Tak. Abych dokončil předchozí kapitolu. Ten úvod. Buďte vděční, že dnes vydávám. Jsem neskutečně mrtvý, unavený, bolí mě nožky. Byl u mě přítel, celý den jsme chodili, do kopců apod. No a doma jsem si psal potom s jedním klukem, potřeboval pomoct, volali jsme. Do.. před chvílí.

Takže tak. A předevčírem jsem zase celý den kvůli Tomovi uklízel.😂

A teď zase k tomuto. Nevěděl jsem jestli se to považuje jako umění. Ale myslím, že ano.
Vzniklo to, když jsem nechtěl vyhazovat paruku, masku. Udělal jsem z toho toto.
Brýle? Oči tam jsou dost okousané.. takové blbě vyříznuté. Proto brýle. A růžové byli nejlepší.

A klobouk tam být prostě musel.

Jmenuje se Nick. Můj milovaný vymyslel i nádherné příjmení.
Nick Otin.
Bože, já ho miluju. Xd🧡🧡

.
.
Milujte se a nemnožte se (málokdo z vás má věk!)
.
.
Dobrooou noc🧡 (nebo den, záleží kdy to čteš)