Suicide

Ráno se vzbudíš a už teď víš,
Že o chození s klukem tajně sníš.
Hledáš oblečení které by ti slušelo,
A je ti jedno že by třeba pršelo.
Nahodíš fake smile a jdeš dál,
Řekni mi kdo se cizích lidí nebál...
Všichni na tebe koukají jak kdyby jsi byla z Bohnic,
Ty jim na to neřekneš ale vůbec nic.

Jdu sama uličkou temnou,
Mám pocit že je tu někdo se mnou.
Zrychlím krok, utíkám dál,
Už chápu proč se někdo uličky bál.
Škola je daleko, utíkám rychleji,
Vlak přede mnou jede na koleji.
Málem mě přejel, nebýt mé rychlosti,
Utíkám tak rychle až potí se mi pěsti.
Do školy přijdu a to zase pozdě,
Škoda, že žáci nedrží svá hnusná slova na uzdě.
Po hodině jdu rychlé na záchod,
Utíkám tak rychle jak kdybych běžela závod.
Brečím zase, žádná změna,
Mé vzlyky jsou jako ozvěna.
Když z kabinky výjdu, čeká mě trest,
Do obličeje schytám další pěst.
Nevadí to, já jsem zvyklá,
Každý den ve třídě se mi židle vyklá.
Nápisy na mé lavici vulgární jsou,
Posměch na mě si s sebou nesou.
Když přijdu domů zase seřvaná jsem,
Smutná z toho celou dobu jsem.
Celý den myslím na jednoho člověka,
I když vím že na mě smrt čeká.
Zamknu se v koupelně,
Koupu se v pěně.
Přemýšlím nad životem ret se mi chvěje,
Po ruce mi stékají krvavé krůpěje.
Nechci tu být už ani chviličku,
A proto si řezu ručičku.
Možná jsem to přehnala, krev je všude,
Ale zase hůř mi už nikdy nebude....

Dívka je mrtvá, není tu,
Krev ji tekla i z jejího rtu.
Brečí rodiče, přátelé i její crush se slovy  ,, měl jsem ji strašně moc rád",
Dívka si neuvědomila co hezkého se jí ještě mohlo stát.