Noah nás zavezl do stejné hospody, kde jsem spolu byli prvně a kde jsme opět narazili na Mattie, která nás přivítala objetím.

,,Můžu mít dotaz?" zeptala jsem se, když nám na stůl naservírovali dvě vychlazená piva.

,,Ty nikdy nemáš dost, viď?" povytáhl Noah obočí a napil se. Dokázala bych na něj zírat hodiny a hodiny a nikdy by se mi to neomrzelo.

,,Jde o jednoho kluka. Potřebuje doučit mytologii a poprosil mě, jestli bych mu s tím nepomohla. Což je samozřejmě nesmysl. Tak jsem se chtěla zeptat, kdo se v tom z vás vyzná nejlíp, aby mu s tím mohl pomoct," vysvětlila jsem.

,,Je tady novej?" prohodil Noah až přehnaně lhostejně.

,,Jo. Nedávno se přistěhoval."

,,Proč zrovna tebe?"

,,No... nevim, jestli sis toho všiml, ale místní nepatří mezi nejpřátelštější lidi, co znám."

,,Aha." Přes tvář mu přeletěl stín a rázem přede mnou seděl dočista někdo jiný.

,,Noahu, je to jenom obyčejný kluk, co v tom má stejný zmatek jako já. Tak se přestaň tvářit tak vážně," chytila jsem ho za ruku.

,,Jenom nechci, aby se ti něco stalo," pohladil mě po hřbetu ruky, ale očima se mi vyhýbal. Duchem už byl někde mimo. Raději jsem se sebrala a došla si na záchod a nechala mu chvilku na rozdýchání. I když jsem vůbec nerozuměla tomu, co se právě odehrálo.

,,Ty víš, že ti zrovna nefandim, ale jestli se budeš dál chovat jako kretén, tak jí ztratíš," posadila se vedle Noaha Mattie a postavila před něj další půllitr piva.

,,Chovat se jako kretén je součástí plánu," procedil Noah skrz zuby.

,,Ale no tak, krasavče. Snad tomu doopravdy nevěříš?"

,,Já jenom vim, že jestli mám pravdu, tak si jí tenhle novej kluk vezme a bude s ní do konce života," praštil Noah půllitrem o stůl, až se skoro celý jeho obsah vylil kolem. Ta představa ho užírala víc, než si byl ochoten připustit. Nehodlal se dívat, že úsměv, který měla schovaný jen a jen pro něj bude věnovat nějakému obyčejnému klukovi.

,,Jasně. Ty vaše legendy. Nerada dělám chytrou, ale stojí za prd. Noahu, kolikrát už se spletly? Proč by to teď mělo bejt jiný? Podle těch vašich slavných spisů jsi už několik let mrtvý. A nikde není ani slůvkem zmíněno, že se vy dva do sebe zamilujete... prosim tě, neurážej mě. Nejsem slepá."

,,Až zjistí pravdu, bude mě nenávidět," hlesl. Věděl, že ten den přijde a děsil se ho víc, než čehokoliv jiného. Představa, že by jí měl ztratit mu svírala srdce a znemožňovala mu pořádně se nadechnout. Na druhou stranu ale věděl, že to tak musí být. Odčinění svých špatných rozhodnutí si představoval trochu jinak, ale Scixe ho zabije, jestli jí nenechá jít.

,,Sama víš, že to nejde," zavrtěl hlavou a ta slova ho pálila na jazyku.

,,Tak za prvé. Pokud sis ještě nevšimnul, na to už je trochu pozdě. A za druhé. I přes to, že jsi kretén, si i ty zasloužíš bejt šťastnej," uculila se Mattie a pohladila ho po zádech.

,,Zapomněl jsem s kým mluvim," uchechtl se Noah a napil se.

Noah se snažil působit uvolněně a nezávazně se mnou konverzovat, ale u třetího piva to vzdal a odvezl mě domů. Vysadil mě na příjezdové cestě a odjel. Ještě dlouho jsem stála na cestě a dívala se na mizející auto dokud zvířený prach neusedl zpět na své místo, jako bych ho tím mohla přivolat zpět. Noah už se ale nevrátil, a tak jsem zamířila do domu, kde jsem ze sebe shodila všechny věci. Nestačila jsem se ale ani zout a atakoval mě obrovský, chlupatý pes jehož rasu jsem si netroufla tipnout. Narazila jsem zády do dveří a zděšeně ho pozorovala.

,,Mamiiii?!" zařvala jsem a nespouštěla z očí psa, který mi pohled trpělivě oplácel a vrtěl při tom ocasem.

,,Ahoj zlato," přiběhla máma o několik vteřin později špinavá od hlíny, ale s povědomým zábleskem v očích. Ten fanatický pohled jsem znala. Měla ho vždycky, když udělala něco, co nikdo neschválil.

,,Co to je? A ví o tom Steve?" zeptala jsem se.

,,Drahoušku, to je pes. Našla jsem ho, když jsem se vracela z nákupu. Teda... on si spíš našel mě. No není rozkošnej?" rozplývala se máma a podrbala psa za uchem, který z toho začal slintat.

,,Rozkošnej? Mami, vždyť je velkej jako poník," podotkla jsem, za což jsem si od psa vysloužila téměř uražený pohled.

,,Ale je boží," nedala se máma a pod záminkou něčeho dobrého odlákala psa do kuchyně. Po chvíli jsem jí následovala a v uctivé vzdálenosti počkala na Steva a jeho řešení. Stačil ale jeden prosebný pohled mojí mámy a jeho měkké srdce pookřálo a nám tudíž zůstal mini poník doma. Doufala jsem v Richovu podporu, ale ten se za celý den neukázal.

,,A jak mu chcete říkat? Asi těžko na něj budeme volat pesečku," řekla jsem, když jsem veškeré své snahy vzdala. Seděla jsem na barové židli a upíjela kafe, které mi udělal Viktor. Ten se k psovi choval jako ke starému známému.

,,Co takhle Bren..." začal Steve, ale rychle se zarazil a úkosem se na mě podíval.

,,Ano. Brandon... jako z Beverly Hills 90210. Líbí se ti Brandon?" chytila se toho máma okamžitě a pes jí odpověděl hlubokým štěkotem, při kterém jsem se otřásla zimou. Věděla jsem, že Steve rozhodně neměl na mysli jméno Brandon, ale rozhodla jsem se v tom zbytečně nešťourat. Neměla jsem na to ani náladu, ani sílu. Nechala jsem je rozplývat se nad šikovností našeho nového člena rodiny a odebrala se do svého pokoje, kde jsem si hodlala vtlouct do hlavy něco na zítřejší test z mytologie, protože moje známky byly opravdu katastrofální a jestli propadnu z něčeho tak stupidního, máma mě rozkrájí. Uvelebila jsem se na posteli a rozložila kolem sebe učebnici i sešit. Ani jsem pořádně nezačala a už mě to hrozně nebavilo. Snažila jsem se soustředit na text, ale co chvíli něco narazilo do okna a mě to dohánělo k šílenství. Asi po minutě jsem to nevydržela a šla se podívat, co se to děje. Dole na dvorku jsem zahlédla Noaha, který v ruce držel kamínky, kterými se mi chystal bombardovat okno. Pomalu jsem otevřela okenice a vyklonila se ven. Byla chladná, jasná noc, ale nezdálo se, že by to Noahovi nějak vadilo.

,,Ahoj," pozdravila jsem.

,,Čau. Mohla... mohla bys prosím sejít dolů?" zeptal se a přešlápl nervózně na místě.

,,Jasně. Už jdu." Hodila jsem na sebe mikinu a neslyšně prošla kolem obýváku, kde si máma a Steve otevřeli láhev vína. Pes jim ležel u nohou a pozoroval mě svýma očima. Nijak mě ale neprozradil. Vyšla jsem ven a pomalu došla před Noaha.

,,Ahoj," zopakoval a prohrábl si vlasy.

,,Děje se něco?" zeptala jsem se a objala se rukama.

,,Jo. Teda ne. Nic vážnýho... jenom. Měla jsi se držet dál. Já se měl držet dál. Ale nedokázal jsem to. A myslim si, že už ani nedokážu. Víš, Chas. Tohle je vážně komplikovanej svět a já v něm udělal pár hodně špatnejch věcí, který mi nikdy nikdo neodpustí. Nenávidim se za to. A ostatní mě za to nenávidí taky. Kromě tebe. Byl bych rád, kdyby to bylo naopak."

,,Noahu..." přistoupila jsem k němu blíž, až jsem cítila teplo jeho těla.

,,Měla bys mě nenávidět, Chas. Bylo by to pak o tolik jednodušší," pohladil mě po tváři. Upřeně sledoval pohyb své ruky, která mi bloudila kolem ucha, přes rty, až na krk, kde se zastavila.

,,Víš. Když děláš tohle je potom docela těžký tě nenávidět," řekla jsem přidušeně a polkla jsem.

,,Miluju tě, Chastity. A na jeden jedinej den chci bejt sobeckej a mít tě celou jenom pro sebe," zajel mi rukou do vlasů a přitáhl k sobě. Tiše jsem mu zasténala do rtů, než mě políbil tak prudce a s takovou naléhavostí, že jsem se pod ním málem rozsypala. Jeho polibky chutnaly po ledovém vzduchu a pomerančích a já se jich nedokázala dostatečně nabažit. Druhou rukou mi zajel pod mikinu a hladil po nahé kůži, kde po sobě zanechával horkou stopu. Omotala jsem mu ruce kolem krku a přitiskla se k němu ještě blíž, až mezi námi nezbyla žádná mezera, která by nás oddělovala. Přitiskl mě ke zdi domu a omotal si mé nohy kolem sebe, až jsem cítila jeho vzrušení. Rychle ze mě sundal mikinu, za kterou následovalo tričko.

,,Ještě mě můžeš zastavit," zavrčel, když se ode mě odtáhnul. Prudce jsem oddechovala a snažila se soustředit na jeho slova.

,,Miluju tě. A v životě jsem si nebyla ničím jistější," usmála jsem se a poprvé za život to myslela vážně. Nezáleželo na tom, kde jsme byli. Chtěla jsem ho tak moc, že mě to dohánělo k šílenství. Pomalu mě opět políbil a svými rty bloudil přes krk, kolem prsou až k břichu, kde ze zastavil.

,,Noahu," zasténala jsem. Opatrně mě povalil na zem, kde mi stáhl kalhoty. Rozepnula jsem ty jeho a nohama mu je sundala dolů. Zadíval se na mě a už jenom ten pohled mi v podbřišku vyvolával mravenčení. Opatrně do mě pronikl a já se prohnula v zádech. Pohyboval se ve mně v stále rychlejším rytmu a já mu vycházela vstříc. Chytil mě za obě ruce, které mi přitiskl k zemi a líbal mě všude, kam se dostal. Když do mě zajel až po kořen roztříštila jsem se pod ním a on mě následoval s mým jménem na rtech. Nacházela jsem se v polospánku, když mě Noah odnesl v náručí do postele a přikryl.

,,Musim jít," zašeptal mi do ucha.

,,Proč? Zůstaň tu se mnou," zamumlala jsem.

,,Než se probereš budu zpátky," sklonil se nade mnou a políbil mě tak, jako by se se mnou loučil na věky. Než jsem ho stačila zastavit byl pryč. Stočila jsem se pod deku a s připitomělým úsměvem jsem upadla do toho nejsladšího spánku za posledních několik let.