Donutila jsem se otevřít oči. ,,Slez ze mě, předpotopní potvoro, " sykla jsem přidušeně. Škrabal mě vousy na bradě, v očích mu divoce blýskalo. Cenil zuby.

,,Mikaeli, nemůžu dýchat," sýpala jsem.

Vyskočil jakoby dostal zásah elektrickým proudem a jedním trhnutím mi pomohl si stoupnout.

,,Ehhh, promiň," promnul si čelo, ,,občas jsou moje reakce rychlejší než já."

,,Fajn," oklepávala jsem si jinovatku z bundy a kalhot, ,,s tebou i piškvorky budou boj na život a na smrt, co?"

,,Nevím, musíme to vyzkoušet," zazubil se.

,,Leda s nabitou pistolí v ruce," vyplázla jsem na něj jazyk.

,,Žádnou nemáš."

,,Děkuju za upozornění. Kde jsou klíčky od auta?"

Vytáhl je s vítězoslavným výrazem z kapsy a zacinkal s nimi ve výšce.

,,Vrať se do jeskyně, nebo odkud si vylezl, a dej je sem," napřáhla jsem dlaň.

,,Berserkři nežili v jeskyních,"

,,Ty evidentně jo!"

,,Aničko, klepou se ti ruce, nervy máš napnuté jako špagátky, v noci jsi skoro nespala," vypočítával, ,,a nevíš, kam jedeme."

,,Ještě dodej, že jsem ženská a praštím tě," nakročila jsem k němu.

,,Na to jsem zapomněl, to je samozřejmě nejdůležitější argument, jsi holka," zasmál se hlubokým, hrdelním smíchem.

A dost.
,,Vyrvu ti páteř z těla," zaječela jsem a vrhla se na Mikaela.