Týden uběhl jako voda, v té době se snazili vytvořit jeskyni, kde by se scházeli, což se jim nakonec podařilo. Trénovali spojení sil co to dalo. Se Severusovo lektvarem to šlo mnohem lépe. Když však bylo na čase znovu obnovit Moc tří. Všechno bylo jako předtím tentokrát byl Severus ten zezadu. Raději však ještě potřel Harryho otvůrek novým lubrikantem. Takovým, který svým složením skutečně zabrání poškození. Na konci nebyla potřeba hojivá mast jen stahovací kouzlo.

Harry tomu byl rád, ne že by to nebylo těžké, ale bylo jen o trochu jednodušší. Muži se poté přitulili k sobě. Usínali, když Harry v polospánku vypustil slova:" Miluju vás. "

***

Postupně začali ničit viteály. Jako první se vydali zničit Zmijozelův medailon, i když je zdrželo, když z jeskyně odnesli nepravý medailon. Brumbála  lektvar, který chránil medailon ještě víc oslabil. Od té doby již nevycházel ze svých komnat. Jmenoval proto jako nového ředitele Severuse a stáhl se do ústraní. Stále jim pomáhal, co to šlo. Když nadešel čas a jeho mysl byla stále častěji zastřená, nechal si zavolat Minervu a pověděl jí o svém plánu. Nesouhlasila s ním a Severusovi vyhrožovala, že pokud to udělá, vyhodí jej z Bradavic. Přesto Severus hodlal dostát svému slibu.

***

" Děkuji ti, že jsi přišel, Harry," zašeptal Albus, když se mladík posadil k jeho lůžku.

"Kéž by to šlo jinak," řekl Harry a chytil starce za ruku.

"Moc času by mi stejně nezbývalo," zavrtěl Albus hlavou.

"Existuje něco, co byste mi měl ještě říct?"

" Ano, teď mě odzbroj. Potřebuji abys měl mou hůlku," řekl Albus. Harry se tomu podibnému přání podivil, ale udělal to. Brumbálova hůlka mu přistála v ruce.

"K čemu to?"

"V mé pracovně najdeš ve zlatonce ukryt Kámen vzkříšení a spolu s tvým neviditelným pláštěm budeš mít ještě další výhodu oproti Voldemortovi."

"O čem to mluvíte?"

"Kámen, plášť a hůlka jsou Relikvie smrti. Když vlastníš všechny tři, jsi v podstatě pánem smrti, Harry."

" Takže nemůžu umřít?" vykulil Harry oči.

"Ne tak úplně, ale smrt to poněkud přechytračí a pouze při jednom pokusu," vysvětlil mu Albus.

"Dobré vědět," přikývl Harry.

"Zničte všechny viteály předtím než se s ním utkáte, jinak by se opět vrátil zpět," apeloval na něj Albus.

"Spolehnete se," řekl Harry stiskl Albusovi ruku a rozloučil se s ním.

***

Vystřídalo se u něj ještě několik osob, než přišel Severus.

" Drahý chlapče, posaď se ke mě ještě chvíli," poprosil stařec a muž poslechl. Ztěžka dosedl na židli a zadíval se mu do pomněnkových očí.

" Vím, že po tobě jako vždy žádám až příliš. Je mi to moc líto, ale děkuji ti za to. Posledních pár dní bylo skutečně utrpení, " řekl Albus a stiskl mu jak jen dokázal pevně ruku

Severus přikývl, ale mračil se.  To co cítil bylo strašné. Jak mohk zabít dávného přítele. Člověka, který mu jako jediný věřil a tolik let jej chránil?

" Můžeš," řekl nakonec Albus.  Severus na něj namířil hůlku, ale váhal.

"Severusi, prosím..."

Muž sevřel pevněji prsty kolem své hůlky a zašeptal: "Avada kedavra."

A bylo po všem. Zavřel svému příteli oči a opravdu dlouho se jen tak díval z okna. Svůj smutek prožíval vnitřně. Nářek Fawkese se však nesl přes celé pozemky Bradavic. Když opustil jeho ložnici, před dveřmi stála Minerva mračila se.

" Takže jsi to skutečně udělal..."

"Viděla jsi, jak posledních pár dní vypadal. Chtěl důstojný odchod, proto mne požádal."

"Stejně s tím nemohu souhlasit. Chci abys opustil Bradavice," sevřela prvně rty.

" Jistě," hlesl a šouravým krokem došel až do sklepení. Tam se mu vrhl do náruče jak Lucius, tak Harry.

" Musíme opustit Bradavice," sdělil jim.

" Proč?"

" Minerva to žádá, stejně tu nechci zůstat, " řekl.

"Tak půjdeme do Siriusova domu. Odtamtud můžeme pátrat po viteálech."

"Dobře, " přikývl Severus a začal si balit věci, stejně jako Lucius. Stejně byl již konec školního roku. Harry se šel zabalit také.

Při večeři všem McGonagallová oznámila smutnou správu, že bývalý ředitel zemřel a pohřeb se bude konat za dva dny. Harry se kvůli tomu rozhodl ještě zůstat. Severus měl tak více času si zabalit.

***

Když se Severus s Luciusem a Harrym usadili na Grimmauldově náměstí, brzy se k nim připojili i Ron a Hermiona.  Společně přišli na to že vzkaz ve Zmijozelově medailonu od RAB nastražil Siriusův starší bratr a díky Kráturovi a Dobbymu zjistili, kde se pravý medailon nachází.

Nějakou chvíli trvalo, než ho dostali od Umbridgeové. Na tuto akci se vydal jen Harry, Hermiona a Severus.

Později jim došlo že dalším viteálem je pohárek Helgy z Mrzimoru. Severus přispěl se svou troškou do mlýna, když si vzpomněl, co měla Bellatrix v trezoru. Museli vymyslet, jak se ke Gringottům nenápadně dostat a pak přišel Lucius se svým plánem.

Přemístí se na panství, ukradne své švagrové vlasy a hůlku, aby se dostali přes skřety do trezoru. Jenže Harry ani Severus s tím nesouhlasili.

***

"Je to sebevražda tam jít sám," namítl Severus.

"Ochrany pustí jen ty co mají znamení a pravoplatné dědice. Nemůžete jít se mnou," namítl Lucius.

"A co Draco?" napadlo Harryho.

"Nechci riskovat, že ho zajmou."

"To je šílené. Co když tě přistihnou?" mračil se Harry.

"Mohli na dům uvalit kouzla," přikývl Severus.

"Nemohou, sídlo mi patří a jen já mohu přidávat ochrany."

"Co když je Pán zla nějak obešel?" namítl Severus.

"Nemožné. Panství je chráněno pokrevním poutem, to zrušit nelze a on to moc dobře ví. Dokonce ani alarm nemůže nastražit," usmál se Lucius.

"V tom případě na tebe bude čekat spousta Smrtijedů..." namítl Harry.

"Ano, nicméně já znám všechny tajné chodby a pokoje. Nikdo z nich neví, kde jsou. Stačí jimi projít a dostat se až k ní."

"Stále se mi to nezdá jako dobrý nápad," vrčel Severus.

"Chápu, že se o mne bojíte, ale vím, že to zvládnu," ujistil je Lucius a poté se s nimi rozloučil.

"Bude v pořádku, že jo?" zeptal se Harry nejistě.

" Musíme v to doufat."

***

Přemístil se přímo do hlavního domu do jednoho z tajných pokojů, které mohl otevřít jen on. Poté na sebe použil lektvar neviditelnosti, který mu předtím předal Severus. Měl  účinek přesně hodinu, takže si musel pospíšit. Vyšel z tajných dveří do chodby,  nikdo tu naštěstí nebyl. Šel rovnou do pokoje jeho švagrové. Přešel k toaletnímu stolku, z hřebenu sebral několik vlasů a schoval je do lahvičky, kterou mu dal Severus. 

Hůlku nikde neviděl, což nebylo nic neobvyklého, každý jí většinou nosil u sebe a ona byla dost paranoidní, aby s ní chodila i na toaletu. Modlil se, aby se nacházela aspoň v sídle a pak jí zvenčí uslyšel. Pomalu se otevíraly dveře, táhla sem nějakého mladého Smrtijeda. Protočil oči nad tím, jak je pořád stejná. Bez vkusu a nápadu. Opřel se o stěnu a zíral z okna poslední co chtěl vidět bylo svou švagrovou jak souloží s chlapem. Stačilo, že u toho hekala jak koza.

Když konečně skočili, vykopla ho ven a šla si dát sprchu. Hůlku si vzala sebou. Měl toho dost, lektvaru měly brzy vyprchat účinky.  Potřeboval tu zatracenou hůlku hned. Když za jí vešel do koupelny nic neviděl, všude byla pára. Rozehnal jí kouzlem a než stačila cokoli udělat, schytala to Petrifikem. V té chvíli přestal lektvar účinkovat. Vztekle na něj poulela oči. 

Sebral jí kouzlem hůlku ze sevřených prstů, zároveň se na ní usmál a zamával jí. Poté se přemístil na Grimmauldovo náměstí.