Kouzelnický svět se samozřejmě díky zprávám z Denního Věštce dozvěděl, že z azkabanského vězení uteklo několik vězňů s maximální ostrahou. Že to byli smrtijedi z nejvěrnějšího kruhu Temného pána všem přidalo na obavách a špatném pocitu. S novým rokem skončily vánoční prázdniny a studenti se vrátili do studijního stereotypu. Jen Natasha trčela zavřená v Malfoy manor a pokaždé, když šla spát, se bála toho, co jí další den přinese.

Své matce se vyhýbala, co to šlo, a možná se jí to zdálo, ale měla pocit, že se i ona vyhýbá jí. Naproti tomu ale vyhledávala společnost svého otce, který to jen a jen uvítal. Díky němu tolik nemyslela na své přátele v Bradavicích a smutek ji v jeho přítomnosti alespoň na chvíli opustil.

Nejhorší bylo, že nesměla posílat žádné dopisy. Zřejmě se Pán zla, Lucius a Bellatrix obávali, že by tak někomu mohla dát vědět, kde se skrývá ona, dva uprchlíci a Pán zla k tomu.

Kvůli tomu nemohla napsat ani Dracovi. Ani Edwardovi. Ani Letty. Ani Severusovi. Pokaždé, když si na něj vzpomněla, ji obklopily výčitky. Měla pocit, jako by ho tímhle zrazovala, jako by jeho místo v jejím srdci nahradil Rodolphus. Tomu se ale nikdo nemohl divit, když to byl její pravý otec. A navíc, to přece nebyla pravda, že ho vyměnila za někoho jiného. Stále ho měla ráda a byl na stejném místě jako její otec.

,,Chce ze mě udělat smrtijedku, že jo?" zašeptala Natasha, když seděli v jejím pokoji a společně si povídali. Rodolphus jí říkal o svém životě a ona také jednou viděla jeho bratra Rabastana. Ona mu naoplátku povídala o jejím dosavadním životě v Bradavicích. Teď ale jako v transu hleděla na své zjizvené předloktí. Samozřejmě mu nezapomněla zmínit, že byla kousnutá baziliškem, a on o tom, že jí v těle koluje jeho jed, samozřejmě věděl.

,,Nebudu ti lhát," povzdechl si a hodil pohledem ke dveřím, jako by se chtěl ujistit, že jsou zavřené a že je nikdo neposlouchá, ,,ale ano. Už jako miminko tě nechala označit."

,,Nechci být smrtijedkou," šeptla vyděšeně, ,,co by si potom o mně pomysleli moji přátelé?"

,,Určitě by to pochopili," snažil se ji uchlácholit Rodolphus a přisedl si k ní na postel, ,,až jim to vysvětlíš, všechno pochopí," povzbudivě se na ni usmál a objal ji kolem ramen. Vděčně se k němu přitiskla.

,,Mám tě ráda, tati," zašeptala.

,,Ty víš, že já tebe taky," vtiskl jí pusu do vlasů. Nikdy v životě by si nepomyslel, že se smrtijed jako on, smrtijed, který nelítostně mučil a zabíjel nevinné, bude takhle věnovat své dceři. Miloval ji, o tom nebylo pochyb. Neměl ale tušení, jak se v něm tyhle city objevily. Nevěděl, co se stalo s ním. Ale nevadilo mu to. Hůř se cítil při pomyšlení, co jednou řekne jeho dcera, když ho uvidí, jak bezdůvodně zabíjí.

,,Stejně se bojím," svěřila se mu, ,,nemůžu být smrtijedka. To přece nejde."

Povzdechl si. ,,Svou rodinu si nevybíráme," řekl nakonec, ,,ty ses holt narodila do rodiny, kde tví prarodiče byli prvními zastánci Pána zla. A my, jakožto jejich děti, jsme šli v jejich stopách. Stejně jako vy jdete v těch našich. Je to koloběh."

Vyděsila se. ,,Draco bude taky smrtijed?"

,,Ano, Lucius a Pán zla si to přejí," přikývl, ,,Bellatrix s Luciusem už dokonce hovořili o tom, že vás dva přinutí ke svatbě," protočil očima.

,,Cože?" vydechla Natasha. ,,To nejde. Je nám teprve patnáct, a... a jsme příbuzní-"

,,Já vím, ale na tohle se tě tvá matka ptát nebude," nervózně si mnul ruce, ,,občas se... musí někdo provdat či oženit s někým, s kým má příbuzenský vztah..."

,,Draco mi o tom říkal," přikývla, ,,ale stejně to zní šíleně."

,,Já vím," pousmál se a vstal, ,,už budu muset jít, aby nepojali podezření, že tu jsem nějak dlouho. Nezapomeň příjít přesně na večeři."

,,Jasně," kývla a sledovala ho, dokud nezmizel za dveřmi. Pak si s povzdechem lehla a zadívala se do stropu. Tak moc chtěla kontaktovat své přátele, ale jak, když nesmí použít sovu? Rozhlížela se po pokoji, jako kdyby jí něco mělo poradit, jak se s nimi spojit, a když pohlédla na svůj odraz v zrcadle, rozsvítilo se jí. Ano, to je ono! Dá jim o sobě vědět přes kouzelné zrcátko!

•••

,,Kde je, Malfoyi?!" zavrčel Edward a o rok staršího chlapce přitlačil ke zdi. ,,Vězníte ji tam u vás, co?!'

,,Edwarde, ne! Nech ho!" vyjekla Lae a snažila se svého kamaráda od zmijozela odtáhnout.

,,Pust mě, Tonksi!" vyprskl Draco, který se zmítal v jeho sevření. Zachránil ho Snape, který akorát odcházel z Velké síně.

,,Může mi někdo z vás tří vysvětlit, co to děláte?" pronesl ledovým hlasem a všechny tři propálil pohledem. Letty se odtáhla a Edward pomalu pustil Dracův hábit. ,,Všichni tři ke mně do kabinetu."

,,No to je úžasné, Tonksi," mrmlal Draco, když všichni tři vkročili do kabinetu profesora lektvarů.

,,Drž hubu, Malfoyi," odsekl Edward.

,,Deset bodů dolů za vyjadřování, Tonksi," zamračil se Snape, ,,může mi někdo z vás tří vysvětlit, co se stalo? Slečno Minkovskijová? Vy jste asi nejrozumnější."

,,No dovolte!" vykřikli naráz Edward s Dracem.

,,Dobrá, tak už mi někdo z vás vysvětlete, proč jste se málem porvali."

,,Tonks si začal," prohlásil Draco upravujíc si hábit, ,,ostatně jako vždy."

,,Drž hubu, ty vypelichaná blonďatá palice," zavrčel Edward a vysloužil si od Letty zamračený pohled, od Draca naštvaný.

,,Patnáct bodů dolů, Tonksi. Ještě jednou a seberu vám jich klidně padesát," varoval ho Snape, ,,když chcete očividně stále povídat, tak prosím, vysvětlete mi situaci."

,,Ale pane profesore-!" zvolal pohoršeně Draco. Edward však nevnímal. Zběsile šmátral po kapsách ve svém hábitu. ,,Vidíte? Není schopný mluvit!"

,,Pane Tonksi, já čekám," opakoval Snape a Malfoye snad poprvé v životě ignoroval. ,,A nehodlám čekat věčně."

,,Vy to nechápete," vyhrkl Edward a oddechl si, když z kapsy konečně vytáhl malé zrcátko.

Draco si odfrkl. ,,Chceš se ještě před rozhovorem upravit, nebo co?"

,,Ne... Natasha!" vydechl Ed a vysloužil si pozornost od všech tří. Chlapec se s očekáváním zahleděl do zrcátka a měl chuť samou radostí skákat po Snapeově kabinetě, ačkoliv tušil, že by se to jeho profesorovi asi nelíbilo.

,,Edwarde!" vykřikla Natasha potěšeně, když v zrcátku spatřila známou tvář.

,,Jak...?" vydechl překvapeně Severus a zadíval se na Letty, která se stydlivě pousmála. ,,To vy, slečno?"

,,Ano," přikývla.

,,Skvělá práce," ocenil Severus.

,,Ty tam máš Severuse s Lae?" pozvedla obočí Natasha. ,,Ach Edwarde, musím ti toho tolik říct!"

,,To by bylo nejlepší začít od začátku," usmál se na ni povzbudivě, ,,asi tě jen tak nepustí, že?" Tasha smutně zavrtěla hlavou. ,,Neboj se. My něco vymyslíme."

,,Vy rozhodně nic vymýšlet nebudete, Tonksi," varoval ho Severus, ,,ani vy dva. Tohle vyřeší někdo jiný."

,,Typický Severus," poznamenala potichu Natasha a nezapomněla se usmát.

,,Já tě slyšel," řekl nahlas, aby ho zaslechla.

,,Já vím, ty slyšíš všechno. Ede, představ si, mezi mnou a Dracem je všechno v pohodě! Pomohl mi, strašně moc!"

,,Cože?" vyštěkl Edward a pohled přesměroval na Draca.

,,Ach, on je tam taky?" vyptávala se Tasha.

,,Tash, myslím, že nám všechno řekneš, až se uvidíme naživo," navrhl Edward a zadíval se na Severuse. ,,A já doufám, že to bude brzy."

•••

Plán na získání věštby musel být dokonalý. Vše muselo být perfektně naplánované, vše muselo vyjít. Voldemort ale ztrácel trpělivost, když se stále nedařilo. Všechny plány, které zatím vyzkoušeli, totiž selhaly a on si chtěl být jistý, že ten další už konečně vyjde.

•••

Konečně Natashe došlo, že má u sebe kouzelné zrcátko, a tak se dokázala spojit s ostatními😃jak se vám líbila kapitola? Dracova hádka s Edem?😂
-Milka♥