Nápad: DestinyDraco
Počet slov:
Ship: Hijack (Škyťák+ Jack) a ještě jeden ship co by jste fakt nečekali 😆
Děj: Jde o povídku navazující na jednu kapitolu z mé prázdninové výzvy Hiccup and..... na téma Hijack. Škyťák, Jack, Locika, Dagur a Elsa tam navštěvují terapii pro LGBT kterým ublížilo jejich okolí. Jackovi se Škýťa zalíbí a pozve ho ven. Škyťák souhlasí. A tato povídka vám řekne, co se na takovém rande asi stalo. Zahrňuje to hočičí večer s účastí gaye, extrémně žárlivou ex a ship který by jste nečekali.
~~~~~~~~~~~~

Škyťák:

"Jack? Jako ten bělovlasý kluk ze Sverovy terapie?" Zeptala se mě přes telefon Elsa.

"Jo, ten. Po terapii za mnou přišel a pozval mě ven."

"Páni Škýťo, to je super!"

"Asi jo... Jen, máme jít dnes večer do restaurace a já nevím co na sebe. Nevědělas bys mi pomoct?"

"Jasně že věděla. Přijdu k tobě a připravíme tě na večer."

"Super. Moc, moc díky."

"Nemáš zač, Škýťo."

"Hele, bude vadit když pozvu i Astrid? Je to moje nejstarší kamarádka a...."

"Klíďo. Už musím. Ahoj."

"Čau." Zavěsil jsem. Hned jsem ale otevřel zprávy a začal vyťukávat SMS Astrid.

S Astrid se přátelím už od mala. Byla jedinná z mích blízkých, teda ještě i s Tlamounem, kdo mě neodvrhl kvůli mé orientaci.

NightFury🌑🌈: Hej, m'lady.

DeadlyNadder💙🔪: Copak Škýťo?

NightFury 🌑🌈: Pamatuješ jak jsem  ti říkal o tom klukovi z terapie?

DeadlyNadder 💙🔪: Jak bych nemohla. Básnil jsi o něm půl hodiny v kuse😒

NightFury 🌑🌈: Haha, moc vtipný. No každopádně,dnes s ním jdu ven. A potřeboval bych pomoct s přípravou. Nechceš přijít?

DeadlyNadder 💙🔪: Takový holčičí večer, co? 😆

NightFury 🌑🌈: No jasně, dělej si ze mě srandu, protože sem teplej😡

DeadlyNadder 💙🔪: Nemyslela jsem to zle. A příjdu. V kolik?

NightFury 🌑🌈: Cca 17:30?

DeadlyNadder 💙🔪: Ok.

Odložil jsem mobil a svalil se na postel. Bezzubka vyskočil ke mně, stulil se mi na hrudi a začal příst.

Teď už jen počkat pár hodin...

                            *****
Bylo divné vidět Astrid a Elsu v jedné místnosti. Dva úplné protiklady proti sobě.

Na jedné straně, klidná, ukázněná Elsa s vlasy v úhledném drdolu, v elegantních šatech a svetříku.

Na druhé zas divoká, drzá Astrid, vlasy nedbale zapletené, potrhané jeansy, košile a koženka.

Teď stáli naproti sobě a navzájem se měřili pohledy.

"Ehm, holky?" Odkašlal jsem si. "Zavolal jsem vás aby jste mi pomohli, ne aby jste na sebe zírali."

"Och promiň." Otočila se na mě Elsa.

"Sorry Škýťo." Přidala se Astrid.

"Tak se podíváme, co tu máš..." Elsa se zadumaně začala prohrabovat v mém šatníku. Nakonec vytáhla jedno ramínko.

"Oblek. Na večeři dokonalé."

"Podle mě by mu víc slušely jeansy a košile." Odporovala jí Astrid.

"Ale tohle je víc formální. Hodí se to do restaurace."

"A moje verze zas ke Škýťovi."

Ok. Byla chyba je pozvat obě.

Vzal jsem ze stolu Bezzubku a pomalu se plížil z pokoje, než se začne třetí světová.

"Kam si myslíš že jdeš?!" Ozvali se dohromady, když už jsem otvíral dveře.

"Unikám z bojiště třetí světové. A kočku beru s sebou."

Obě po mně hodili vražedný pohled. Elsa mi vytrhla Bezzubku a Astrid mě dovlekla spět. Pak se na sebe podívali.

"Trvám na saku." Řekla Elsa.

"Dobře. Ale normální sako. Žádný frak. A ani nic na hlavu."

"Fajn. A taky normální kalhoty."

"Zůžené."

Házeli argumenty jedna přes druhou a já se v tom pomalu ztrácel. Vytahovali oblečení a ukládali ho na postel.

A než jsem se nadál, stál jsem před zrcadlem, v černém obleku s bílou košilí a černou kravatou, na nohou černé mokasíny a Elsa mi k ruce připínala hodinky. Astrid mi na straně hlavy zapletla pár copánků. Prej aby to bylo víc, Škyťákovský.

"Myslím že jsme celkem dobrý team." Řekla Astrid k Else, když se na mě dívali.

"Jo,jsme. A teď Škyťáku, hodina etikety. Ať nám tam neuděláš ostudu."

                             *****
Jack:

Seděl jsem u stolu a upravoval si svůj modrý oblek. V restauraci jsem byl pro jistotu už deset minut předem. Nechtěl jsem riskovat, že Škyťák přijde dřív a bude muset čekat.

Dveře se otevřely a Škyťák vstoupil dovnitř. Zíral jsem na něj s otevřenými ústy. Vypadal úžasně.

Vzpamatoval jsem se, až když se posadil naproti mě.

"Ahoj." Usmál se.

"A-ahoj." Musel jsem být rudý jak rajče.

Pak nastalo trapné ticho. Ani jeden z nás nevěděl co říct. Byla to úleva, když přišla servírka.

"Co si dáte?" Zeptala se s úsměvem.

"Škyťáku?" Viděl jsem jak se servírka nad tou přezdívkou zachichotala. Škýťa naopak zrudl.

"Dám si lososa. A perlivou minerálku."

"Já vepřovou panenku. A taky minerálku. Ale neperlivou, poprosím."

"Dobře." Jakmile byla pryč, podíval jsem se na můj doprovod.

"Je ti nepříjemné, když ti říkám Škyťáku? Mám ti raději říkat Henry?"

"Ne ne. Škyťák je v pohodě. Popravdě, na Henry už skoro nereaguju." Zasmál se. Já se k němu přidal.

Začali jsme si povídat. Probírali jsme všechno možné i nemožné.

Vyprávěl mi o jeho bezzubé, na rybách závislé kočce, jménem Bezzubka. Prej ho každé ráno budí tím, že se mu ráno rozvalí přes obličej.

Já mu řekl historku o tom, jak jsem se snažil zjistit proč jsem se narodil s bílými vlasy.

"Chodil jsem od doktora k doktorovi. Neurolog, dermatolog, doktor přes genetiku, jestli to třeba není dědičné..."

"A výsledek?"

"Nikdo z nich nic nezjistil. Ale neuvěříš co se pak stalo?"

"Co?" Z očí mu sršela zvědavost.

"Šel jsem k obvoďákovi s angínou. A on se na mě podívá a úplně normálně se zeptá: Nejste jen tak náhodou albín?"

"To jako fakt?" Rozesmál se.

"Jo. Miliarda vyšetření a nikdo z nich nezjistil, že jsem prach obyčejný albín."

To už jsme se smáli oba. Škyťák ale najednou zmlkl a vyděšeně se podíval přes moje rameno.

Otočil jsem se. Rázným krokem se k nám blížila holka s hřívou kudrnatých, zrzavých vlasů oblečená v super krátkých zelených šatech, s výstřihem snad po kolena.

"To snad nemyslíš vážně Štiko!" Vykřikla směrem ke Škyťákovi. "Se mnou se rozejdeš a pak se tu producíruješ s nějakým nabarveným teploušem?!"

Zíral jsem na ni. Bylo mi z toho co řekla špatně.

"Co chceš Merido?" Povzdechl si Škyťák.

"Vědět kdo je tohle. A proč se s ním tady producíruješ."

"Fajn." Znova si povzdechl. "Merido, tohle je Jack. Jsme tu na večeři. A Jacku, tohle je Merida. Moje ex přítelkyně."

Ex? Vážně nám rande přeruší jeho ex?

"Takže mě odkopneš, a dáš se dohromady s tímhle?"

"Bože Merido. Rozešel jsem se s tebou protože jsem gay. V době když jsme byli spolu,Jacka jsem neznal."

"Á, dobře." Přišla blíž ke mně. Chytla mě za bradu a nasílu mi zvedla hlavu. "Co na tobě vidí." Zasmála se. "Nejsi ani hezký, teplouši."

Vytrhl jsem jí hlavu a zadíval se do stolu. Škyťák naproti mě odsunul židli a vstal.

"Dost Merido! Jacku, půjdem." Chytl mě za ruku a táhl pryč.

"Ale co jídlo?"

"To je jedno. Najíme se u mě."

Vyšli jsme z restaurace a šli po ulici pryč. Škyťák letěl jako blesk. To že pršelo, mu bylo jedno.

"Škyťáku stůj!" Zatáhl jsem ho za ruku.

"Co je?" Vypadal hrozně naštvaný. Zmoklé vlasy, které mu padali do očí mu na děsivosti rozhodně neubrali.

"Co se tam sakra stalo?"

"To jen, Merida nedokáže pochopit, že nejsem na holky. Ale to je jedno. Ty jsi v pohodě? To co řekla..." Položil mi ruky na paže.

"Jsem v pořádku." Usmál jsem se. Chytl jsem ho za ruce. Byli jsme kousek od sebe.

"Jacku..."

Natáhl jsem na špičky a políbil ho. Netrvalo to ani vteřinu, když jsme se odtáhli. Ale hned potom jsme se políbili znovu.

Líbání v dešti. Jak romantické.

Déšť zesilněl.

"Pojďme." Řekl Škyťák.

Běželi jsme v dešti k němu domů. Nebydlel až tak daleko. Jen po pár minutách se před námi objevil robustný, starodávně vyhlížející dům.

"Tady bydlíš?"

"Jo. Tátův dům. Nakonec pochopil,že v dnešní době je LGBT úplně normální a přijmul mě spět. Ale teď doma není."

Vešli jsme robustnými dveřmi. Škyťák mi vzal kabát a pověsil ho.

"Objednáme si něco. Pizzu nebo..." Najednou se zarazil. "Slyšel jsi to?"

"Ne. Co?"

"Šlo to z hora. Pojď." Vyběhl po schodech a já za ním.

"Od kud to jde?" Zeptal jsem se. Už jsem to slyšel taky.

"Z mího pokoje!" Vykřikl Škyťák a rozrazil jedny dveře. Nejdřív zkameněl ale pak vybuchl smíchy.

"Kdyby mi někdo řekl..." Dostal ze sebe mezi smíchy. "...že se navzájem zabijete. Uvěřil bych mu to. Ale tohle..."

Nakoukl jsem mu přes rameno zrovna ve chvíli,kdy ta planitová blondýna z terapie, odlepila rty ze rtů další blodýni, v košili a kožence.

Elsa a Astrid. Co mě to sakra napadlo😅

DestinyDraco doufám že se ti povídka líbí. Asi jsem úplně nesplnila zadání. Vím že Škyťák a Jack se měli setkávat už delší dobu a já z toho udělala první rande.

Když jsem pro tenhle příběh hledala fanarty, kde by ale byl Škýťa z HTTYD2, zjistila jsem že na hodně z nich je Jack vyšší než Škyťák. Podle mě je ale Škýťa vyšší než Jack. Co myslíte?

Anabeth