Dívala jsem se na obrazovku s otevřenou pusou. Promnula jsem si oči a zprávu si přečetla znovu. Ne,nemám halucinace. Polkla jsem.

Nick: Em...jsi tu?

Vypla jsem telefon. Chci si pořádně rozmyslet co mu teď napíšu.

Další den:
Rychle jsem se zvedla do sedu. Co za hluk mě to tu budí? Rozhlédnu se po pokoji po mém narušiteli. Budík...
Zamáčkla jsem ho a nějak se vymotala z postele. Namazala jsem si rohlík s máslem. Všechno jsem si promyslela. Ať je to kdokoliv chci ho poznat. Chci...moc. A mám plán pousmála jsem se. Když jsem dojedla podívala jsem se na hodiny. Kruci! Nestíhám. Běžela jsem do koupelny rozčesala jsem si vlasy. Cestou k šatníku jsem čapla mobil a tašku. Hodila jsem na sebe první věc,která mi přišla pod ruku a vyběhla jsem z domu.
Vešla jsem do třídy zrovna když zazvonilo. Oddechla jsem si. Dopadla jsem na židli a zapla jsem mobil. Byly tam tři zprávy od Nicka a jedna od Lili. Rozklikla jsem je.

Lili: Dneska je mi špatně tak nedojdu do školy promiň.

Nick: Em?
Nick: Jahůdko? Ty se na mě zlobíš?
Nick: Prosím odpověz.

Usmála jsem se. A rozhodla jsem se uskutečnit svůj plán.

Já: Ta matika je fakt opruz.
Nick: Máš pravdu nesnáším tyhle keci.

Takže by měl být někde tady. Můj zrak putoval po třídě. Mé srdce začalo bít rychleji. Viděla jsem ho.

Nick Tomilson.