,,Budete muset Voldemortovi říct správné datum Harryho odjezdu od jeho tety a strýce," říkal právě Brumbálův portrét, ,,jinak by to vzbudilo podezření."

,,Dobrá," přikývl Snape.

Ředitel se smutně usmál. ,,Vím, že vás teď Fénixův řád už nemá moc v oblibě," Snape se jen ušklíbl, ,,ale musíte jim poskytnout ten nápad s maskováním. Mělo by to udržet Harryho v bezpečí."

,,Těžko se asi dostanu na Ústředí, aniž by mě někdo proklel," neodpustil si jízlivou poznámku.

,,Vyzkoušejte matoucí kouzlo na Mundunguse, to by mělo fungovat. A Severusi, pokud se budete muset zúčastnit toho pronásledování, dejte si záležet, abyste působil přesvědčivě. Pevně doufám, že vás Voldemort nechá v Bradavicích, byl bych nerad, kdyby tahle škola připadla do spárů Carrowových..."

•••

Severus věděl, že Mundungus Fletcher si rád vybírá podivná místa, kde by si mohl v klidu zařizovat ty své obchody přes černý trh, a tak se vydal k Prasečí hlavě. Fletchera totiž před několika dny kontaktoval, že by od něj rád koupil tajné přísady do lektvarů. Samozřejmě anonymně, protože ani Fletcher není takový hlupák, aby mu po tom všem, co se stalo, ještě důvěřoval. Kde byl přísady schopen sehnat, to netušil.

Když ale přišel k Prasečí hlavě a vešel dovnitř, podivnými bytostmi se to jen hemžilo. Mundungus už seděl u jednoho ze stolů, popíjel datlové pivo a vyčkával. Severus si zakrýval kápí hlavu, takže mu nebylo vidět do obličeje, a v klidu se posadil vedle Dunga.

Než ten stačil něco říct, vytáhl hůlku a vyslal na něj matoucí kouzlo. Fletcher ihned prázdnýma očima hleděl před sebe. ,,Navrhneš Řádu nápad s dvojníky, abyste dostali Harryho Pottera do bezpečí," zamumlal Snape a co nejvíce se soustředil, ,,Použijete mnoholičný lektvar, abyste měli několik identických Potterů. Zapomeneš, že jsem ti to navrhl já a budeš to prosazovat jako svůj vlastní nápad. Rozumíš?"

,,Rozumím..."

•••

,,Co ses dozvěděl?" zeptala se dychtivě Narcissa Rodolphuse, který vešel do - zatím prázdného - společenského salonu. Zavřel za sebou dveře, došel k Narcisse a teprve poté jí odpověděl.

,,Pán zla si přeje, aby se oba dva zúčastnili jejich první opravdové schůze," odpověděl jí pochmurně a začal přecházet sem a tam. ,,Ač nerad, musím s ním souhlasit, bylo by to podezřelé, že se schůzí neúčastní, když hrdě přijali Znamení zla... Možná je to i lepší, než když je Bellatrix nutí mučit mudlovské šmejdy."

,,Jsou to ještě děti..." zašeptala mdlým hlasem Narcissa.

,,Já vím," přikývl bezmyšlenkovitě Rodolphus, ,,jenže jsou stále chráněni - díky tomu, že vstoupili do služeb Pána zla, jim toho moc nehrozí. Bradavice jsou pod jeho mocí, Brumbál je mrtvý a já jsem přesvědčen, že úplně nejlepší pro ně bude, když se tam zase vrátí."

,,S tím s tebou souhlasím," řekla Narcissa a pak se lehce zachvěla. ,,Jenže Lucius...a Bellatrix..."

,,Pokud jde o ty dva," zamumlal Rodolphus a aby se zaměstnal i nějak jinak, začal odklízet nábytek ke stěnám, jelikož se za několik chvil měla konat schůze. Samozřejmě si pomáhal kouzly. ,,Lucius se teď čerstvě dostal z Azkabanu a až se trochu vzpamatuje, nepochybně bude chtít Pánovi zla co nejlépe posloužit. Tou dobou už ale budou oba dva v Bradavicích. Pokud jde ale o Bellatrix, myslím, že nemůžeme dělat vůbec nic."

Bylo vidět, že Narcisse je do pláče. ,,Jsou to děti," pípla ustrašeně, jako kdyby tu snad číhal Voldemort a naslouchal každému jejich slovu, ,,vždyť jim úplně poškodí jejich psychiku-"

,,Jak jsem říkal, nemůžeme dělat vůbec nic," zavrtěl hlavou Rodolphus a dovedl ji k dlouhému stolu z mahagonového dřeva. ,,Schůze bude každou chvíli, Cisso. Dojdu to říct Natashe a Dracovi." Když paní Malfoyová přikývla, vydal se do sklepení. Věděl, že tam budou, navíc slyšel výkřiky jejich obětí. Bylo mu z toho špatně.

,,Musíš to myslet vážně, tak se trochu snaž! Tohle je málo, Aravis!" křičela Bellatrix a po sklepení se její hlas rozhléhal dvakrát tak více.

,,Myslím, že to by stačilo," přerušil je ledovým hlasem Rodolphus, když vešel do jedné z cel. Pod jedním mužem už byla malá louže krve. ,,Schůze začíná za pár minut, Bellatrix." Zuřivý výraz jeho ženy se jako mávnutím kouzelného proutku změnil na potěšený. ,,Vy dva pojďte," pobídl obě děti, které ho poněkud váhavě následovaly. Bellatrix ještě pečlivě zamkla celu vězňů, než se vydala za nimi.

,,Pán zla si přeje, abyste se této schůze již zúčastnili," sdělil jim formálně Rodolphus a cestou pokynul na pozdrav několika smrtijedům, kteří stejně jako oni mířili do salonu. V čele stolu seděl lord Voldemort a jakmile vešli, všichni se uctivě uklonili.

,,Sedni si ke své matce, Draco," řekl tlumeným hlasem Rodolphus a sám vzal Natashu za paži. ,,Ty si sedneš sem, vedle mě," přikázal jí a sám se posadil vedle prázdného místa po levici Pána zla. Po jeho pravici seděla Bellatrix. Když si Natasha sedala, všimla si levitující ženy, která byla očividně v bezvědomí. Dívka sebou trhla a vyhledala Dracův pohled; když se střetly, oba byly vyděšené.

Chvíli bylo ticho. Ještě chyběli dva smrtijedi, protože u stolu byla dvě volná místa. O pár minut později dovnitř vešel Snape a Yaxley.

,,Už jsem si myslel, že jste zabloudili," uvítal je Pán zla a pokynul rukou, aby se posadili. Snape si sedl po levici Voldemorta, Yaxley vedle Dolohova. ,,Jaké novinky mi neseš, Severusi?"

,,Můj pane, Fénixův řád má v plánu přesunout Harryho Pottera na nějaké jiné bezpečné místo," odvětil odměřeným hlasem, až Natashu zamrazilo v zátylku.

,,Kdy k tomu má dojít?" zeptal se ho Voldemort.

,,Příští sobotu za soumraku."

,,Já jsem slyšel něco jiného, můj pane," ozval se Yaxley a Voldemort teď přesunul pohled na něho. Natasha si začala říkat, proč bylo tak důležité se této schůze zúčastnit. Probírají jen to, jak dostat Harryho Pottera a k čemu by jim byly prospěšné dvě děti? ,,Dawlish, bystrozor, se zmínil, že toho kluka budou stěhovat až třicátého, den před jeho sedmnáctinami."

,,To je ale falešná informace," pronesl ledovým hlasem Snape. ,,Měli v plánu vypustit dvě; jednu falešnou a jednu pravdivou. Ten bystrozor byl zřejmě pod matoucím kouzlem, proto si tím byl tak jistý. Řád se domnívá, že na ministerstvu máme svoje lidi."

,,Alespoň v něčem se nemýlí, co?" utrousil poznámku přihrbený muž sedící vedle Draca a pár lidí se rozesmálo.

Voldemort mezi nimi nebyl a když se zase obrátil na Snapea, všichni zmlkli. ,,Kde chtějí toho kluka schovat?"

,,Nejspíše doma u některého z členů Řádu," odpověděl. ,,Domnívám se ale, že bude chráněn tak mocnými kouzly, že bude nemožné se k němu dostat."

Natasha chvíli přestala poslouchat a pečlivě se zadívala na levitující ženu kousek od stolu. Přemýšlela nad tím, kdo by to mohl být. Měla potrhané a lehce zkrvavené šaty, na rukách i obličeji modřiny a krvavé šrámy. Byla to snad jen další mudlorozená žena a Voldemort se rozhodl, že se trochu pobaví?

,,Můj pane," ozvala se najednou Bellatrix sladkým hlasem, ,,velice ráda toho kluka zabiju."

,,Tvá touha po zabíjení mě skutečně těší, drahá Bellatrix," obrátil se Temný pán teď pro změnu na ni, ,,ale musím to být já, kdo zabije Harryho Pottera. Ale neboj se, dostane se ti jiné příležitosti."

,,Jste laskavý, můj pane," uklonila se mu a zase zmlkla. Její oči však zářily.

,,V minulosti jsem udělal spoustu chyb," Voldemort vstal ze svého místa a rozhlédl se po svých stoupencích. Většina raději upírala pohled do stolu. ,,Ale poučil jsem se. Tehdy na hřbitově, když jsem získal své nové tělo, se mi ho nepodařilo zabít kvůli jedné věci," na malou chvíli se odmlčel, než zase pokračoval. ,,Moje a Potterova hůlka mají stejné jádro, tudíž jsou něco jako sestry. Nemůžeme se tedy zabít, pouze si ublížit, ale ne smrtelně. Budu si muset půjčit hůlku některého z vás."

Začal obcházet kolem stolu a Natasha měla pocit, že je napětí a nervozita až příliš hmatatelná. ,,Nikdo? Ale, ale...myslel jsem, že to pro vás bude čest..." náhle se zastavil u Dracovy židle a Tasha viděla, jak se blonďákovi rozšířily zorničky. ,,Co třeba ty, Luciusi..." Voldemort se ho vyptával na jeho hůlku a když vytáhl tu svou, Lucius lehce škubl rukou, jako by čekal, že si hůlky vymění.

,,Dal jsem ti svobodu, Luciusi, to ti nestačí? Snad si nemyslíš, že ti dám svou hůlku... Dostal jsem tě z Azkabanu, ale...možná se mýlím, když řeknu, že z mé přítomnosti ve vašem sídle nejsi zrovna nadšen?" Voldemortovy rudé hadí oči se zadívaly na Luciuse, místo něj ale promluvila Bellatrix.

,,Můj pane, je pro nás ctí mít vás tady. Nic nám nečiní větší potěšení," odpověděla mu radostně.

,,Nic vám nečiní větší potěšení?" opakoval Voldemort. ,,A co ta šťastná rodinná událost, která se minulý týden stala ve vaší rodině?"

,,Můj pane?" nechápala Bellatrix.

,,Mluvím o tvé neteři, Bellatrix. Právě se provdala za vlkodlaka, za Remuse Lupina," ušklíbl se, ,,nepochybně jste na ni velice pyšní."

,,Není to moje neteř," ohradila se Bellatrix a snažila se překřičet smích, ,,od té doby, co se naše sestra provdala za toho mudlovského šmejda, jsme ji neviděly."

,,Co na to říkáš ty, Draco?" obrátil se na blonďáka, který sebou trhl. Pak se Voldemortovy rudé oči přesunuly na Natashu. ,,Budeš se svou sestřenicí Aravis po nocích hlídat malá vlčátka?"

Smrtijedi se zase začali smát a Tasha sklopila oči. Takže Edova sestra se vdala. Píchlo ji u srdce při pomyšlení na něj.

,,To stačí," přerušil je Voldemort a švihl Luciusovou hůlkou. Žena se vznesla až nad stůl a probrala se z bezvědomí. ,,Poznáváte našeho hosta, Severusi?"

Snape zvedl hlavu a podíval se na ženu, která na něj upírala prosebný pohled.

,,Severusi, prosím..." dostala ze sebe žena. ,,Jsme...jsme přátelé..." Snape ale nehnul ani brvou.

,,Pro ty z vás, kteří ji neznáte, vám chci představit Charitu Burbageovou, která donedávna učila v bradavické škole. Přednášela Studium mudlů. Svým studentům říkala, že se od mudlů zase tolik nelišíme," Voldemort smrtijedy přejel pohledem.

,,Severusi...prosím...prosím..."

Natasha si ani neuvědomovala, jak rychle náhle začala dýchat. Bezmoc a strach té ženy jako kdyby se jí dostal až pod kůži, ale ještě víc ji šokovalo, když na zajatkyni Severus lhostejně hleděl.

,,Profesorka Burbageová se domnívá, že bychom se s mudly měli pářit," několik smrtijedů se zatvářilo znechuceně.

,,Prosím... Severusi..." zašeptala znovu žena a z očí jí tekly slzy. Natasha byla vyděšená. Věděla, co se stane, viděla to ve Voldemortových očích.

,,Avada kedavra!" tělo hlasitě dopadlo na stůl a Natasha jen bezmocně sledovala, jak z ženiných prázdných, do stropu vytřeštěných očí vytéká poslední slza.

•••

I Severus teď jako většina smrtijedů hleděl na mrtvé tělo své dlouholeté kolegyně. V hlavě jako kdyby se mu ozval Brumbálův hlas: ,Kolik mužů a žen jste už viděl umírat?' A také si v duchu odpověděl: ,V poslední době jen ty, které jsem nedokázal zachránit.'

•••

Zase trochu delší kapitola, doufám, že se vám líbila:)
Když mi napíšete svůj názor, budu jen ráda^^
-Milka💞