Den plynul za dnem a týden za týdnem a než se Natasha nadála, zjistila, že v Bradavicích studuje už měsíc. Jen ji mrzelo, že se ještě pořádně neviděla s Fredem a Georgem, a měla pocit, že se jí záměrně vyhýbají. Taky neměla šanci zahlédnout Edwarda Tonkse, vždy se jen tak mihnul a hned jí zmizel z očí. Trávila proto hodně času s Dracem a občas i s Blaisem.

,,Jdu trénovat na famfrpál, přidáš se?" Draco se objevil ve společence Zmijozelu ve svém famfrpálovém dresu , přes rameno přehozené koště - nový model, Nimbus 2001. Protože se Draco dostal do jejich kolejního týmu, jeho otec všem koupil nová košťata a dnes měli mít opravdový trénink. ,,Marcus prý sehnal povolení od Snapea."

Natasha ani nezvedla oči od učebnice obrany proti černé magii (jelikož hodiny s Lockhartem byly k ničemu, většinou jim pouze předčítal úryvky ze svých knih, proto se raději vzdělávala sama a občas jí pomohl Severus), jen otočila na další stránku a znuděně odpověděla: ,,Dnes ne. Potřebuju si dočíst posledních pět stran. Užij si trénink."

,,Tak jo," zamumlal Draco snažíc se neznít moc zklamaně, ,,tak třeba příště?"

,,Jasně, ale nezapomínej, že prvňáci sotva můžou hrát," odvětila, na rtech jí přitom pohrával úšklebek.

,,Jen Potter musí být vyjímka. Ty si nějak dáváš pozor na to, abys nedělala věci proti školnímu řádu, ne?" zasmál se Draco a než stačila Natasha něco namítnout, zmizel. Ona jen s lehce pootevřenou pusou a zrychleně bušícím srdcem hleděla na dveře, za kterými zmizel. Kdyby tak věděl, jak moc jí svými slovy připomněl Freda a George. Hned se jí zastesklo po těch vylomeninách, které natropili, nebo když jí svěřili tajemství v podobě Pobertova plánku, tajné cesty do Medového ráje. Kéž by mohla být zase tou malou Natashou, která se pořád smála, která nic neřešila, a která nehledala pravdu o svém původu.

Náhle rychle zaklapla knížku a zahleděla se do plamenů, jako kdyby jí mohly dát odpověď. Byla tak posedlá učením, že skoro zapomněla na příjmení, kterým jí denně učitelé říkali. Blacková. Srdce jí znovu splašeně bilo. Jak jen mohla zapomenout?! Musí to zjistit. Musí zjistit pravdu. A musí to říct Dracovi.

Ze splašených myšlenek jí vyrušilo mňoukání a ona pohlédla na Lynx, která se jí třela o nohu a snažila se získat její pozornost. ,,Promiň, teď se s tebou nemůžu mazlit," řekla kočce omluvně a ta se na ni vyčítavým pohledem zadívala. ,,Promiň."

,,Mluvíš se svou kočkou?" Natasha leknutím nadskočila a vedle ní se ozvalo pobavené uchechtnutí. ,,Nechtěl jsem tě vyděsit."

,,Ale vyděsil jsi mě, Blaise," vyčetla mu a vstala. Učebnici položila na stolek a musela trochu zaklonit hlavu, aby viděla vysokému Zabinimu do očí. ,,Potřebuješ něco?"

,,Jen jsem si chtěl popovídat," odpověděl vesele. Možná si říkáte, vesele? Ano, i zmijozelští mohou být veselí. Tedy, spíše mezi sebou.

,,Já teď musím něco vyřešit," omlouvala se mu, ,,ale zítra je sobota, mohli bychom se jít projít k jezeru? Třeba?"

,,Proč ne," pokrčil rameny, ,,tak já teď půjdu za Pansy, slíbil jsem jí, že jí pomůžu s úkolem na formule."

,,Jasně, zatím," zamumlala a vyběhla ze společenky na chodbu. Potřebovala vlastně vyřešit dvě věci. Nutně musela vidět Freda s Georgem. A potom musí Dracovi říct o tom rodokmenu. Pokud se nemýlila, rodokmen Blacků přece četla. Ale její jméno tam přeci nebylo!

Vyběhla po schodech nahoru a rozhlédla se, jestli jí nikdo nesleduje. Potom z kapsy vytáhla hůlku, přešla k soše jednooké čarodějnice a poklepala na její hrb. ,,Dissendium," zašeptala. Objevil se vchod. S hlasitým nádechem jím prošla a doufala, že bude mít štěstí.

•••

,,Díky, tak nashle," usmál se Fred vřele na čarodějku za pultem. George mezitím vzal jejich nákup do náruče a potom se zase oba dva snažili nepozorovaně dostat k uvolněnému kameni v dlažbě. Pod ním se ukrývala tajná cesta, která spojovala Medový ráj a Bradavice.

,,Ukaž," otočil se Fred na George, když se ocitli v chodbě. ,,Taky něco vezmu."

,,Jasně, abych to nesnědl všechno sám, viď, lakomče," zakřenil se na něj George, ale přece jenom mu podal několik dortíčků, Bertíkovy fazolky a čokoládové žabky.

,,Je to pro tvoje dobro, Georgi," ušklíbl se Fred, ,,já se přece vždycky starám o tvoje dobro. Tak moc by ses přejedl, až by ti bylo špatně a pěkně by tě bolelo břicho."

,,Díky, Frede, ještě že tě mám. Takhle nás bude bolet břicho oba dva," zasmál se George a překročil kaluž. ,,Stejně to pořád nechápu."

,,Co myslíš?"

,,Jak se mohla dostat do Zmijozelu...-"

,,Úplně normálně, Moudrý klobouk mě tam zařadil," ozval se chladný dívčí hlas za nimi a oba dva chlapci zkoprněli. Ji tady nečekali ani v nejmenším. ,,Jo, taky vás ráda vidím." Když stále neodpovídali, ironickým hlasem dodala: ,,Překvapení!"

,,Natasho," vydechli potom oba dva svorně.

,,Ano, tak se jmenuju," protočila očima, ale pak se zatvářila ublíženě, ,,takže proto se se mnou nebavíte? Protože jsem ve Zmijozelu?"

,,Ne, Tash, počkej, tak to není-"

,,No jistě. Už takhle jste nebyli moc nadšení, když jsem se začala bavit s Dracem," odsekla.

,,Fajn, jestli se hodláš chovat takhle-" vmísil se do toho George.

,,Tak co?" pohlédla na něj s očekáváním.

,,Tak... tak... vy zmijozelové jste prostě všichni stejní!" vybuchl najednou a to Natashu přikovalo k zemi. Začala litovat toho, že sem vůbec chodila, že je vyhledala.

,,Jistě," řekla potom tiše, ,,už to všechno chápu."

,,Jsem rád, že svou kolej nehájíš," odsekl jí George, ,,ten tvůj povedený nejlepší kamarád nám dnes překazil trénink."

,,Jasně!" vybuchla už taky Natasha. ,,Všechno svěďte na Zmijozel! Ten je přece nejhorší! Hlavně že Nebelvír, ten musí být svatý! Řeknu vám jen jedno: ta vaše sestřička moc svatá není!" vyštěkla na ně, hodila po nich rozzuřeným pohledem a pak za hlasitého dupotu a občasného vystříknutí vody, když vstoupila do louže, odběhla pryč.

,,Asi to nebyl nejlepší nápad," zamumlal George dívajíc se za ní.

,,Asi ne..." souhlasil Fred, který málem ztratil řeč. Oba měli pocit, že teď už je všechno ztracené. Ale i na Natashu padla vina, ne jen na ně.

•••

Severus strávil odpoledne opravováním esejí, ačkoliv ho to nebavilo a unavovalo. Jenže stejně neměl nic jiného na práci a čím dříve to opraví, tím dřív to bude mít za sebou.

Když ale zaslechl zaklepání na dveře, zarazil se v pohybu a zvedl hlavu. ,,Dále," zavrčel svým typickým tónem a čekal, než dotyčný vejde. Kdo ho to zase přišel otravovat? Snad ne nějaký nebelvír. I když, ten by si sem asi sotva troufl.

Zarazilo ho, když dovnitř vešla Natasha. Tvář jí byla sotva vidět, padaly jí do ní vlasy a hábit měla špinavý a mokrý. Severus se zatvářil zmateně a vstal ze židle. ,,Natasho?" k jeho překvapení vzlykla a posadila se na pohovku. ,,Co se děje? Proč máš špinavý a mokrý hábit?"

,,Pohádala jsem se s Weasleyovými," pípla tiše a stírala si slzy na tvářích, ,,hodně. Zase kritizovali Zmijozel... a... a mě asi taky, protože do Zmijozelu patřím..."

Muž si povzdechl. Nevěděl, co by měl udělat. Nikdy nevěděl, co má dělat, když viděl někoho plakat. Byl rozpačitý a doufal, že se Natasha uklidní a třeba mu poví něco říct.

Když viděl, že se k tomu stále nemá, pomalu řekl: ,,Asi teď uznáváš, že jsem měl pravdu, když jsem ti říkal, že to asi nebyl moc dobrý nápad se s nimi spřátelit až tak moc..."

,,Ale já myslela, že to jsou přátelé," hlesla nešťastně, ,,opravdoví přátelé. Ti si přeje mají pomáhat, ne?"

,,Samozřejmě," přikývl, ,,ale sama musíš uznat, že mezi Nebelvírem a Zmijozelem byly vždycky spory. Jejich otec je Arthur Weasley, je z ministertva, kde pracuje i Lucius. A dvojčata pochopitelně vědí, že se přátelíš s Dracem. A Lucius a Arthur... no, asi jsi viděla v knihkupectví," dokončil rozpačitě.

,,Měl jsi pravdu," zašeptala a zvedla k němu tmavé oči, ,,vždycky jsi měl pravdu. Vždycky ses mi snažil pomáhat, a já byla hloupá a..."

,,A už nepokračuj," zamumlal Severus a uhnul pohledem. Neměl rád tyhle citové výlevy, bylo mu to nepříjemné.

,,Asi bude lepší, když se teď s nimi už nebudu bavit," Severus poznal, že to pro ni muselo být těžké přiznat si to takhle nahlas.

,,Najdi Draca, on tě určitě pochopí."

,,Má trénink."

,,Ach, jistě. Tak naše doučování může začít o něco dříve, pokud chceš," ulevilo se mu, když se Natasha potěšeně usmála.

,,Tak dobře. Aspoň toho víc zvládnu."

,,A Tasho," dodal Severus, ,,bav se raději se zmijozelskými. Víš přece, že ostatní koleje Zmijozel nemají moc v lásce. Na Weasleyovy raději zapomeň."

•••

Pocítil, že jeho deník už získal jakéhosi majitele. Teď jen vyčkat na správnou chvíli a třeba se setká i se samotným Harry Potterem. A když se všechno vydaří, třeba ho i pomocí lsti dovede až k sobě.

•••

Asi mě za tohle zabijete:D myslíte, že to mezi nimi bude zase dobré?:c