Pohled Kocoura

,,My jsme opravdu s váma." křičel ten želví muž a já jsem přestal bojovat.

Ta včela ležela kousek dál od nás a snažila se popadnout dech.

Mé kočičí instinkty nikdy neklamou. Slyšel jsem rozhovor mezi Beruškou a nějakým týpkem, ale byla to žena. Smrdí to Lišajem.

Přiběhl jsem na okraj střechy a podíval se dolů.

Beruška v bojové pozici, připravená kdykoli zaútočit. Volpina vedle ní stojí a taky připravená. Možná ji došlo dřív, že jsou to opravdoví super hrdinové.

,,Vopino, omlouvám se, že jsem ti nevěřila, ale teď musíme porazit všichni společně toho akumu!" řekla Beruška a nespoustěla oči z dívky oblečené ve vlčím šedo-modrém kostýmu.

,,V pohodě Beruško. Teď jen říct Kocourovi, že Želví muž a Včelka jsou s námi." oznámila a já se praštil do čela.

,,Už mu to došlo." řekl jsem si pro sebe, ale Volpina je liška a lišky taky mají dobrý sluch, takže mě slyšela.

Otočila se na mě nenápadně a něco pošeptala Berušce. Beruška kývla hlavou. Volpina skočila do vzduchu a proměnila se v takový oranžový paprsek.

Letěla směrem ke mě, ale radči si poodletěla kousek dál. Asi se bojí, že koušu.

Nekoušu, ale zlobivou Marrinette v echm...posteli...echm rád koušu do rtu a rád dělám cucfleky na jejim hebkým krku....hehe..

....hotový maniak....

Proměnila se zpět.
,,Kocoure, kde jsou Želvák a Včelka?" vypadlo z ní jako první.

,,Ech..." ukázal jsem za ní.
,,Ech...! odvětila a otočila se.

Želví muž zrovna pomáhal na nohy Včelce.

,,Hej, musíme pomoct Berušce." zvolala Volpina

,,Ne tak nahlas!!" řekl jsem ji a ona naznačila rukou gesto: pojďte za mnou.

------------------------------------------------

Omlouvám se za chyby.

Podívejte se i na moje ostatní miraculous příběhy:

Královna Včela & Volpina

Prokletí Berušky & Kocoura

Má cesta do minulosti...aneb zástava času

Vaše Welektronika

(11.2. 2017)