by: @beutifl11

Mířila jsem si to chodbou k jezeru kde jsem se měla potkat s Med, Andrewem a....... Jakem. Od druhého ročníku uplynulo vážně spoustu času a stalo se vážně hodně věcí. V naší slavné čtyřce byly dva krásné a fungující vztahy. Jedním z nich není samozřejmě nikdo jiný než Med a Anrew. Jsou spolu už druhým rokem a já jsem za ně oba strašně moc šťastná. Dali se totiž dohromady už na konci pátého ročníku. Andrew Medelin miloval už od první chvíle co jí spatřil ale až v pětce se jí rozhodl vyznat svou lásku. Začal jí psát dopisy. Ale ne ledajaké. Identitu si nechal pro sebe a podepisoval se tam jako : tvůj tajemný ctitel. Že vám to něco připomíná? Ne? Mělo by. Ano máte pravdu Andrew se opičil po mamce. Ale abych se přiznala bylo to roztomilý. Jenom mě celý školní rok užíralo jak jsem Medeline viděla o jejím ctiteli básnit v pokoji a nemohla jsem jí říct že je to můj milovaný bratříček Andrew. Ale na konci pátého ročníku se mi konečně povedlo dokopat ho k tomu aby se s ní sešel a přiznal se. V jednom dopise jí psal že už si myslí že je načase aby zjistila kdo je. A tak se s ní domluvil že se sejdou na Astronomce. Pamatuju si ten večer když tam Med měla jít. Úplně hysterčila. A myslím že Andrew ještě víc. A když těsně před půlnocí odešla, zbytek noci jsem jí už neviděla. A ani ona ani Andrew mi nikdy neřekli co přesně se tu noc na té věži dělo, ale od té doby jsou spolu takže nijak nevyzvídám a podporuju je.

A jak jsem říkala v naší čtyřce jsou dva vztahy. Jedním z nich je jak už víte Andrew a Medeline a ten druhý je Jake a................ Kate. Ano slyšeli jste dobře Jake se někdy v polovině minulého ročníku dal dohromady s Kate. Je to docela milá holka z Havraspáru. A já jim ten vztah..... Já vlastně ani nevím. Žárlím na Kate? Možná. Jediné co vím je že kdykoliv vidím jak se na ní zamilovaně dívá cítím jak se moje srdce dělí na stále menší a menší kousíčky. Jediné co vím je že ona vzala tu odvahu a řekla mu že se ji líbí ne já. Jediné co vím je že já jsem a taky jen budu jeho kamarádka. Tolikrát jsem přemýšlela co by se stalo kdyby jsem vzala tu odvahu a řekla mu pravdu. Možná by jsem na místě Kate byla já. Možná ne. Ale alespoň by jsem v sobě nedusila tu příšernou bolest. Tu která mě zevnitř rozežírá. Tu kvůli které mám chuť skončit. Se vším. Takhle vypadám zevnitř. Ale zvenku jsem pořád ta stará sebevědomá Rossie s úsměvem na tváři která má nekonečnou zásobu vtípků v rukávu.

Takhle se můj život změnil od šestého ročníku. Od té doby jsem jen málokdy byla doopravdy šťastná. A teď jsem mířila na další z mnoha schůzek které mi vždycky vykouzlily úsměv na tváři. Ale teď už ne. Teď jsem na každé schůzce zevnitř trpěla. Navenek jsem se ale společně se všemi smála všem vtipům a historkám. Většinou jsme na nich byly jen mi čtyři. Někdy tam s námi byla i Kate. To mi rvalo srdce. Ale stačilo mi že jsem tam viděla jen Jakea a uvědomila si že už nikdy nebudu víc než kamarádka, poslouchala jak zamilovaně mluví o Kate a já jsem tam musela jen sedět a poslouchat tu krutou pravdu. Jen někdy to na mě bylo prostě moc a vymluvila jsem se. Ale většinou tam jsem s nimi až odkud se ne rozhodneme jít na večeři a nebo má každý něco na práci. 

Konečně jsem už byla i jezera. Přišla jsem jako poslední. To se mi teď stává častěji a častěji. A jak jsem si všimla BYLA tam i Kate. Jakmile jsem jí uviděla měla jsem chuť se na místě otočit a utéct co nejdál od ní a Jakea. Lepila se na něj jak moucha chycená na mucholapku. Teda zas tak moc ne. Ale nelíbilo se mi to. A pak jsem k tomu všemu viděla ten jeho zamilovaný pohled na ní. Už jsem se chystala otočit když jsem ale uslyšela hlas jak na mě volá.,, No konečně Rossie." Med se zářivě usmívala. A Andrew vedle ní se tvářil jak měsíček na hnoji. Achjo. Pomyslela jsem si. Nasadila jsem úsměv a vydala se k nim.,, Ahoj panstvo." Až doteď jsem si to neuvědomovala ale i ta přetvářka mě ničila. Posadila jsem se mezi Kate a Andrewa. Tvořili jsme takové šišaté kolečko. Med a můj bratříček se na sebe tiskli stejně jako Kate a Jake. Cítila jsem se trochu trapně když jsem tam seděla tak "sama". A navíc když jsem se tak koukala okolo sebe, uvědomila jsem si že poslední dobou jsem strašně sama. Med je pořád s Anrewem a on s ní. A za Jakem bych možná šla ale on je zase s Kate. Začala jsem se cítit trochu opuštěná. 
,,Tak s kým jdete do Prasinek?" Ptala se Med. Tenhle víkend konkrétně zítra se tam mělo jít.,, My s Kate jdeme spolu", řekl Jake a láskyplně se podíval na Kate. Bodlo mě u srdce.,, My s Anrewem jdeme asi taky spolu", řekla Med a podívala se na mě. Viděla jsem jí na očích že chce abych šla s nimi.,, A s kým jdeš ty?" Zeptal se mě Jake a podíval se na mě. Zase mě Bodlo u srdce. Chtěla jsem aby mě objímal okolo ramen a ne Kate. Chtěla jsem aby se láskyplně díval na mě ne na Kate. Chtěla jsem být jeho dívkou ne aby to byla Kate.,, S nikým. Asi sama, nebo nepůjdu vůbec.",, A nechceš jít s námi?" Zeptala se mě Med.,, A nebo by jsi mohla jít s námi, viď Jakeu?" Jakmile to nabídli cítila jsem se jako kdyby si o mě mysleli že potřebuju s někým jít nebo mít společnost. Sice jsem se poslední dobou cítila trochu opuštěně ale určitě jsem jim nechtěla kazit jejich rande. Nejraději bych šla sama. Nebo, jedna osoba by se tu našla, ale ta se mnou nepůjde.,, Ne to je dobrý, nechci být páté kolo u vozu.",, Ale ty nikdy nejsi páté kolo u vozu Rossie." Bože Jakeu proč mi to děláš! Prosím přestaň. Prosila jsem ho v duchu. Ale jsem. Řekla jsem potichu ale ostatní to asi slyšeli. Tohle vlastně ani nebyla přetvářka. Poslední dobou jsem se tak cítila skoro pořád. Jelikož Med teď spoustu času trávila s Anrewem tak kdykoliv když jsem za ní přišla byl u ní Andrew. Za Anrewem jsem tím pádem taky nemohla. Jakea jsem v úvahu nebrala vůbec. Nechci ho vídat zbytečně moc. Ubližuju si tím.,, Ne nejsi Rossie.",, Ale jo Med jsem.",, Proč si to myslíš?" A díky téhle otázce jsem ze sebe dostala alespoň část toho co jsem potlacobala v sobě.,, Proč si to myslím?! Proč?! Zkus se zamyslet. Kdykoliv jdu za tebou jsi s Anrewem. Kdykoliv jdu za ním je s tebou. Jake je s Kate a Kate s ním. Proč si asi myslíš že se cítím jako páté kolo u vozu?! " Zvyšovala jsem hlas.,, Je nás pět. A já jsem ta která tu překáží.",, Ale Ross-",, nesnaž se to zamluvit. Moc dobře víš že je to pravda!",, Takže nechceš abychom spolu byli jestli to dobře chápu", zeptala se Kate. Asi to myslela tak že nechci aby ona a Jake byli spolu. A měla absolutní pravdu.,, Ne, přeju vám to. Moc."(Teď jsem mluvila hlavně k Med a bráchovi). ,,Ale já jako by jsem nebyla v naší partě." Cítila jsem jak se mi třese hlas. Těch emocí v sobě mám asi víc než jsem si myslela. ,,Nikoho jiného kromě vás nemám. A kamkoliv přijdu cítím se sama. Poslední dobou se mi to stává i s vámi. A navíc"- Měla jsem chuť Jakeovi vykřičet do tváře tu pravdu. To že mi tak moc ubližuje. Ale nemohla jsem. Nechtěla jsem o ně přijít. I když po tomhle vyřvávání jsem o ně už asi přišla.,, Já"- zvlykla jsem. ,,Musím jít."A než stihli zareagovat tak jsem se vyšvihla do stoje a běžela tryskem do hradu.

Padla jsem na postel. Brečela jsem. Slzy ze mě tekly proudem. Nemohla jsem je zastavit. A ani nechtěla. Nevím jak dlouho jsem brečela ale pak se tam objevila Med. Naštěstí sama. Na nic se neptala, nic neříkala jen se ke mě vrhla a obejmula mě. Pak jsem jen dlouho zvlykala do jejího ramene. Když jsem se nakonec uklidnila, první co ze mě vypadlo bylo : ,,promiň." Med se na mě koukla výrazem : co to děláš?,, Proč se sakra ty omlouváš?!" 

,,Neměla jsem na vás křičet."

,, Proboha Ross. Ty se nemáš co omlouvat. A měla jsi nám to říct." 

,, Když já vám nechtěla kazit ty vaše společný chvilky." 

,, A co naše společný chvilky Ross?! Jsi moje kamarádka ale já jsem se tak v poslední době moc nechovala. Takže si to vynahradíme." Zvedla jsem obočí.,, Potřebuješ si se mnou o něčem promluvit." Nejdřív jsem nechápala co to Sakra říká. Ale pak mi to došlo. ,,Myslíš to co se se mnou děje?" Přikývla. ,,No ono"...... ,,Jake." Překvapeně jsem se na ní podívala. ,,Může za to Jake co?" Teď jsem pro změnu kývala hlavou já. ,,Tobě se líbí?" Kéž by jenom to. Mě doslova ničí to když ho vidím s Kate. ,,Ale vypadáš jako že jsi se přes to přenesla." ,,Herectví mám po mamce."smutně jsem se zasmála. ,,Narozdíl od Andrewa nějaké mám." A tak jsem jí tam zbytek odpoledne popisovala jak se vlastně poslední dobou cítím. Několikrát padlo abych Jakeovi řekla co k němu cítím. Ale to jsem zamítla. 

Bylo osm hodin večer.,, Jé už začala večeře, jdeme?" Zeptala se mě Med.,, Promiň nemám hlad." Jen se na mě tázavě podívala, ale nic neříkala.,, Dobře. Tak ahoj." A odešla. Chvíli jsem jen tak ležela. Po tom co jsem se Med svěřila jsem se cítila mnohem líp.
Rozhodla jsem se že se půjdu projít.

Procházela jsem tmavými a tichými chodbami hradu. Přemýšlela jsem o všem možném. A tentokrát už ne jen o tom co není a mohlo být. Po dlouhé době jsem myslela jasně. Najednou jsem si ale všimla světla které se vynořovalo zpoza rohu. A pak jsem uslyšela mňouknutí. Filch. Pomyslela jsem si. Zpanikařila jsem a vklouzla jsem do první učebny kterou jsem v té tmě viděla. Jen co jsem za sebou zavřela oddychla jsem si. A pak jsem se k mému neštěstí rozhlédla kolem. A v té tmě jsem poznala Kate a někoho s ní. Nevím kdo to byl ale domyslela jsem si to a. Dejme tomu že se docela dost vykusovali. To jsem vidět nepotřebovala. A navíc jsem si Jakea nedokázala představit.... A s ní..... Fuj........ Po chvíli ti dva zaregistrovali můj příchod. A mě se do očí hrnuly slzy.,, Co tady děláš?!" Vyjela po mě Kate.,, Já"- zadrhla jsem se. Znovu jsem se pořádně podívala na toho kluka vedle ní. A uvědomila jsem si že to není Jake.,, Kate?! Já myslela že jsi s Jakeem. "

A podle čeho soudíš že nejsem? Usmála se tím podlým úsměvem.

,, Olizuješ se tady s někým úplně jiným."(ne že bych chtěla aby se olizovala s Jakeem) 

,, To tě nemusí zajímat."

,,Ale zajímá.”

,,Jsi snad jeho holka?!" 

,, Ne. Ale jsem jeho kamarádka! A záleží mi na něm! Na rozdíl od tebe!" 

,, A co s tím chceš dělat? Zeptala se mě posměšně.”

,,Půjdu mu to říct.”

,, A myslíš si, že ti uvěří? Tobě která mi vždycky záviděla? Neměl by náhodou věřit jeho holce která mu je věrná?" 

,, Ale nejsi.A určitě mi uvěří. "

,,Podle mě ne."

,,Proč si to myslíš?! Znám se s ním mnohem dýl než ty a jsem jeho dlouholetá kamarádka."

,, To možná, ale nebude víc důvěřovat jeho dívce, která mu navíc dosvědčí že ty si ho chceš získat pro sebe? 

Neměla jsem slov. ,, Jsi mrcha Kate. Divím se že tě moudrý klobouk nezařadil do Zmijozelu." Jen se ušklíbka a i s tím klukem vyklouzla na chodbu. Vůbec jsem nevěřila tomu co jsem viděla. Kate Jakea podvádí. Neměla jsem ji moc ráda, ale tohle? A pak mi to došlo. To znamená že Jake.... Ale ne právě se rozjede s holkou kterou miluje. Ale až by se z toho dostal...... Začala jsem si představovat tu budoucnost. Ne stop. Nejdřív bych mu to měla říct.

Stepuju před velkou síní a čekám až z ní vyjde Jake. Stojím tady asi už patnáct minut když konečně vychází ze dveří. Jde v doprovodu Andrewa a Med. Kate tam naštěstí není. Rozešla jsem se k nim. Ještě než jsem  u nich byla mě zaregistrovala Med. A usmála se na mě.,, Ahoj Ross"- ale ani to nestihla doříct, protože jsem se tam přiřítila a vychrlila že sebe :,, musím si s tebou promluvit Jakeu.  Vypadal překvapeně. Odešli jsme stranou a Med s Anrewem se rozloučili a řekli že počkají ve společence. A ještě než odešli zachytila jsem Mediin laškovný pohled. Bože.,, Jakeu víš-.Nebude se ti to líbit- Ona-.",, Co?" Zeptal se mě nechápavě.,, Katrtepodvazi."

,,Co?" 

,, Kate tě podvádí."

Jake vytřeštil oči.,, Co-cože?" 

,, Já nevím, taky bych to do ní neřekla al-."

,, Proč to děláš?!" 

,, Co?" Teď jsem já byla ta co nechápe.

,, Kate za mnou byla na večeři."

,, To Ne. "Došlo mi kam tím míří.,, Co mu ta kráva sakra namluvila." 

,, Varovala mě před tím že by jsi to chtěla udělat."

,,Ale co?!"

,,Rozvrátit náš vztah."

,,A proč bych to podle tebe měla dělat?"

,,Protože žárlíš."

,,A na koho asi?"

,,Na Kate. Myslel jsem že jsme kamarádi."

,,Já taky", bránila jsem se. 

,,Ale tohle is kamarádi nedělají."

Bože co to s ním Kate provedla. 

,,Ty moc dobře víš jak mám Kate rád tak proč to děláš!"

,,Ona ti lže."

,,Máš proto nějaký důkaz?"

,,Máš ty nějaký důkaz na to že ti říká pravdu?" Moje otázka ho asi vyvedla z míry, ale jen na chvíli.

,,Protože jí důvěřuju."

,,A mě ne?" 

,,Po tomhle už ne."

Chtěla jsem něco namítnout ale on se otočil a nechal mě tam stát. Vůbec jsem nechápala  co se to právě stalo.

                                ***
Padla jsem na postel. Tenhle den už podruhé s náladou pod nulou. A se stejnými emocemi. Jen horšími. Počítala jsem že každou chvíli přijde moje kamarádka Med. Ale taky jsem se bála aby nepřišla Ruby a spol.. Ale nakonec mě náruč říše snů objala dříve než tam kdokoliv stihl přijít. 

                                 ***

Prvních pár dnů pro mě byla hrůza. Dokonce Med a Andrew se mnou nemluvili. Ale asi jen nechápali co se děje, kdo má pravdu a proč bych to dělala. Ale nakonec mi začali důvěřovat. Prý to bylo hlavně kvůli tomu že když viděli jak zničeně vypadám uvědomili si pravdu. Jake bohužel ne. A i když se ho Andrew a Med pokoušeli párkrát přesvědčit, nikdy to nevyšlo. Ale oni s ním alespoň byli kamarádi. Já ne. Jeho city ke mně se změnily. Moje ne. I když jsem se cítila ještě víc psychicky zhroucená milovala jsem ho. A strašně mi ubližovaly jeho pohledy. Díval se na mě zklamaně, naštvaně ale nikdy ne lítostně nebo dokonce omluvně. Zato já jsem se mu pokoušela omluvit. Věděla jsem že mám pravdu ale nemohla jsem to vydržet. Ale nic jsem nezměnila. A tak pokračoval sedmý ročník. On mě nenáviděl, já ho milovala. Achjo. A tím se dostáváme až sem. Za dva dny se bude odjíždět. Všichni už složili zkoušky a odpočívají nebo si užívají zbytku volna. A já v duchu brečím nad tím že bradavice už nikdy neuvidím. A že už se nestihnu usmířit s Jakeem.

,, Jdeš nebo ne?" Vyrušil mě z myšlenek Mediin sladký hlas. 

,, Nevím, nechce se mi."

,,Ale noták, jsme tu poslední dva dny a ty je chceš promrhat na tý tvrdý posteli?" 

,,Hmrrmm."Zamručela jsem. ,,A ty nejdeš s Anrewem?"

,,Ne, protože jsem se rozhodla že tyto krásné a poslední chvíle zde strávím s tebou. A navíc po škole si koupíme byt nebo dům a budeme spolu bydlet."

,, Aha, takže se mě chcete zbavit." Usmála jsem se na ní. Jen zakroutila očima a naznačila mi že pokud se z ty postele nezvednu dobrovolně tak mě vykope ven.

,, Dobře jdu. Ale pokud tam kdekoliv bude Jake a Kate tak odcházíme."

,,Rozkaz kapitáne."

Zakroutila jsem očima. U Merlina. A tak jsme vyrazily.

,,Tak kam chceš jít teď?" Už jsme prošly snad všechny krámky. ,,Ke třem košťatům?" Navrhla Med. ,,Proč ne."

,,Sedneme si tamhle dozadu, chci mít výhled na dveře." 

,, Proč?"

,, Kdyby přišel Jake."

,, Jak chceš Rossie, jak chceš."Zakroutila Med hlavou. 

,, A jdu objednat pití tak nám ten stůl zaber Med." otočil jsem se a zamířila si to k baru

,, Ahoj Rosmerto."

,, Ááá ahoj Rossie. Tak copak is dneska dáš?" 

,, Dva máslové ležáky."

,, Hned to bude." Rosmerta se vydala připravit ty lahodné nápoje. ,, A co nového v Bradavicích?" 

,, Ale nic moc."

,, Slyšela jsem, otočila se na mě, ,,že se Medeline dala dohromady s tvým bráškou." 

,, Tak to jsi slyšela dobře. Ale taky trochu pozdě." 

,, Jo?" 

,, Jo. Jsou spolu už od konce pětky. Takže máš zpoždění dva roky." 

,, Ne to ne, doslechla jsem se to už minulé pololetí ale nebyly jste k sehnání."

,, Aha tak to se omlouváme." 

,, To nevadí. Je mi líto že už se odjíždí z Bradavic. A na vždy. Budeš mi moc chybět Rosmerto a už si ani nebudu moct zajít ke třem košťatům každý víkend" 

,, Jo to si pamatuju. Taky se mi nechtělo odjíždět z tohohle kouzelnýho místa. Ale kdysi jsem chodívala k prasečí hlavě. I dnes tam ale někdy zaskočím popovídat si s výčepním."

,, Jen doufám, že jste nebyli připraveni o krásný krámek madam Pacinkové." Zašklebila jsem se na ní.

,, Bohužel tady už stál. Ale jelikož tehdy byla majitelka mladší, vypadalo to tam..... Eh....... Lépe? No každopádně jsem naštěstí byla připravena o návštěvu toho krámku." 

,, Tak to jsi měla štěstí."

,, Ty jsi tam byla?" 

,, Dotáhla ne tam Med. Nikdy jí to nezapomenu." 

Rosmerta se rozesmála.,, Ach Rossie vy mi budete chybět."

,, Já vím nedokážu si představit jak tady beze mě přežiješ." 

,, Ale tvé ego mi chybět nebude. A už mám ty masové ležáky." Řekla a položila je přede mě.

,, Moc ti děkuju." Položila jsem jí tam peníze a vzala si ležáky.,, Ale neboj s Med jsme se dohodly že se sem budeme vracet. Protože mě se tak snadno nezbavíš Rosmerto víš? O to už se totiž pokouší i Med a Andrew.”

,, To jsem ráda." Usmála se.

,, Tak sbohem." Otočil jsem se a mířila si to k našemu stolku.

,, A přijďte se pak ještě rozloučit!" Zavolala na mě Rosmerta zezadu. Usmála jsem se.

Došla jsem k našemu stolu.,, Co ti tak dlouho trvalo?" Zakroutila Med nevěřícně hlavou.,, Ále jen jsme rozebíraly tvůj milostný vztah a obchůdek madam Pancinkové."" Sladce jsem se na ní usmála.,, Cože?" Rozesmála jsem se.,, Ale nic." 

Sedíme tady už asi hodinu a pořád si máme o čem povídat. Nikam se nám nechce. Pokaždé když zazvoní zvonek a oznámí nového příchozího podívám se o koho jde. Zatím to naštěstí nebyl ani Jake ani Kate nai oba dva. Uf.

,, Cililink. Cink." Zvonil zvonek u dveří. Podívala jsem se na nového příchozího. To snad ne.,, Med?" Přerušila jsem jí v jejím dlouhém rozhovoru o tom co plánuje po škole .,, Ano?" Podívala se na mě.

,, Znáš ten pocit když si něco fakt užíváš a jako naschvál ti to něco musí zkazit?"

,, Ne?" 

,, Já jo." Řekla jsem a kývla hlavou k Jakeovi který stál ve dveřích a rozhlížel se kolem. 

Med se tam koukla.,, Ale né. Zrovna teď?" Koukla se na mě.

,, Já za to nemůžu. Ale slib je slib, takže padáme."

,, Ne." 

,, Co?"

,,Počkej tady já to s ním vyřeším. Nechci si nechat dnešek zkazit." ,,Fajn." Překřížila jsem si ruce na prsou. A pak jsem sledovala Med jak jsme k Jakeovi. Něco mu říkala. On jí odpovídal. Med mu zase něco říkala. On zase něco řekl. A pak Med ukázala na mě. Sakra Med co to děláš? Pak se znovu podívala na něj a zase mu něco řekla. Jake teď vypadal že jí i něco prosí. Nevím o co jde ale v žádném případě ho nenech jít ke mě. Ale Ani Merlin ani Med mě nevyslyšeli a Med se s Jakeem v patách otočila a mířila si to k našemu stolu. Přivřela jsem oči a sledovala je jen škvírou mezi nimi. Ruce jsem pořád měla překřížené na prsou. Došli až ke mě.,, Ross?" Ptala se Med. 

,, Hmmmm." 

,, Jake ti chce něco říct."

Kývla jsem hlavou.

Jake vyšel zpoza Med.,, Musím ti něco říct." Jen jsem mlčela.,, Měla jsi pravdu.",, Řekl se sklopenou hlavou." Otevřela jsem pusu.,, C-co?",, Já musím ti to říct od začátku, musíš vědět proč to skončilo takhle." Nemohla jsem se na slovo a tak pokračoval.

,, V,íš Ross já jsem tě miloval. Asi od druhého ročníku, ale bál jsem se ti to říct. A pak jsi se ve pátým a šestým ročníku začala bavit s Malfoyem a já začal žárlit. A to byla největší chyba v mém životě. A pak se ke mě někdy v polovině šestého ročníku doneslo že s ním chodíš. Mělo mi dojít že je to nějaká úplná hovadina, ale já jsem tomu smutně věřil. Ten večer jsem se šel projít k jezeru. Byl jsem totálně zničený. Miloval jsem tě a proto mě to naprosto zničilo. A ten večer jsem potkal Kate. Všechno jsem jí řekl a ona mi naslouchala. Připadala mi jako ty. A tak jsem se do ní zamiloval. Teda- ne úplně. Nahrazoval jsem si jí tebe. A pak jsem se přinutil věřit tomu že jí miluju. Ale nebyla to pravda. Proto ten večer kdy jsme se pohádali jsem na tebe byl naštvaný. Přinutil jsem se věřit že Kate miluju ale Zapoměl jsem na to že ne. V tu chvíli jsem jí bral jako tebe. A proto jsem se tak naštval. Nechtěl jsem přijít o tebe i když to byla Kate. Já vím nedává to smysl. Ale bylo to tak. No a já si až tenhle poslední týden začal uvědomovat jak mě zmanipulovala. A dneska tomu nasadila hřebíček na hlavičku. Viděl jsem jí jak se líbá s nějakým Havraspárem a došlo mi že jsi měla pravdu. Tímhle vším ti chci říct že tě miluju Rossie. Miluju tě Rossie Lupinová. A moc mě mrzí jak jsem se choval."

Dívala jsem se na něj s úžasem. ,,Jakeu já"- zajíčka jsem se.

,,Jsem moc ráda že jsi si to uvědomil. Miluju tě Jakeu Westone"

Díval se na mě jako by nemohl uvěřit tomu co právě slyšel. Jeho oči zářily šťestím. Moje taky. A pak se ke mě nahnul. A políbil mě. Jakmile se mé rty spojily s těmi jeho ucítila jsem v břiše tisícky šimravých motýlků. Jako by vybuchl ohňostroj štěstí. Byl to ten nejlepší okamžik v mém životě.

PONAUČENÍ: když něco chcete udělat, udělejte to dřív než to za vás udělá někdo jiný. Ne vždy to dopadne tak dobře jako s Rossie a Jakeem. 

Milá Terezko,
jak už jsem ti psala do soukromých zpráv, moc se mi líbí, jak na svůj věk píšeš. Konkrétně se mi líbí, jak dokážeš vyjádřit pocity postav, a taky to, jak využiváš přímou řeč. To, že je sem tam gramatická chyba a není to stylisticky dokonalé, jen dokazuje, že jsi člověk. Všechno se naučíš. 😂
Všimla jsem si, že už píšeš i vlastní příběhy na wattpadu. Takže ti chci popřát hodně štěstí a hlavně... nevzdávej to, i když budeš mít ze začátku málo přečtení. A i kdyby ti někdo řekl nebo naznačoval, že na to nemáš. Máš. ;) Takže hlavně pokračuj v tom, co děláš, a snaž se vytvářet originální příběhy, které dostanou čtenáře do kolen.

A abys věděla... To, že jsi mi vůbec napsala, mě nakoplo k tomu, abych dál psala i já sama. Takže dneska se do toho dám a to hlavně díky Tobě :D

Díky moc ❤