Včera mi bylo úplně hrozně zle, tak jsem šel brzy spát, proto nebyla kapitola. Za to se omlouvám.

Každopádně tahle práce, co vám sem teď dám... To vím přesně kdy vzniklo.

Bylo to v šesté třídě, kdy naše milovaná učitelka dostala rakovinu, musela odejít. A naše nová učitelka moc nevěděla, co máme v pracovních činnostech dělat.

Byla to učitelka chemie, takže občas to bylo vážně zajímavé. Třeba jsme dělali nějaký roztok, kterým se něco nakreslí na papír a poté se to zapálí. Akorát tu práci nějak nemám. Asi zůstala na základce

Tohle bylo to první, co jsme s ní vyráběli. Měli jsme udělat nějaký tvar. Všichni dělali srdíčka, kolečko, nebo podobně.

Já musel být originální. A ani nevíte, jak moc mě štve, že mi to zůstalo.😂 Má střední je výtvarka jako maturitní předmět, takže... Občas vymyslím něco originálního, zpracování je úděsné a jednou se mi smála i učitelka. Ale já jsem se smál s ní, takže v pořádku.😂😂

Každopádně u téhle hrušky.. ta šťopka.. to bylo vážně zlý.
A celkově... Jsem si myslel, že si u toho ukladivuji ruku😂😂
A pak to proplétání bavlnkou? Byl docela průser, když se to odmotalo.
No a ještě.. teď mám pokoj. Pokoj obložený polystyrenem. Bylo docela umění upevnit tenhle těžký kus dřeva na zeď.

To je asi vše, co jsem k tomu chtěl.😂😂

Dneska vyjde ještě jedna kapitola.
.
.
Opatrujte se🧡🧡