Dny, týdny a měsíce ubíhaly jako voda v potoce a mezi Dracem a Natashou se utvořilo pevnější přátelské pouto. Když máte kamaráda, čas vám plyne rychleji a rychleji. A tak nebylo divu, že Natashe měsíce u Malfoyových utekly překvapivě rychle.

Na jednu stranu ji mrzelo, že netrávila letní prázdniny u Severuse, ale na druhou stranu byla ráda, že má konečně pravého kamaráda, který je jen o rok starší.

,,Bude se mi po vašem sídle stýskat," přiznala Natasha jednoho teplého srpnového dne, když se s Dracem procházela po zahradě.

,,Ty mi tu taky budeš chybět, ale budeme se vídat ve škole, že ano?" ujišťoval se. I on byl rád, že měl kamarádku a netrávil dny v manoru sám.

,,Samozřejmě že ano," usmívala se Natasha a natáhla před sebe dlaň, na kterou jí usedl motýlek.

,,To je dobře," oddechl si Draco a podíval se směrem k domu. Ze dveří vyšla Narcissa v tmavých šatech a pomalu šla k nim. Obě děti se na ni zadívaly a ona jim věnovala úsměv.

,,Napadlo mě, že bychom dnes mohli zajít na Příčnou ulici a nakoupit ti věci do školy, Draco," zadívala se na svého syna, ,,a Natasha půjde samozřejmě s námi."

Natasha se zaradovala. Půjde se podívat na Příčnou ulici! Ještě nikdy tam nebyla a tělem jí projel záchvěv radosti. Vzpomněla si na den, kdy Draco dostal svůj dopis. Nemohla se dočkat, až dostane ten svůj.

~•~

Draco a Natasha seděli u snídaně a ládovali se čerstvě upečenými koláčky. Lucius seděl v čele stolu a četl si v Denním Věštci, Narcissa seděla po jeho boku a poklidně si mazala máslo na chléb.

Tasha s Dracem se na sebe vždy nenápadně podívali a zazubili se. Pak ale dovnitř vletěla sova a usadila se na stole. Málem převrhla hrneček s čajem a svýma tmavýma očima se dívala na Draca.

,,To je z Bradavic," vydechl a všichni tři se na něj podívali. Roztřeseně si převzal dopis od sovy, jež se tvářila důležitě, a otevřel ho.

,,Vážený pane Malfoyi,
s potěšením Vám oznamujeme, že ve Škole Čar a kouzel v Bradavicích počítáme se studijním místem pro Vás.

V příloze Vám zasíláme seznam všech potřebných knih a vybavení.

Školní rok začíná 1. září. Očekáváme Vaši sovu nejpozději 31. července.

Se srdečným pozdravem

Minerva McGonagallová
zástupkyně ředitele

,,No ještě aby s tebou nepočítali," zavrčel Lucius, který neukázal žádnou známku radosti, že jeho syn dostal svůj dopis. Sklonil zrak k novinám a opět se začetl.

Draco se na Natashu podíval rozzářenýma očima. Každé dítě se přeci těší do Bradavic.

~•~

,,Tak, Draco, ty první," pobídla Narcissa svého syna, který si nabral letax do hrsti a vstoupil do krbu. Kdyby nebyl Lucius na ministerstvu, určitě by se chtěl přemístit.

,,Příčná ulice," řekl Draco a pak ho pohltily zelené plameny. Narcissa si Natashu otočila čelem k sobě.

,,Dnes večer se pro tebe vrátí Severus," sdělila jí, ,,zvládneš to sama?"

,,Ano," pípla Natasha a nabrala si hrst prášku. Vstoupila do krbu a udělala totéž co Draco. Když ji zelené plameny pohltily, svět se s ní roztočil.

•••

,,Pojďte, teď musíme do Krucánků a kaňourů!"

,,Frede, nech toho!"

,,Já nejsem Fred, ale George!"

,,Tak Georgi!"

,,Hehe, spletl ses, Percánku!"

,,Jo, on je Gred a já Forge!"

,,Matko, ať toho nechají!"

,,Frede, Georgi! Uklidněte se!"

,,Hele, támhle je Natasha!"

,,No jo! Natasho!"

,,Kdo je Natasha?"

,,Ty ne, Percy."

,,Hej, Tasho, počkej!"

,,S kým to tam je?"

,,Já nevím! Tasho!"

Tmavovláska se otočila a překvapením zamrkala, když spatřila zrzavou rodinu, v níž byla i dvojčata. To ji ale Narcissa Malfoyová vzala za ruku a vkročila s ní do obchodu. Zmizela jim z očí a dvojčata stála jako opařená.

,,Mamko, co to bylo za ženu?"

,,Ach!" Molly se zamračila, ,,to byla Narcissa Malfoyová. A teď už pojďte, ať to stihneme."

•••

K Narcisse a Natashe se přidal i Lucius, který mohl z ministerstva odejít dřív. Byl právě v Krucáncích a kaňourech a kupoval svému synovi knížky. Ale přesuňme se k Dracovi.

Malý blonďáček stál na stoličce v obchodu madame Malkinové a nechával si ušít hábit. Najednou se vedle něj objevil tmavovlasý chlapec s brýlemi.

,,Ahoj," pozdravil ho Draco, ,,ty taky jedeš do Bradavic?"

,,Taky," odpověděl mu tmavovlásek.

,,Otec mi kupuje knihy a matka s kamarádkou šly dál," mluvil dál Draco, ,,potom si chci jít vybrat koště. Nechápu, proč nemůžeme hrát. Taková nespravedlnost! Stejně se to koště pokusím nějak propašovat. A ty, ty už koště máš?"

,,Ne."

,,A hraješ vůbec famfrpál?"

,,Ne."

,,Já ano. Podle otce to bude hřích, jestli mě nevyberou do kolejního mužstva. Už víš, do jaké koleje se dostaneš?"

,,Ne."

,,On to vlastně neví doopravdy nikdo. Ale já vím, že půjdu do Zmijozelu jako většina naší rodiny," pokračoval dál Draco. ,,Ale kdybych se ocitl v Mrzimoru.. U Merlina! To bych z té školy raději odešel."

,,Hmm."

,,Hele, vidíš ho?"

,,To je Hagrid," vyhrkl chlapec. ,,Dělá v Bradavicích hajného."

,,Aha, takže něco jako sluha, viď? Takový k ničemu."

,,Náhodou je to skvělý člověk," odporoval mu tmavovlásek.

,,Jo? A proč je tu s tebou? Kde máš rodiče?" ušklíbl se Draco.

,,Moji rodiče jsou po smrti..."

,,Aha. To je mi líto," prohlásil znuděně blonďák. ,,Patřili k našim, že jo?"

,,Otec byl kouzelník a matka čarodějka."

,,To je dobře, podle mě by se ti nečistokrevní vůbec neměli brát, co myslíš? Mimochodem, jak se jmenuješ příjemním?" Dracovi teprve až teď došlo, že ani nezjistil, jak se chlapec jmenuje. Ten už ale seskakoval ze stoličky a platil za svůj hábit. ,,Tak se asi uvidíme v Bradavicích, co?"

•••

,,Draco, pojď," pobídla svého syna netrpělivě Narcissa Malfoyová. Otevírala mu dveře Ollivanderova krámku. Byl to výrobce hůlek.

Děti vkročily dovnitř a naskytl se jim pohled na plno krabiček, ve kterých byly jistojistě uloženy hůlky.

,,Á! Pan Malfoy! Je mi potěšením," pousmál se Ollivander. Ihned začal vyhledávat správnou hůlku. ,,Vyzkoušejte tuhle. Tisové dřevo, jádro z žíně jednorožce, dvanáct palců dlouhá. Mávněte s ní."

Draco tak učinil a rozbil žárovku. ,,Tuhle tedy ne," zamítl Ollivander a hledal dál, ,,co třeba tahle? Hlohové dřevo, jádro z žíně jednorožce, deset palců dlouhá."

Jakmile vzal Draco hůlku do ruky, pocítil příjemné teplo. Tahle hůlka si vybrala jeho. Cítil, že tahle je ta správná.

•••

Tasha si dobalovala poslední věci. Tak od dnešního večera už bude zase se Severusem. Nevěděla, jestli se má radovat nebo být zklamaná z toho, že odsud odjíždí. A to se sem vůbec netěšila.

Knihu o starobylých rodech měla stále uloženou na dně kufru a při pomyšlení na ni se zachvěla. Jakmile bude mít příležitost, prozkoumá ji.

Ozvalo se práskutí. ,,Dobby má od pána vyřídit, že profesor Snape už je tady," vypískl domácí skřítek. Natasha kývla.

,,Ne, počkej, Dobby," vyhrkla, když jí vzal kufr a začal ho táhnout ke dveřím.

,,Dobby to rád udělá, Dobby slouží své rodině," odporoval jí a s námahou vláčel kufr dolů. Bylo jí ho líto. Dobby si tenhle osud nezasloužil. Byl to tak hodný a obětavý skřítek.

Sešla schody dolů a srdce jí poskočilo, když po dlouhé době zase spatřila Severuse.

,,Ahoj," pípla nesměle. On jen kývl hlavou a kouzlem zmenšil její kufr. Přešel ke krbu.

,,Moc vám za všechno děkuji," špitla Natasha a s Luciusem a Narcissou se rozloučila. Pak přistoupila k Dracovi a pohlédla mu do očí. Viděla v nich smutek, věděla, že se ho před rodiči snaží potlačovat. Nemohla ho obejmout, a tak mu jen stiskla ruku a následovala Severuse.

Vlezla si do krbu, nabrala si prášek a řekla: ,,Bradavické sklepení!" A ještě, než se s ní svět roztočil, viděla Dracovy rty, jak jí naznačují 'Uvidíme se v Bradavicích'.

•••

Bylo to sice nepohodlné, jak pro něj, tak pro jeho služebníka, ale žádná jiná možnost se nenaskytla. A tak se teď musel plně soustředit na svůj plán a zaměřit se na Bradavice, když selhal u Gringottových.

•••

Hádejte, kdo se na víkend vrátil?😊
Další kapitolka bude v neděli a pak zase v pátek, přes týden tu nebudu😊
Budu ráda za názory❤
-Milka💕