Tony
Úplně živě jsem si představoval, jak se mi rozpadl, jak zmizel. Prohledával jsem svou dílnu. Našel jsem fotoalbum. Já a Peter. Sedl jsem si na židli a otevřel jsem ho. Na první fotce mi dal k narozeninám jeho sestrojený notebook. Napadlo mě, že bych si mohl pustit i druhé video. Přešel jsem k počítači a pustil jsem ho.

,,Rozhodl jsem se, že natočím příběh o tom, jak to bylo s mojí přeměnou." opět jsem ho viděl. Jeho tvář... Zaslzely mě oči.
,,Bylo to v jeden den, kdy jsem se školou byl v Oscorpu..." začal mluvit. Do ruky si vzal tužku a začal si s ní pohrávat.
,,Na exkurzi nových strojů." dodal.
,,Chtěl jsem jít na záchod a vešel jsem do jedné místnosti. Dveře se za mnou zavřely a zamkly." hlavu měl sklopenou a sledoval své ruce, které si hrály s tužkou.
,,Když jsem se rozhlédl, viděl jsme mnoho pavouků různých druhů. Některé jsem znal. Jeden mi spadl za krk a kousl mě." řekl nervózně.
,,Nede, natoč to, co jsme chtěli." šeptl a kamera se zvedla. Objevila se u jeho krku, kde měl stopu po nehezkém kousnutí. Kamera se vrátila zpět.
,,Víte, pak jsem se dostal nějak ven a následně domů. Nebylo mi dobře. Omdlel jsem a když jsem se probral..." nedokončil svou větu. ,,Viděl jsem rozmazaně a musel jsem zvracet. Dostal jsem šílenou horečku a tak to trvalo asi týden." řekl.
,,Neměl jsem nikoho, kdo by mi mohl pomoc, jelikož jsem to nikomu neřekl. Tetě jsem ale řekl, že to je jen chřipka." zašeptal. Ani jsem si nevšiml, že mi tečou slzy. Sakra jsem chlap! Musím se sebrat...
,,Pak se mi udělalo dobře a zjistil jsem, že umím lézt po stěnách, že umím střílet pavučiny a mám rychlejší reflexy... Začal jsem pomáhat lidem." dořekl. Hodil tužku na stůl.
,,Možná jsem si to protrpěl a bylo to hrozný, ale teď jsem zjistil, že to stálo za to." usmál se a záznam se zastavil. Byl na všechno sám...

,,No to mě podrž..." stál za mnou Steve.
,,Nikomu nic neříkej..." zašeptal jsem.
,,Ty brečíš?" zeptal se.
,,N- jo, ale jestli něco pípneš, tvým štítem ti vyrazím zuby." zavrčel jsem.