Fotka poněkuď *ehm* *ehm*☝👏

(Pod kapitolou máte bonus, tak si to předčtěte!!!! To je rozkaz!!!!
👇👇👇👇👇👇👇👇👇👇👇)

Pohled vypravěče

Marrinette na nic nečekala, vzala Adriana za ruku a už ho táhla ke dveřím, které nebyly tak moc daleko.
Otevřela je a spatřila svou mámu, připojenou ke strojům, které pípaly, byla celá bledá a sem tam měla obvazy a náplasti.
Otec nikde.
Marrinette se znovu rozplakala a objala Adriana kolem krku.
,,Pššt. Klid, Pojď." řekl kluk se smaragdovýma očima a posadil svou dívku na židli, která byla u postele paní Chengové.

-------------------------

O měsíc později

Pohled ???

Vstanu ráno a můj pohled padne na spící Dooso. Je tak roztomilá. Zapnu televizi.
,,Přítelkyně Adriana Agresta, Marrinette Dupain-chengová zmizela z města. Celostátní pátrání bylo vyhlášeno už předevčírem. Bohužel bez úspěchu. Maminka Marrinette je nešťastná ze zmizení dcery. My jsme měli štěstí a natočili s ní exklusivní rozhovor." řekla nějaká reportérka a na obrazovce televize s objevila paní, menší postavy, která plakala.
,,Kdy jste viděla naposledy vaši dceru?" optala se reportérka.
,,Před 3 dny. Už delší dobu byla taková... Smutná." odvětila.
,,Nevíte z jakého důvodu utekla?"
,,Víte, před měsícem ji umřel otec a mě manžel. Těžko to snášela jako já. A co si já teď počnu? Bez ní a bez Toma. Zůstala jsem úplně sama." dořekla a na novo se rozplakala.

Už mě to nebavilo. Vypla jsem to.
,,Dobré ráno, má paní." ozvala se mi Dooso za zády.
,,Dobré Dooso. Nedáš si třeba hroznové víno?" zeptala jsem se ji.
,,Tak jo." řekla a sama si zaletěla do kuchyňky. Co je? Je to kwami.
,,Dooso, myslím, že je čas se vrátit do Paříže. Myslím, že je na čase, aby můj syn poznal svou matku."

----------------------------------------------
Chvilka poezie:

Po delší době jsem zpět.
Přináším s sebou dalších X vět.
Jo, všem jsem chyběla,
Chyby v sešitě jsem bělila.
Já vím.
Co bude příště? Nepovím.
Tuhle kapču jsem psala 30 minut.
Tohle je miraculous, tohle pozná každý mamut.
Omlouvám se za chyby,
V lese trhejte hřiby.
Samosebou jedlé.
A pozor tam jsou bedle.
Bedla vysoká. Jako věž.
Do další kapitoly slintám jako pes.
Těšte se.
Hlavně z nedočavosti nepostřilejte se.

Vaše Welektronika-Peacock007

(17.3. 2017)