,,Asi se ti to bude zdát hloupé, slyšet taková slova od smrtijeda," pousmál se Rodolphus a s obavami v očích se na Natashu zadíval, ,,ale dávej na sebe pozor, ano?"

,,Přestaň si tak říkat," zamračila se Natasha, ,,já vím, že ses k němu přidal nejdříve dobrovolně, ale to neznamená, že-"

,,Pst," zavrtěl hlavou, ,,víš, kolik rizika nás tohle všechno stojí. Drž se blízko Severuse, ano? Nemohu ti zaručit, že se během roku něco nestane."

,,Něco se chystá?" vydechla a snažila se zahnat paniku. S každým dnem se zlo postupně rozrůstalo, a když už i Draco vstoupil mezi smrtijedy, bála se dne, kdy se k nim bude muset připojit i ona sama. A že to zřejmě bude brzo, její matka to jistě zařídí.

,,Přál bych si, aby se tohle všechno jednou změnilo," zašeptal místo odpovědi na její otázku, ,,tohle všechno. Abychom... abychom třeba zkusili být normální rodina-"

,,To s matkou za zády asi nepůjde," zamumlala Natasha. Skutečně se své matky bála, nevyhledávala ji a jako svou matku ji vlastně ani nepovažovala. Bellatrix nedokázala být matkou. Buď svou dceru ignorovala ze své vůle, a nebo jí to bylo nakázáno. Tasha ovšem pochybovala, že by jí to někdo nakázal. Musel by to být samotný Pán zla, od nikoho jiného by si přece poručit nenechala.

,,Až tahle válka jednou skončí, budeme opravdová rodina," slíbil jí Rodolphus, a ani netušil, že tahle slova řekl již zesnulý bratranec jeho ženy.

,,Je to opravdu dobrý nápad? Myslím, vracet se do Bradavic," upřesnila. Bála se sice o Edwarda a o Lae, ale taky i o svého otce. I o svůj život, ale byla ochotná za ně zemřít, pokud by to bylo třeba.

,,Když budeš odsud co nejdál to půjde, budeš v bezpečí, ačkoliv smrtijedi číhají na každém rohu," povzdechl si a zadíval se na hodiny, ,,a teď už běž. Narcissa vás s Dracem dovede na nástupiště. Poslouchej Severuse, ano, Natasho? Kdyby cokoliv, jdi nejdříve za ním. On se se mnou dokáže rychle spojit a... pomůže ti, když bude třeba."

,,Děkuju, tati," zašeptala Natasha a objala ho. Cítila jeho paže, jak se ovinuly kolem jejího pasu, a díky tomu si připadala v bezpečí. Takhle strávili několik vteřin, než se zase rozpačitě odtáhli. ,,Mám tě ráda."

,,Napiš, kdykoliv budeš potřebovat," věnoval jí malý úsměv a když přikývla, otevřel dveře a sledoval její záda, než mu zmizela z dohledu.

•••

,,Ede, dělej! Ujede ti vlak!" vykřikla Tonksová a netrpělivě přešlapovala z nohy na nohu. Zadívala se na své hodinky a chystala se na svého bratra znovu zavolat, když k její úlevě už konečně sešel schody a málem se přerazil o svůj kufr. Nymfadoře to připomnělo samu sebe, avšak ona byla na rozdíl od Edwarda větší nešika.

,,Už jsem tady," oznámil jí, jako by to snad nevěděla. Prošel kolem své sestry, aby si obul boty, a ta se zhluboka nadechla. Cítila mužskou kolínskou. Přimhouřila oči a podezřívavě se na Edwarda zahleděla.

,,Edwarde? Ty ses převoněl!" pobaveně si založila ruce na hrudi. ,,Nějaká holka v tom bude, co? Já to řeknu mámě!"

,,Jsi jako malá," zamumlal Edward a vzal do ruky svůj kufr, ,,já teda řeknu Remusovi, že po nocích vyřváváš jeho jméno. Co se ti asi tak zdá, Nymfadorko?"

,,Ty jsi idiot!" vyprskla. ,,Tohle teda nedělám, to sis vymyslel! A neříkej mi Nymfadoro!"

,,Říkám ti jen tak, jak tě naše matka pojmenovala," vyplázl na ni jazyk, ,,a navíc, ty přece spíš, tak nemůžeš vědět, čí jména křičíš a čí ne."

,,Tyyyy-!" pohrozila mu prstem. ,,Na co to sakra myslíš? A pohni, nebo ti ten vlak vážně ujede!"

,,Samozřejmě jsem měl na mysli to," prohlásil vážně, ,,jak spolu bojujete-"

Nymfadora pozvedla obočí.

,,-v posteli," rozesmál se Edward a rychle vyběhl s kufrem v ruce z domu, než mu jeho sestra stihla vrazit pohlavek.

,,Jen počkej," kroutila hlavou, ,,tohle ti jednou oplatím!" Popadla ho za předloktí a přemístila se s ním na nádraží Kings Cross. Došli spolu k přepážce a když se Nymfadora ujistila, že je vzduch čistý, rychle proběhli přepážkou. ,,Takže," odkašlala si Nymfadora a vytáhla z kapsy nějaký papír. Edward nechápavě nadzvedl obočí. ,,Tohle je seznam od mámy. Věci, který ti mám říct, než zase odjedeš," vysvětlila mu, ale pak se zasmála, ,,to byl vtip."

,,Asi jsem se měl zasmát," zauvažoval Edwrad a rozhlédl se kolem sebe. Najednou se jeho tvář rozzářila a on někomu zamával.

Tonksová se lehce zamračila. ,,Komu máváš? Je tu někde ta tvoje vyvolená...?"

,,No ne, Remusi, to je ale náhoda!" vykřikl Edward a jeho sestra zrudla. Rudý byl nejen její obličej, ale i vlasy. Skutečně tu byl Remus Lupin, který k nim s unaveným úsměvem přišel. Edward bodoval.

,,A-ahoj," vykoktalal Nymfadora, ,,co tady děláš?"

,,Jsem tu s ostatními bystrozory," vysvětlil jí s úsměvem a pohlédl na její vlasy, ,,hezká barva."

,,Říkal jsem jí, že se vám bude líbit," uchechtl se Edward, ,,neviděli jste někde takovou tmavovlasou-"

,,-tvojí přítelkyni?" rýpla si Dora.

,,Ne," prohlásil znuděně, ,,prefektku." Nymfadora v tu chvíli vypadala, že by se nejraději zahrabala do země. Edward se totiž na rozdíl od ní stal prefektem. ,,Tak já už půjdu. Ahoj, Dorinko," zašklebil se a lehce svou sestru objal. Potom jí zašeptal do ucha, tak, aby to slyšela jen ona: ,,A dej už se konečně dohromady s Remusem." A než stačila něco říct, rychle se rozloučil s Remusem a zmizel jim ve vlaku.

Proplétal se v uličce mezi studenty ve snaze najít kupé, kde sedí Natasha a nepochybně Lae. Nikdy si nesedaly do části vlaku, kde seděli zmijozelští, a tak věděl, že tuhle část může vynechat.

Nakonec je přece jenom našel, to už se vlak pomalu začínal rozjíždět. Seděly naproti sobě a o něčem vážně diskutovaly, ale když vstoupil Edward, zadívaly se ke dveřím a Natasha se rozzářila. ,,Ede!"

,,Ahoj," usmál se na ni, rychle položil kufr na zem a přitáhl si ji do náruče, ,,chyběla jsi mi."

,,Ty mně taky," oplatila mu úsměv a obtočila mu ruce kolem krku, ,,ty můj mrzimore." Ed ji místo nějaké slovní reakce dlouze políbil. Hezkou chvilku jim překazila s tichým uchechtnutím Lae: ,,Tohle mi teda vážně nechybělo."

,,Tys mi taky nechyběla, Minkovskijová," oplatil jí to Edward, když se od sebe s Natashou odtáhli. Pak se podíval zpět na Natashu a pohledem zkoumal její hruď. Ale nebuďte zvrhlí jako Lae.

,,Tonksi!" vykřikla pohoršeně. ,,Kam jí to koukáš!"

,,Hledám prefektský odznak, ne?" pozvedl pobaveně obočí. ,,Na co to dnes sakra všichni myslíte?"

,,Nejsem prefektka," odpověděla mu Natasha, ,,měla jsem být, ale... chápeš."

Edward se zatvářil zklamaně. ,,Aha. Tak já zase půjdu." A než některá z nich stačila něco říct, zmizel z kupé. Natasha překvapeně zírala na zavřené dveře, ale posadila se zpět naproti Lae, která se ji snažila uchlácholit: ,,Neboj se, on bude v pohodě."

•••

,,Co to má znamenat?" zamračila se Natasha, když společně s Lae prošly bránou a řekly svá jména maličkému profesorovi Kratiknotovi. Ten je poslal dál, za bystrozory, kteří jim teď začali prohlížet zavazadla.

,,To je určitě nějaká pitomost z ministerstva, Lestrangeová," ozval se za ní povýšený hlas Draca Malfoye. Protočila nad tím očima, ale pak jako kdyby jí došlo, co řekl. Vytáhla z hábitu hůlku a přitiskla mu ji ke krku. Zatvářil se trochu vyděšeně a překvapeně zároveň.

,,Co si to dovoluješ," zasyčela nebezpečně, ,,mě nazývat takhle odporným jménem!"

,,Lestrangeová?" připojil se nějaký bystrozor do debaty, a ten druhý naštvaně zakřičel: ,,Okamžitě ho nechte, slečno! Nechtějte, abych vás nahlásil profesoru Brumbálovi za napadení spolužáka!"

,,Nemysli si, že když jsi smrtijed, že si teď můžeš dovolit vše," zašeptala, aby to slyšel jen on.

Zbledl. ,,Jako kdybych se o to prosil-"

,,Tak honem, honem," zavrčel druhý bystrozor.

,,Hej!" vykřikl Draco. ,,Okamžitě to vrať, ty pse!"

,,No dovolte! Já pouze dělám svou práci!" mračil se bystrozor a prohlížel si předmět, který našel v Dracově zavazadle. ,,Mohlo by se to počítat jako nějaká zbraň-"

,,To je vycházková hůl, ty kreténe!"

Natasha s Lae si vyměnily pobavený pohled, když se za nimi ozval moc dobře známý ledový hlas: ,,To je v pořádku, za pana Malfoye zaručím."

,,Jdeme," zašeptala Natasha a vzala Lae za předloktí, ,,ať jsme odsud co nejdříve pryč. Docela už se těším do postele."

,,Tasho," povzdychla si Lae, ,,s Edem to bude v pohodě. Musel přece do jiné části vagonu kvůli svým prefektským povinnostem-"

,,Ale ani na chvilku nepřišel," zakňourala.

,,Asi toho měl hodně-"

,,Nezakecávej to," zamumlala Natasha a šla si rychle sednout ke zmijozelskému stolu.

,,Tak koho myslíš, že budeme mít na OPČM letos?" snažila se navodit lepší atmosféru Lae a posadila se vedle své kamarádky, která už se dívala k profesorskému stolu. Jen matně vnímaly Zařazování.

,,Někdo nový tu je," ukázala na muže s mrožím knírem sedícího vedle Severuse. Letty zaskuhrala: ,,Proč nemůžeme mít někoho mladého a normálního?"

,,Třeba bude normální," ušklíbla se Tasha, ,,ale mladý už asi ne." Lae ji zpražila pohledem, ale jakmile si Brumbál stoupl na stupínek a chystal se promluvit, stejně jako ostatní zmlkla a věnovala mu pozornost.

,,Přeji vám všem hezký večer," usmál se na ně přívětivě, ,,nejdříve bych vám chtěl představit nového člena našeho profesorského sboru, Horacia Křiklana," mužík s mrožím knírem vstal a zatvářil se vesele, když viděl, jak mu všichni tleskají, ,,profesor Křiklan se vrací zpět na své místo profesora lektvarů."

Natasha si s Lae vyměnila překvapený pohled. ,,Znamená to, že-?"

,,Místo obrany proti černé magii tudíž převezme profesor Snape," od zmijozelského stolu se ozval hlasitý potlesk a Natasha se na černovlasého muže zářivě usmála, když k nim zalétl pohledem. Konečně získal své vysněné místo.

,,Každý z vás byl hned po příjezdu dnes večer prohlédán, a vy máte právo vědět proč. Kdysi žil mladý muž, který jako vy sedával v této síni, chodíval chodbami tohoto hradu, spal pod jeho střechou. Vypadal jako kterýkoliv jiný student. Jmenoval se Tom Raddle," na chvilku se odmlčel, ,,ale dnes ho zná celý svět pod jiným jménem. A to mi právě nyní, každý den, každou hodinu, připomíná nepříjemnou skutečnost. Možná se i teď síly temnot snaží proniknout do hradu, ale nakonec, největší zbraní jste vy," přelétl všechny pohledem, ,,to bylo něco k zamyšlení. Přeji vám všem dobrou chuť a pěkný školní rok!"

,,Nevím, jestli mám hlad," povzdechla si Natasha a dívala se na svůj prázdný talíř. Na rozdíl od ní se Lae ládovala, jako kdyby týdny nejedla.

,,Mám ho sem zavolat?" protočila očima, avšak Natasha rázně zavrtěla hlavou.

,,To není kvůli tomu. To je kvůli něčemu jinému, tomuhle... ty víš čemu," zašeptala a nenápadně se zadívala na Draca, který stejně jako ona nejedl. Kdyby jí alespoň řekl, jaký mu dal Voldemort úkol!

,,Je škoda, že nejsi prefektka," usmála se Lae, když dojedla, ,,byla by to dost legrace. Mohli byste se s Edwardem po nocích vídat v učebnách-"

,,Nech toho!" bouchla ji lehce Natasha do ramene. ,,Možná to byl jeden z důvodů, proč mě Severus nakonec nejmenoval prefektkou."

,,Počkej, vytáhnu si brk a pergamen, a sepíšeme Důvody, proč tě Snape neudělal prefektkou," uchechtla se Lae, ale vzápětí ztuhla, když se za ní ozval ledový hlas: ,,Možná by se dalo za důvod počítat i to, že máte moc prořízlou pusu, slečno Minkovskijová. Nemáte už náhodou jít na svou kolej?" pozvedl obočí.

,,Jistě, pane," přikývla Lae a vstala, Natasha také, ,,dobrou noc!"

,,Ty jsi fakt střelená," zasmála se Tasha, když vyběhly z Velké síně a kráčely do sklepení. Lae se jen usmívala.

,,Jaký máme vlastně heslo?"

,,Zmijozelští jsou rozmazlenci," objevil se u nich znenadání Edward a rychle si Tashu přitáhl k sobě, ,,omluv nás, Titi, ale musíme spolu něco vyřešit."

,,Ani nechci vědět co," vyplázla na ně jazyk, než zmizeli v učebně lektvarů.

,,Tady?" zašeptala Natasha, ale položila Edovi ruce na ramena. ,,Jestli nás tu najde, tak nás zabije."

,,Za to mi stojíš," usmál se na ni a přitiskl své rty na ty její.

•••

Ještě pozdě v noci seděl u stolu a přemýšlel nad svým životem, který považoval za příšerný, dokud se mu nenarodila dcera. Vzpomněl si na Luciuse, který teď byl zavřený v Azkabanu, a říkal si, zda mu také chybí jeho syn Draco, jako jemu chyběla tolik let jeho dcera Natasha. Doufal, že se co nejdříve nepřidá na stranu zla. To nechtěl dopustit. Nechtěl jí ještě víc zničit život.

•••

Dnes o něco delší kapitola než normálně a já doufám, že se vám líbila. Budu moc ráda za názory, Nymfadoru s Edem mě hrozně baví psát😂
-Milka♥