『6』
,,Co kdybychom šli dnes na pláž, hm?" zeptal jsem se Jisunga, když jsem dělal oběd. Jisung pořád seděl u stolu a pozoroval mě, jak vařím; úplně ho to fascinovalo.
,,Na pláž?" ani jsem se nemusel otáčet a viděl jsem před sebou jeho překvapenou, ale zároveň nadšenou tvář.
,,Uhm." pokýval jsem hlavou, vypl sporák a jídlo jsem začal dávat na dva talíře.
,,To bych moc rád!" vykřikl nadšeně. Otočil jsem na něj hlavu a usmál se a on mi úsměv samozřejmě oplatil.
,,Po jídle vyrazíme." oznámil jsem a podal mu talíř, na kterém byli špagety s omáčkou, a vidličku, aby to mohl sníst.
,,Dobrou chuť." popřál jsem mu, usedl ke stolu a sám začal jíst.
,,Co to je?" nadzvedl obočí a vidličkou do špaget začal šťouchat. Vidlička už ví, co je, ale ke špagetám jsme se ještě nedostali.
,,Říká se tomu špagety, to je těstovina." vysvětlil jsem; aspoň se o to pokusil.
,,To tmavě červené je omáčka, která se na špagety dává, aby měly chuť."
Jisung přikývl, nabral na vidličku porci špaget a dal do pusy. Špagety, které mu trčely z úst vcucl, což zapříčinilo, že byl celý od omáčky (a myslím, že to bude ještě horší).
,,Chutná ti?" otázal jsem se a v klidu jedl svou porci, i když jsem se netěšil na to uklízení po Jisungovi.
,,Je to dobré." uznal s menším kývnutím.
,,Ale je to všude." postěžoval si a podíval se na mě.
Zasmál jsem se.
,,V tom máš pravdu, ale až se to naučíš lépe jíst, tak to bude v pohodě, uvidíš."
Jisung přikývl a pokračoval ve svém jídle, tak jako já.
Po obědě jsem se převlékl do plavek a Jisungovi vzal pouze boxerky na převlečení, protože nemám dvoje plavky. Také jsem vzal ručníky, krém na opalování a něco k jídlu, ať máme co papat.
,,To se vážně musím koupat v tomhle?" otázal se mě Jisung a zavrtěl boky.
,,Ano, Jisungu." přikývl jsem.
,,Tady není nuda pláž. Nemůžeš si tu prostě chodit nahý." rozložil jsem ručníky na písek a na jeden z nich si sedl.
,,To je ale hrozně nepříjemné." postěžoval si, a také si sedl.
,,Jak v tom můžete ve vodě být?" podíval se na mě.
,,Úplně normálně." uchechtl jsem se nad jeho brbláním; je jako malé zvědavé dítě.
,,Teď tu nikdo není, tak jdi do vody." rozhlédl jsem se kolem, abych se ujistil, že tu opravdu nikdo není.
,,Proč nemůžu až později?" otázal se.
,,Protože by někdo mohl vidět tvou ploutev a to nechci." namazal jsem se krémem.
,,Nemuseli by to pochopit."
,,Co by nepochopili?" ptal se dál.
,,To, že jsi mořská panna." podíval jsem se na něj.
,,Mohli by se tě bát a něco ti udělat." smutně jsem vydechl.
,,Ale ty jsi mi nic neudělal, Lele." nakrčil obočí.
,,To máš pravdu, já ne." kývl jsem.
,,Jenže ostatní nejsou, jako já a nemuseli by k tobě být tak hodní." chytil jsem ho za ruku.
,,Myslím, že do vody asi nepůjdu." řekl po chvíli přemýšlení a já věděl, že jsem ho vystrašil.
,,Jisungie, nechtel jsem tě vystrašit." povzdechl jsem si a v duchu si dal facku.
,,Měl by jsi jít, aby jsi byl chvíli ve vodě. Co když se ti zase neudělá dobře?" snažil jsem se ho nějak přemluvit.
,,Půjdeš se mnou?" koukl na mě.
Usmál jsem se.
,,Rád." zvedl jsem se z ručníku a natáhl k Jisungovi ruku, za kterou mě chytil a já mu pomohl na nohy.
Společně jsme tedy vlezli do vody. Já se ještě jednou podíval kolem a naštěstí jsem nikoho neviděl.
,,Půjdeme víc do hloubky, kdyby náhodou někdo přišel." oznámil jsem a plaval dál od břehu. Jisung byl hned za mnou.
Ve vodě jsme byli nějakou tu hodinku, když jsem si všiml, že se na pláž blíží skupinka lidí.
,,Jisungu, musíme ven." ukázal jsem na skupinku.
Jisung kývl a plaval ke břehu, já mu byl hned v patách. Doplavali jsme a já Jisungovi pomohl na ručník a rychle mu ploutev zakryl.
,,Ach, Chenle!" řekl překvapeně Sungchan.
,,Jaká to náhoda." usmál se na mě.
,,Sungchane..." vydechl jsem a otočil se k němu a jeho partě.
,,Ahoj, Chenle." usmál se na mě mile Shotaro, který je jediný, kterého rád vidím.
,,Ahoj." úsměv jsem mu oplatil.
,,Vidím, že jsi tu se svým přítelem." Sungchan se podíval na Jisunga a sjel ho pohledem, zase.
,,Proč máš zakryté nohy?" nadzvedl nechápavě obočí.
,,Protože nikdo nesmí-
,,Protože se mu velice snadno spálí." promluvil jsem rychle místo Jisunga, aby neřekl nějakou blbost nebo se neprozradil.
,,Oh." Sungchan kývl.
,,Tak proč chodí na pláž, když pak vypadá, jako ráček?" zasmál se a jeho parta tupounů (až na Shotara) se tomu zasmála.
,,Mám rád vodu." pověděl mu Jisung naprosto nevinně.
,,Byl bych rád, Sungchane, kdyby jste už odešli." překřížil jsem ruce na hrudi.
,,Jedna tvá návštěva mi už stačila."
,,Ty jsi byl u Chenleho?" otázal se Shotaro a nechápavě se podíval na svého přítele; jestli se tomu tak dá říkat.
,,To není tvoje věc." zavrčel po něm.
,,Ještě jsem s vámi neskončil." odešel a jeho kamarádi hned za ním.
,,Ty s nimi nejdeš?" koukl jsem na Shotara, který pořád stál na místě a jen sledoval, jak oni odchází.
,,Co u tebe chtěl?" ignoroval mou otázku a položil svou.
,,Jenom si popovídat, ale já ho poslal hned domů." odpověděl jsem.
,,Nemám se s ním o čem bavit, ani ho vidět nechci." dodal jsem.
,,Choval se naprosto neslušně." postěžoval si Jisung, což upoutalo Shotarovi pozornost a on se na nás podíval.
,,Na, Jisungu." podal jsem mu brambůrky, aby konečně zmlkl a já ho nemusel pořád přerušovat, aby neřekl něco, co může uškodit.
,,Shotaro!" okřikl ho Sungchan.
,,Pojď!" rozkázal mu. Trvalo mu celkem dlouho než si všiml, že s ním jeho přítel není.
,,Rád jsem tě zase viděl." pousmál se na mě.
,,A poznal tvého přítele." koukl na Jisunga, kterému také věnoval úsměv.
,,Já tebe taky." úsměv jsem mu oplatil a on už pak běžel za Sungchanem.
,,Lele?" oslovil mě Jisung a pytlík s brambůrkami dal bokem.
,,Proč mi pořád říkají, že jsem tvůj přítel?" položil svou otázku.
,,Co? Jo..." poškrábal jsem se na zátylku.
,,Myslí si, že spolku chodíme. Jako, ze se milujeme a máme spolu takový vztah." nějak jsem se mu to snažil vysvětlit, i když tohle zrovna moc dobře vysvětlil nejde.
,,A chodíme spolu?" zeptal se.
,,Ne, Jisungie." pokroutil jsem hlavou.
,,Jsme jenom kamarádi." odpověděl jsem a smutně se pousmál.
Rád bych to změnil, ale myslím, že by to nemělo význam. Jednou se Jisumg vrátí zpět do moře a já už ho nikdy neuvidím. Nechci mít zase zlomené srdce.
¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤¤
Zdravím ♡
K tomuhle nemám vůbec co říct...
Doufám, že se kapitola líbila ♡♡
Za hvězdičku a komentář budu moc ráda ♡
Veve-IsHere
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top