A bylo po všem. Rodolphus seděl opřený o zeď a držel se za krvácející bok. Pán zla padnul. Jeho žena byla mrtvá. Kde byla Natasha, to netušil. Jediné, co věděl, bylo to, že za pár chvil si ho někdo všimne a zavolá bystrozory, kteří ho okamžitě zavřou do Azkabanu. Ale to jim nesmí dovolit. Musí najít Natashu a podívat se na ni, alespoň naposledy.

S obtížemi vstal, držíc se za bok, ale na svém rameni náhle ucítil velkou dlaň. ,,Zůstaňte tady, Lestrange. Teď už neuniknete," ozval se za ním hluboký hlas, který patřil Kingsleymu Pastorkovi. Rodolphus se na něj otočil a s prosbami v očích se na něj zahleděl.

,,Prosím..." zachrčel, ,,chci... chtěl bych alespoň... alespoň naposledy vidět svou... svou dceru."

Kingsley stáhl rty do úzké linky a bylo na něm vidět, že přemýšlí. Najednou se u nich objevila žena, bradavická ošetřovatelka. ,,Myslíte Natashu?" zeptala se Rodolphuse. Ten přikývl. ,,Tak ta leží na ošetřovně. Je oslabená jedem baziliška."

,,Doprovodím vás," svolil nakonec Kingsley a podepřel ho.

,,Děkuji," vydechl Rodolphus a s jeho pomocí vyšel schody a kráčel na ošetřovnu. ,,Převeliké díky..." Bál se toho nejhoršího. Oddechl si, že není mrtvá, ale sevřelo se mu srdce strachem o ni. Baziliškův jed je zrádný a on svou dceru dnes uvidí naposledy. Bylo mu jasné, že v Azkabanu zůstane do konce svého života.

,,Natasho," dostal ze sebe, když pomalu přišel k jejímu lůžku. Byla bledá, zakrvácené a potrhané šaty měla položené na židli vedle a ležela v bílé noční košili. Jakmile uslyšela hlas svého otce, pomalu otevřela oči.

,,Tati," zašeptala slabě a on jí stiskl ruku. ,,Ed... Edward... za-zabili ho..."

,,Bude to dobré, holčičko," snažil se ji uchlácholit a jen těžce zadržoval slzy. Teď, když bylo konečně po všem a on s ní mohl normálně žít, se jim zase spravedlnost postavila do cesty.

,,Nebude," zavrtěla hlavou a nechala slzy stékat po tvářích, ,,už nikdy... nikdy to... to nebude dobré..."

,,Chci, abys věděla, že tě mám moc rád," řekl pevným hlasem a palcem ji pohladil po hřbetu ruky. ,,Zavřou mě do Azkabanu. Ale až ti bude lépe, budu moc rád, když mě navštívíš."

,,Taky tě mám ráda, tati," zašeptala a upřela na něj své tmavé oči. Na malou chvilku mu připomněla Bellatrix a z myšlenek kolem své mrtvé manželky ho vytrhlo odkašlání.

,,Už je čas, Lestrange," Kingsley mu pomohl vstát a pokusil se na Natashu soucitně usmát.

,,Dobře, dobře..." povzdechl si Rodolphus a naposledy se na ni podíval, ,,nezapomeň na mě, Natasho..." a odešel. Srdce se mu po celou dobu svíralo smutkem, když kráčel vstříc svému vězení.

•••

,,Natasho, pro Merlina!" na ošetřovně se jako velká voda objevila vyděšená Lae. Ještě toho odpoledne byla informována o všech novinkách a okamžitě se do Bradavic vrátila. ,,Jsi v pořádku! Díky Merlinovi!"

,,V pořádku... ale na jak dlouho," povzdechla si madame Pomfreyová, která právě Natashe měnila obklad na čele. Lae se zarazila a pomalu se posadila na židli vedle Natashiny postele.

,,Ale na jak dlouho? Co tím myslíte?" vydechla nechápavě a s obavami se zadívala na bílou tvář své nejlepší kamarádky.

,,Natashina krev je otrávená jedem baziliška," začala zachmuřeně ošetřovatelka, ,,během dneška se jí výrazně zhoršil zdravotní stav. Nemáme ten lektvar, který jí tolik pomáhal. A jelikož je profesor Snape mrtvý-"

,,Cože?" zašeptala Letty a stiskla Natashinu ruku.

,,Ano, zabil ho Temný pán, Harry Potter nám řekl pravdu," povzdechla si, ,,stál celou dobu na naší straně. Byl špehem. A takhle skončil..."

,,Takže... takže ten lektvar nemá kdo připravit?" pokračovala přiškrceným hlasem Lae a také zbledla. ,,To ne..."

,,Ed... Edward..." zachrčela Natasha a mohutně se rozkašlala.

,,Ach," vydechla madame Pomfreyová a položila jí ruku kolem ramen, ,,jen klid, dítě..."

,,Co Edward?" zeptala se jí jemně Lae, ale zdálo se, že Natasha nevnímá. Měla zavřené oči a třásla se po celém těle.

,,Ed... on... on... mrtvý..." dostala ze sebe sípavým hlasem. Laetitia se zarazila a ztuhla. Edward je doopravdy mrtvý? To nemůže být pravda... ne...

,,Ne," zašeptala Lae a oči se jí zalily slzami, ,,ach, Natasho... tak hrozně moc... proboha, on nemůže být mrtvý."

,,Tahle válka přinesla velké oběti, ano," přikývla madame Pomfreyová smutně, ,,Edward Tonks, Colin Crevey, Fred Weasley, Nymfadora a Remus Lupinovi-"

,,Cože?" vzlykla Lae. ,,Lupinovi jsou mrtví? Ale... ale co jejich syn... Teddy...?"

,,Rozhlédněte se, slečno Minkovskijová," povzdechla si ošetřovatelka, ,,mám plnou ošetřovnu. Někteří bojují o život stejně jako Natasha. Někteří se uzdravují. Někteří už odešli. Ale je to jen jeho vina. Tohle všechno se stalo jen proto, že chtěl vytvořit svůj vlastní, a podle něj správný, svět."

•••

,,Jak je na tom?" na ošetřovnu večer přišel George Weasley. Dnešek strávil s rodinou, ale jakmile se dozvěděl, že je jeho kamarádka na ošetřovně, zamířil za ní co nejrychleji. Dopoledne se procházel po bradavických chodbách a nahlas vzpomínal, jako kdyby jeho dvojče Fred chodilo vedle něj. Ale on tu už nebyl a George neměl ponětí, co tu bez něj bude dělat. Jak to tu bez něj zvládne. Vždyť oni dva bez sebe nedali ani ránu, tak bezvadně se doplňovali, byli zkrátka opravdovými dvojčaty. Rozdělili se jen jednou; George si sáhl na díru místo ucha a pohlédl vedle sebe, kde by normálně stál po jeho boku Fred.

,,Příšerně," vzdychla si Lae a podívala se na George. Měnila právě Natashe obklad jako předtím madame Pomfreyová. ,,Je na tom hůř a hůř. Má horečky, občas začně zničehonic krvácet, kašle krev. Ten lektvar... ten lektvar nemáme. Začínám ztrácet naději..." přiznala mu šeptem a stiskla Natashinu ruku. Podívala se na její bledou tvář. Měla ji tak moc ráda. Byla jako její sestra. Nedokázala si představit, že by přišla ještě o ní. Nejdřív Edward... Podívala se na George, který seděl u naproti ní. Jak asi nesl ztrátu svého dvojčete? Muselo to pro něj být příšerné. Pro celou jeho rodinu, samozřejmě, ale pro něj obzvlášť.

Náhle se Natasha pohnula, otevřela oči a chytla se za hrudník. Lae s Georgem se na sebe zmateně podívali a Letty pustila její ruku, jakmile začala Natasha kašlat.

,,Madame Pomfreyová!" vykřikla Lae bezmocně a snažila se Natashu, která lapala po dechu, uklidnit. ,,Tiše, pššt, Tash, to bude dobré..."

,,La-Lae," dostala ze sebe těžce Natasha. ,,M-má-m t-tě... m-mo-moc rá-"

,,Nepokračuj, šetři dech," zarazila ji Lae. Oči se jí zalévaly slzami a ona sledovala madame Pomfreyovou, jak kontroluje Natashin stav. ,,Taky tě mám ráda, Tash, hrozně moc. Tebe i Edwarda. Tasho," vzlykla, když spatřila soucitnou tvář ošetřovatelky, ,,Natasho... Tash, ty... ty to zvládneš, já vím... já vím, že to zvládneš. Jsi bojovnice... zvládneme to. Společně. Jsme tu s tebou, Natasho... Prosím... prosím... Merline, prosím..."

•••

Seděl v temné cele azkabanského vězení a trpce hleděl na kamennou zeď. Objímal si rukama kolena přitažená k hrudi. Měl pocit, že ztratil všechno. I svůj život.

Ahojte. Milka sa ospravedlňuje že nestihla odpovedať na komentáre, ale není doma. No  je veľmi zvedavá na váš názor na kapitolu, pretože je predposledná.  Čo si myslíte, ako to dopadne s Tashou?

(Ja sa veľmi ospravedlňujem že som vydala kapitolu takto  neskoro.)