„Jsi moc mladý." Moc mladý sem, moc mladý tam. Sedmnáct mi bude za rok, to už žádný turnaj tří kouzelníků nebude. Jsem skoro dospělý a z obrany proti černé magie jsem lepší než většina starších studentů. Proč bych se nemohl účastnit taky? Udělají turnaj, kde je potřeba kouzelnické zdatnosti a přihlašování určí podle věku.

„Zeptám se Brumbála na výjimku."

„Proč by ti dával výjimku?"

„Jsem Nebelvír, ty má přece rád." Má kolej má své výhody. Například získávání školního poháru téměř každý rok i přes fakt, že nejvíce porušení školního řádu pochází právě od nás. Ano, je to nefér, ale má to Merlinův řád první třídy.

„Jungkooku," protáhl, „tohle není kradení z Filchova kabinetu, tady jde o život."

„O to zábavnější to je."

„Jungkooku!"

„Nojo, promiň. Chápu, že se bojíš, ale budu v pohodě. Když už to má někdo vyhrát, tak proč ne nejlepší student ročníku? Navíc se šprtem po boku..." S jeho pomocí rovnou počítám a podle Michaelova samolibého výrazu jsem ho i potěšil. Na své šprtovství je opravdu hrdý.

„Beze mě bys umřel už ve třetím ročníku."

***

Odpočívárna. TEĎ. Přesně to stojí na kousku pergamenu, který mě právě trefil do hlavy. Michael lístek nejspíš zase očaroval, jak to dělává, když mě nemůže najít.

Dorazím k výklenku v pátém patře, kde se válejí sedací pytle a na nich můj kamarád. Kus podlahy zde pokrývá koberec. Je tady krásný výhled, ale přesto bývá odpočívárna prázdná. Ve druhém patře se totiž nachází stejný výklenek a většina studentů se zdržuje právě tam – nikomu se nechce chodit tak vysoko.

„Drby se tu šíří fakt rychle," uchechtnu se, když uvidím jeho výraz.

„Je to pravda?"

„Jasně že to je pravda, taky jsem ho musel dvě hodiny přemlouvat."

„Ale duel s Brumbálem? S Albusem Brumbálem? Vždyť porazil i Grindelwalda!"

„No právě, když ho porazím, znamená to, že jsem fakt dobrý, a budu moct do turnaje."

„Má cenu ti to vymlouvat?"

„Ne, ale můžeš mi pomoct," navrhnu s úsměvem. Mám toho nejlepšího kamaráda.

***

Za necelou hodinu skončí možnost přihlašovat se do turnaje a pokud vyhraju v duelu, sám Brumbál do poháru vhodí mé jméno. Pro tento duel byla poupravena Velká síň, aby nás mohla sledovat celá škola. Ukloním se řediteli a připravím se na seslání prvního kouzla.

Jak říkal jeden náš profesor na OPČM, vytvořit nové kouzlo není tak těžké. Stačí ovládat základy latiny a přečíst si pár knih. Jedno kouzlo jsme vymysleli: dočasně celou místnost zaplaví světlem oslepujícím všechny bez speciálně upravených brýlí. Já takové brýle mám.

Sešlu toto kouzlo, ustoupím o dva kroky stranou a pohybem hůlky svého soupeře odzbrojím. Hůlka mu však pouze vypadne a on po ni honem šátrá, na řadu tedy přichází petrificus totalus.

Oslepující kouzlo mezitím vyprchá, celá škola tak má výhled na zkamenělého ředitele a mě, jak si přivolávám jeho hůlku a vysílám finite incantatem, aby mohl napsat na pergamen mé jméno a přihodit ho k ostatním v poháru, uzavíraje tak přihlašování.

Do turnaje se nakonec nedostanu, ale vůbec mi to nevadí, porazil jsem přece Albuse Brumbála.

.・。.・゜✭・.・✫・゜・。.・。.・゜✭・.・✫・゜・。.

Pátá výzva z Drobných K-pop výzev, 497 slov.