3

      Soudce mi dal mapku zahrady a šli jsme. Byla nádherná nic tak hezkého jsem nikdy neviděla, na stromech spali sovy, jezírka byla křišťálové čistá a keře zobrazovali samotnou Pallas Athénu.
     Když jsme došli do chrámu byl nádherný nic tak hezkého jsem v životě neviděla a na konci se tyčila dvanácti metrová socha a před ní oltář s posvátným ohněm.
     Soudce mě vedl dál do postranní komůrky na levo od sochy. Zavedl mě dovnitř a řekl. "Toto je od teď tvá komůrka, ve které budeš skromně bydlet. Od pěti do deseti hodin ráno tě bude učit tvůj učitel. Odpoledne se budeš starat o zahradu a dělat své povinnosti." Kývla jsem na souhlas. Poté se se mnou soudce rozloučil a odešel.

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top