Kapitola padesátá pátá - Ohnivý pohár a čtyři šampioni
,,Takže? Jaký je Leo?" zeptal se znenadání Edward. Nabídl se, že doprovodí Natashu na ošetřovnu, protože si musela opět zajít pro lektvar.
,,Cože?" podívala se na něj nechápavě. On si povzdechl a svou otázku zopakoval. ,,No, ještě jsem neměla moc šancí ho poznat. Ale dnes ho chce Lae provést hradem, tak se k nim asi připojím. Půjdeš taky?" Edward si ale pro sebe něco nespokojeně mrmlal, a tak mu musela lusknout prstem před očima. ,,Edwarde!"
,,Jo, fajn, půjdu," rozhodil rukama a zrychlil tempo. Natasha šla klidně a když došla k ošetřovně, on už jí držel dveře.
Vešli dovnitř. Nikdo tu ještě takhle brzy ráno nebyl. Byla sobota, nebylo se čemu divit. Ale oni se alespoň nemuseli bát, že je někdo uvidí.
,,Dobré ráno," pozdravili madame Pomfreyovou, která jim pozdrav oplatila.
,,Tak jak se dnes cítíš?" zeptala se Natashy, zatímco plnila injekční stříkačku lektvarem. Seznala, že to tak bude lepší, protože se tak lektvar dostane rychleji do celého těla. A navíc ve větším množství.
,,Dobře. Mohla byste mi to dnes vpíchnout do druhé ruky? Ona... ona mě ta levá ještě trochu bolí," vyhrkla Natasha. Poppy se zarazila, přeměřila si ji podezřívavým pohledem, ale nakonec souhlasila. Tasha si vyhrnula pravý rukáv a zavřela oči, když ucítila jemný tlak v paži. To se jí lektvar dostával do těla.
Když odešli z ošetřovny, popadl Edward svou kamarádku za zápěstí a odtáhl ji do opuštěné chodby.
,,Proč jsi jí neřekla o těch jizvách a o té černé krvi?" sykl potichu.
,,Nevím. Ale mě ta ruka vážně bolí," bránila se. ,,Prostě... jí to řeknu jindy, není to nic vážného."
Edward si promnul spánky. ,,Natasho, když ti teče černá krev z těla, asi to něco vážného bude."
•••
,,Já upřímně nechápu, proč profesora Snapea ignoruješ," prohlásila Lae, když kráčeli směrem k Velké síni. Tam se měli setkat s Leem, aby mu ukázali celý hrad.
,,Ty to nechápeš? Lhal mi!" zavrčela Natasha a zaskřípala zuby. Lae se nad tím zvukem otřásla, ale pak se zeširoka usmála, když spatřila svého bratra vycházejícího z Velké síně.
,,Ahoj," pozdravil je, ,,půjdeme?"
,,Ne, ještě čekáme na Edwarda," zastavila je Natasha. Oba dva se na ni nechápavě podívali a vážně si byli podobní jako nikdy dřív. ,,No," začala rozpačitě, ,,Edward je náš kamarád a rozhodl se, že nás bude doprovázet."
,,Neříkala jsi mi o tom," namítla Lae.
,,Teď už to víš," ušklíbla se Natasha a nahlédla do Velké síně. Ze svého místa se akorát zvedal Edward, něco řekl svému spolužákovi a pak vyšel ven.
,,Čau," pozdravil je a tázavě se podíval na Lea, ,,to je Leo?"
,,Ano, Leo, můj bratr," kývla nejmladší ze čtveřice, ,,Leo, tohle je Edward."
,,Těší mě," podal mu ruku. Vypadalo to, že Ed chvíli váhá, ale pak ji stiskl a zopakoval to co Leo. Ve skutečnosti ale jeho obličej napovídal, že ho vůbec netěší.
,,Tak... můžeme jít?" navrhla nervózně Lae. Všichni tři přikývli a vyšli po schodech nahoru. Edward s Natashou spíše mlčeli, zatímco Letty ukazovala svému bratrovi kde co je.
,,Co kdybys nám řekl něco o sobě, Leo?" ozval se znenadání Edward a opřel se ramenem o zeď. Dívky a Leo se na něj překvapeně otočili a Ed ho probodl pohledem.
,,Je mi sedmnáct," začal, ,,studuji v Kruvalu. Jsem z Ruska, mám ruské jméno-"
,,Koníčky? Záliby?" nadzvedl obočí Edward.
,,Žádné nemám, jen si rád čtu," pokrčil rameny.
,,Knihy o černé magii?" popíchnul ho Edward. ,,Co by taky jiného, když jsi z Kruvalu, že?"
,,Edwarde!" okřikla ho Natasha. ,,To by stačilo."
,,Mohl jsi to říct narovinu, že ti nejsem sympatický," přiblížil se k němu Leo. Byl o hlavu vyšší než on, přesto mu mrzimor pohlédl vzpurně do tváře.
,,Edwarde!" vyjekla najednou Lae a honem podepřela Natashu, která vypadala, že se sotva drží na nohou. Oslovený se otočil a rychle popadl Tashu do náruče.
,,Vezmu ji na ošetřovnu, nedělej si starosti," ujistil svou mladší kamarádku a rychle, ale zároveň opatrně, se rozešel směrem na ošetřovnu.
,,Už jsme pryč?" zašeptala Natasha a otevřela oči. Edward se zarazil.
,,Cože? Tobě není-"
,,Ne," sklouzla z jeho náruče, ,,jen jsem nechtěla, abyste se porvali."
,,Slušný herecký výkon," ocenil a zazubil se.
,,To víš," usmála se tajemně, ,,pár let jsem měla vzor."
•••
,,Můžeš mi říct, co tě to sakra napadlo?!" vyjela Lae na Edwarda, když se střetli před Velkou síní.
,,Co máš na mysli?" opáčil naprosto klidným a vyrovnaným hlasem. Jenže to Lae vytočilo ještě víc.
,,Proč jsi byl na Lea tak hnusný!" vykřikla v odpověď.
,,Sám to říkal, je mi nesypmatický," opáčil suše.
,,Kvůli tomu na něj nemusíš být tak hnusný! Ty hloupé řeči o kruvalských studentech-"
,,Nechte toho," zamumlala Natasha a popadla oba dva za předloktí. Nelíbilo se jí, že se hádali takhle hlasitě před Velkou síní, kde bylo tolik studentů. ,,V pohodě," šeptla ještě Edwardovi, když si Lae odešla sednout na své místo. On kývl a sedl si k mrzimorskému stolu.
,,Kde je Leo?" zašeptala Natasha Lae do ucha, když si k ní přisedla.
,,Sedí u kruvalských, všechny školy a koleje musí sedět u sebe," vysvětlila jí. To už vystoupil před Ohnivý pohár Brumbál a kouzlem zhasl pár světel na zdech.
,,Nyní nastal čas, aby mi Ohnivý pohár sdělil jména tří šampionů, kteří se Turnaje zúčastní," začal, ,,teď už není cesty zpět pro ty, kteří se rozhodli do Turnaje přihlásit." Atmosféra ve Velké síni byla napjatá, avšak Natasha to nijak neprožívala. Jejím přátelům nebylo sedmnáct, a tak se nemusela strachovat, že je Ohnivý pohár vybere.
,,Hodil tam své jméno Leo?" zeptala se potichu své kamarádky, když v Brumbálově dlani přistál první papírek s jménem kruvalského šampiona.
,,Ano-"
,,Šampionem za Kruval se stává Viktor Krum!" vykřikl Brumbál a od kruvalských vstal ramenatý mladík, který došel k řediteli a potřásl mu rukou.
,,-ale nevybral ho," oddechla si Lae, ,,nedovedu si představit, že by se Turnaje doopravdy zúčastnil. Asi bych umřela strachy."
,,To se ti nedivím," pousmála se Tasha. V Brumbálově ruce přistál další papírek, tentokrát se jménem krásnohůlské studentky.
,,Šampionkou za Krásnohůlky se stává Fleur Delacour!" zvolal bradavický ředitel a za potlesku se od havraspárského stolu zvedla pohledná blondýnka.
,,Kdo myslíš, že bude soutěžit za Bradavice?" podívala se Lae na starší dívku.
,,Právě že nemám tušení," pronesla zamyšleně, ,,nikdo mě nenapadá."
,,Šampionem za Bradavice se stává Cedric Diggory!" vykřikl Brumbál a od mrzimorského stolu, kde se ozýval největší jásot a potlesk, se zvedl hezounek Diggory.
,,Je celkem pěkný," šklebila se Tasha, zatímco bradavickému šampionovi tleskala.
,,Tak bacha na Edwarda, aby nezačal žárlit, že mu Cedric přebral nejlepší kamarádku," smála se Lae. Potlesk utichl a Brumbál se opět ujal slova.
,,Výborně! Teď už víme všechna jména našich šampionů! Musím podotknout, že jsou pro ně připraveny tři obtížné úkoly, ve kterých nepůjde jen o odvahu, ale i o schopnost jednat v krizových situacích. Dále bych chtěl říct-" co chtěl ale říct, to už se nedozvěděli. Modrý plamen v poháru totiž začal rudnout, zableskl se, a v další chvíli se k Brumbálovi snesl papírek. Ten ho chytil a vzal do ruky.
,,Harry Potter," zašeptal a zvedl hlavu, ,,Harry Potter! Pojď sem ke mně, Harry Pottere!" po zaváhání se nebelvírský student přece jenom zvedl a došel k mlčícímu Brumbálovi. Poslal ho za ostatními šampiony a profesorka McGonagallová ho poplácala po rameni.
,,Ještě mu nebylo sedmnáct," namítla Lae, ,,nemůžou ho přijmout do Turnaje!"
,,Tohle se nestalo jen tak," pronesla Tasha zamyšleně, ,,máme čtyři šampiony. Ale všechno musí mít s věcmi, které se teď dějí, nějakou souvislost."
•••
Přejížděla si dlouhým nehtem po vybledlém Znamení zla. Už čtrnáct let doufali a neztráceli naději, že se jejich Mistr vrátí.
•••
P A N E B O Ž E
Včera jsme se dostali na #3 příčku ve FF! To je úžasné, strašně moc vám děkuji!❤❤
Myslíte, že se Tasha se Severusem usmíří? Nebo že se snad něco stane mezi ní a Leem? Co si myslíte o těch jizvách a krvácení?
Budu moc ráda za názory:)
-Milka❤
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top