samozřejmě se neptám na detaily..." bránil se Albus.

Jistě, ty starý perverzní...

"Prozatím spolu dokážeme vydržet v jedné místnosti, aniž bychom se navzájem pozabíjeli," utrousil Severus a Harry se uchechtl. Začínal si Snapeův suchý humor zvykat.

"Myslím, že to jde celkem dobře, vzhledem k okolnostem," přesvědčil Lucius

"Vážně?" podíval se Albus na Harryho.

" Ehm jo," přikývl Harry.

" To jsem rád. Kdy asi tak myslíte, že dojde ke spojení sil?..."zeptal se Brumbál neomaleně. Severus se zamračil.

" To vskutku nemáme tušení, Brumbále. Pokud je to všechno, tak máme něco na práci," řekl Severus. Vstal a donutil i Luciuse.

"I ty Harry?" podivil se Brumbál. Mladík se zděšeně podíval na učitele. Nechtěl být s ředitelem o samotě.

"Pan Potter si musí zopakovat obranná kouzla z druhé kapitoly, vzhledem tomu jak žalostně toho ví o teorii," řekl Severus a stiskl mu rameno.

"Och, to se skutečně nedá nic dělat, tak si popovídáme jindy Harry," řekl Albus zklamaně a propustil je.

Společně vyšli ven a na chodbě Harry chytil Snapea za rukáv. Ten se překvapeně ohlédl.

"Děkuju," řekl Harry. Severus jen přikývl. A než se otočil, tak zašeptal: "Skutečně byste se na to měl podívat."

Harry vykulil oči.

Vážně mi teď řekl, že zítra budeme z Obrany psát test?

Severus nečekal na odpověď a odešel. Lucius se na Harryho pousmál a odešel také.

Ten Snape je poslední dobou samé překvapení.