,,Takže, kde si sakra Bunnix?" zaječela Gray Eagle někam do vzduchu. ,,Tady sem bože, co po mě chceš?" odpověděla jí Bunnix poté, co k ní se dostala. ,,Dostaň mě do doby, kdy byli moji přátelé, ty taky pochopitelně, asi ve školce, jo? Závisí na tom osud Paříže, tak si pohni." ,,Ok."

V minulosti:
,,Takže, můj úkol: Vyvraždit všechny příbuzné naší čtyřky, vzít si je k sobě a hotovo." ,, Není to moc brutální Gray?" ,,Je, ale co naděláme, nic lepšího nevymyslím, navíc vím že za to může výchova a jak zajistit jejich výchovu? Vychováte si je sami! A páč nechci, aby těm dvěma bylo smutno, tak ty další dva beru taky." ,,Furt nechápu, ale ok. Tak čau. Jo a víš to ryziko?" ,,Jo vím, ale stejně ho podstoupím." ,,Ok, tak ahoj."
,,No konečně vypadla, tak jdeme do práce."

Po zabití všech příbuzných (ano, nechci to sem psát, být dost brutální):
,,Divné vraždy, jen dospělí, až na jednu výjimku, a děti tam nechal? Divné, a ještě ten nápis: Byli zabiti pro dobro budoucnosti. Nepochopitelné." řekl nějaký polda na stanici. ,,Ale co s těmi dětmi?" optal se ho jeho kolega. ,,Dají je do děcáku, pochopitelně. Ale je to pro nás vysoká rána, Gabriel Agreste i s manželkou." (A zbytek neřeší. Co to je za poldu?= To být můj komentář.) ,,Tak tento případ můžeme balit a já du dom."

Čauky mňauky, další kapča. Krátká, vím, ale děcák sem chtěla dát do kapči zvlášť. Tak ahoj příště.

Nikki