Kapitola padesátá druhá - Stále v nevědomosti
,,Nevím, jestli o to stojíš, protože jsme neměli šanci se poznat, ale přišel jsem se rozloučit," sotva se probrala ze spánku, zaslechla hlas, který nevěděla kam zařadit, ,,nejspíš mě neslyšíš, ale-"
,,Slyším vás," zachraplala, když konečně po dlouhé době promluvila. Pomalu otevřela oči, aby si zvykla na ostré světlo, a pak svou tvář natočila k Remusovi.
,,Myslel jsem, že ještě nejsi při vědomí, alespoň madame Pomfreyová mi to tak tvrdila," namítl překvapeně a váhavě se posadil k ní na postel, ,,upřímně doufám, že ti je lépe. Nechtěli jsme ti tehdy ublížit. Sirius nechtěl, ale musel."
,,Nevím nic, vůbec nic," přiznala Natasha a zmateně se podívala na Remusův kufr, ,,vy odcházíte?"
Smutně se na ni pousmál a přikývl. ,,Severusovi dnes ráno u snídaně zcela náhodou uklouzlo, že jsem vlkodlak. Podal jsem výpověď." Zkoumavě se zadíval na její bledou tvář a pohlédl do jejích tmavých očích. ,,Jsi Blacková, Natasho. Opravdová Blacková. A nemyslím to zle, protože Sirius je můj nejlepší kamarád." Potom se zvedl a opět se usmál. Popadl svůj kufr a řekl jí: ,,Věřím, že se nevidíme naposledy. Tak zatím sbohem, Natasho."
,,Nashledanou," špitla a dívala se na jeho záda, dokud jí nezmizel z očí. Pak se posadila a rozhlédla se po ošetřovně. Byl tu jedině Ron, který ležel daleko od ní a hlasitě chrápal. Usmála se a natáhla se pro pohár s vodou na nočním stolku, když uslyšela otevírání dveří ošetřovny a následný jekot.
,,U Merlina! Natasho! Ty jsi vzhůru!" než se Tasha stihla otočit, už ji v pevném objetí mačkala Lae. Starší dívka jí objetí opětovala a musela se usmívat. Konečně se opět viděly. ,,Ani nevíš, jak jsem ráda, že už jsi vzhůru!"
,,Edwarde!" vydechla tmavovláska a nechala se od svého nejlepšího kamaráda obejmout.
,,Řekni mi, jestli někdy nastane rok, kdy nebudeš polovinu roku na ošetřovně," zasmál se a s jiskřičkami v očích se na ni zadíval.
,,Jak ti je?" zadívala se na ni Lae starostlivě. Natasha si vyhrnula levý rukáv a podívala se na ránu od baziliška.
,,Jak tak koukám, tak asi nic moc," zkonstatovala pobaveně, ale při pohledu na lektvar vedle poháru s vodou zvážněla, ,,Severusovi se zřejmě podařilo ten jed zastavit."
,,Ale pořád je v tvém těle," špitla Lae a Ed ji konejšivě objal kolem ramen.
,,Já ještě žiju, Letty," vzala ji s úsměvem za ruku, ,,a neboj se, dlouho ti ještě budu otravovat život."
,,Siriuse Blacka včera večer chytili. Ale ještě než mu stačili dát mozkomorové polibek, znovu jim utekl," sdělil jí Edward. Natasha pokrčila nohy a opřela se o kolena. Nevěděla, co na to říct. Ve vzduchu stále visela otázka, zda je jejím otcem nebo ne.
,,Co se to tu u všech všudy děje?!" ozvala se najednou rozčilená ošetřovatelka a pak se objevila u Natashiny postele. ,,Pokud vím, je ještě zákaz návštěv! Co vy dva tady děláte? Alou pryč! Slečna Blacková potřebuje klid, sotva se vzbudila!"
,,Ale madame Pomfreyová-" snažila se jí prosebným hlasem přemluvit Lae. Ošetřovatelka však byla nesmlouvavá a vykázala oba dva ven. Ti ještě stačili své kamarádce zamávat, než opravdu odešli.
,,Jak ti je?" Poppy jí položila dlaň na čelo. ,,Horečku nemáš, díkybohu. Ty jsi nám ale nahnala strach. Co tě to popadlo vydat se ven? Mohlo se ti přitížit! Máš víc štěstí než rozumu!" Natasha věděla, že jí bude madame Pomfreyová dávat kázání, a tak ji jen poslouchala. Až přijde Severus, určitě jí vyčiní taky.
,,Měla bys vědět, že ve tvém těle už je baziliškova jedu méně než předtím," sdělila jí najednou ošetřovatelka, ,,ale budeš muset pravidelně užívat lektvary jako doposud, aby se jed znovu nerozšířil a aby po čase třeba konečně zmizel."
,,Přijde Severus?" zeptala se nadějně Natasha.
,,Určitě ano, předtím sem chodil pravidelně," věnovala jí malý úsměv a potom se odebrala k lůžku Rona, aby zkontrolovala jeho zdravotní stav.
Natasha si znovu lehla zpět a zavřela oči. Snažila si vybavit, co se minulou noc stalo. Proč jí to nemohli vysvětlit? Pokud byl Sirius doopravdy její otec, nemohl jí říct prostě pravdu? Proč se k ní nemohl chovat normálně?
Pokoušela si vybavit jeho tvář. Měl propadlé tváře, byl bledý, měl špinavé dlouhé vlasy, neupravené vousy, ale jeho oči byly stále plné jiskřiček. Byly tmavé, stejně jako ty její. Kéž by tak věděla, co se s ním stalo a kde teď asi může být. Najde ji? Spojí se s ní? Řekne jí konečně pravdu? Nevěděla.
Uslyšela tiché kroky, ale neotevřela oči. Nechtěla. Nejraději by tu zůstala sama se svými myšlenkami.
,,Jak je jí?" zaslechla hlas, který velmi dobře znala.
,,Můžeš se jí zeptat sám, Severusi," odpověděl mu druhý hlas, ženský. Kroky byly hlasitější, jak se k ní přibližovaly. Následně Natasha cítila, jak se jemně dotkl její ruky.
,,Spíš?" slyšela ho zašeptat, a tak otráveně otevřela oči. Na jednu stranu byla ráda, že ho vidí, na druhou ale teď chtěla být sama.
,,Ahoj," řekla. Nevěděla, co jiného říct. Proto rychle odvrátila pohled. I on jí zatajoval pravdu.
,,Jak je ti?" zeptal se a v jeho hlase zazněla starost, ačkoliv to potlačoval.
,,Už mi bylo líp," pokrčila rameny. Byla v pořádku, ani nevnímala, že v krvi baziliškův jed stále má, jen cítila v srdci nějaké prázdné místo. Že by to bylo vyhrazené místo pro otce? Dvanáct let ho zaplňoval Severus, ale teď, když se se svým skutečným otcem mohla doopravdy setkat, Severuse odsunula stranou. Nebylo to sice od ní hezké, ale byla zklamaná z toho, že jí nic neřekl. A jestli Sirius byl její otec, měla vyhrazené místo přesně pro něj. Rodina je vždy na prvním místě, a proto bude na prvním místě Sirius. Jak ráda by se s ním setkala! Skoro se jí oči zalily slzami.
,,Jsem rád, že už jsi při vědomí."
,,Hmm," zamumlala skoro nepřítomně. Opravdu na něj neměla náladu. Chtěla tu své přátele. Ne jeho. On by ji nepochopil. ,,Díky za ty lektvary," řekla jednoduše a otočila se k němu zády, aby mu nemusela slovně dávat najevo, že chce, aby odešel. Jistě, udělal toho pro ni hodně, ale tohle mu asi odpustit nedokáže.
,,Byla to maličkost," řekl jí, než se zvedl, protože pochopil. Ještě se na ni jednou podíval než se smíšenými pocity odešel.
•••
Svůj zdravý rozum si udržoval jen myšlenkou na ni. Nebyla to šťastná vzpomínka, jen obyčejná myšlenka, a tu mu mozkomorové nemohli vzít.
•••
Dost z vás píše, že je to doopravdy dcera Siriuse:D to ale ještě pořád nevíme:D
Taky několik z vás tipovalo, že může být dcera Lestrangeových, či Severuse nebo dokonce Voldemorta. Jsou to vážně zajímavé úvahy, ale pořád to může být někdo úplně jiný...:DD
Užijte si zítra Velikonoce!😊
-Milka💞
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top