Kapitola V
Probudilo mě opatrné šťouchání čumákem do mého krku. Otevřela jsem oči a zaostřila na hnědého vlka. "Vstávej, Udatná, už se čeká jen na tebe!" Překvapeně jsem zavrtěla hlavou. Žeby lov? Nebo svolávání? Či útok?! Opatrně jsem se zvedla a protáhla. Po boku Rychlého jsem vyšla z nory. Už tam seděla celá smečka a koukala na nás. S hrdě zvednutou hlavou jsem nakráčela do davu. Jakmile jsem se usadila a hnědý vlk také, zpozorovala jsem, že na vyvýšeném místě sedí alfa a vedle něho zrzavá vlčice, která přišla včera. Moc dobře si pamatuji, jak jsme ji potkali s Měsíčním blízko tábora mé bývalé smečky. Byla vyhublá a jizvy na těle, což má samozdřejmě i teď.
"Smečko!" zavyl Bojovný a tím mě vytrhl z myšlenek: "Jak jste si jistě všimli, včera sem přišla tato vlčice," ukázal na bojovnici čumákem. Slyšela jsem výhrůžné zavrčení od Vychytraléno či tázavé kňučení Mrštné. "A dovolte, aby jsem vám to vysvětlil. Měsíční a Udatná včera našli tábor cizí psí smečky. Není jich moc a určitě se ubráníme. Tady Bojovnice s jejich pomocí utekla, je to totiž sestra Měsíčního," podíval se na šedého vlka, na kterého spočinou pohledy i ostatních. "Nicméně," odkašlal si, aby upoutal pozornost: "Díky ní jsem získal plno dobrých informacích. Proto jí teď, před celou smečkou, nabízím prozatimní členctví ve smečce. Ale! Stane se omegou, dokud nezjistíme, zda se jí dá věřit." Nastalo hrobové ticho. Někteří propalovali zrzavou vlčici pohledem. Viděla jsem, jam se Měsíčnímu zatajil dech, ačkoliv odpověď už jsme podstatě znali. "Přijímám!" vyštěkla radostně Bojovnice a měla šťastný pohled.
Někteří vlci šťastně štěkali, ale jiní zase projevovali nesouhlas. "Ale alfo!" vyštěkl světle hnědý vlk s tmavým čumákem a packami: "Jak můžeme vědět, že neohrozí smečku, zejména Mrštnou, která je březí?!" "Mé sestře se dá věřit!" vyštěkl naštvaně Měsíční: "A smečku by nezradila!" "Vážně?! Vždyť zradila tu svou včera, když je opustila! A navíc, může třeba jen lhát, v noci se vrátí k té psí smečce, vysolí jim, kde je náš tábor a oni nás zardousí ve spánku!" "A dost!" vyštěkl černý vlk a všechny tím utišil. "Alfo, ty jí věříš?!" štěkl zuřivě Vychytralý. "Ale ale, tady chce někdo zůstat omegou!" řekla jsem posměšně a pak se zvedla: "Bojovnici můžeme věřit. Byla jsem s ní ve smečce dlouho. Dřív jsem tam patřila!" Všem, kromě dvěma sourozencům se zatajil dech. "Ahá!" řekl pohrdavě světle hnědý vlk: "Hned od začátku jsem tě podezíral, Nirro! Věděl jsem, že tuhle smečku společně s Moonem zradíš! Určitě chceš v noci taky utéct a říct jim vše, co víš!" řekl vítězně.
Hrdelně a výhružně jsem zavrčela, až všichni ztichli. Dokonce i Vychytralý sklopil překvapeně uši, ale zanechal si svůj vážný výraz. "Takže potom všem, co jsem pro smečku udělala mi nevěříš?!" zavyla jsem naštvaně. "Udatná, přece-" chtěl něco napomenout Rychlý, ale já si ho nevšímala a pozorovala svého soupeře: "Tak mluv!" "Máš pravdu, Nirro! Nevěřím! Tobě ani Moonovi!" řekl pohrdavě "Tak je na čase ti trochu strhnout hřebínek!" vyštěkla jsem a skočila po něm. Vlk, který to nečekal, skončil na zemi a všemožně sebou mlel. Za tesáky jsem zachytila jeho čumák a zatlačila ho do hlíny, přičemž jsem vítězně vrčela. Vychytralý sebou přestal házet a zakňučel. Pustila jsem ho a sedla si vedle Rychlého. "Kdybych byla zrádce... Kdybych chtěla... Mohla jsem tě na místě zabít," zavrčela jsem výhružně: "Já jsem Udatná a zasloužím si členctví pomalu víc, než ty, Omego!"
Až teď jsme si uvědomila, že na mě kouká celá smečka. "Myslím, že tohle uzavřeme," odkašlal si Bojovný a přejel nás pohledem: "Nicméně, Bojovnou jsem přijal na místo Omegy, ale neznamená to, že na toto postavení někdo nemůže sklouznout," upozornil a přejel tvrdým pohledem Vychytralého. "Takže, Omego, budeš mít vlastní noru," podával se na zrzavou vlčici, který i vzhledem k událostím vypadala hrdě. "Nesouhlasím!" ozval se její bratr: "Navrhuji, aby spala se mnou, Odvážným a Vychytralým." "Odmítám spát s někým, kdo mě zardousí ve spánku!" vyštěkl bývalý omega a já se na něj výhružně podívala. "Já taky nechci, aby spala s námi," zakňučel odvážný: "Mohla by se nakazit té nemoci." "Dobře," odsekl Měsíční: "Tak uděláme další noru, kde budu já se sestrou!" Nikdo nic nenamítal a proto alfa schválil. Bylo mi to divné. Odvážnému vadí, když se může nakazit cizí vlčice, ale ostatní ze smečky jsou mu jedno?!
"A já chci oznámit, že spím v noře s Rychlým," položila jsem čumák do srsti na krku hnědého vlka, který zabušil ocasem do země. Černý vlk spokojeně přikývl. "Dobrá. Půjdeme na lov. Mrštná tady zůstane a bude ji chránit Odvážný. A omega bude sbírat mech do nor a může vyhrabat tu svojí. A ostatní jdeme," nakázal a smečkou to spokojeně zašumělo. "Vedla sis skvěle! Bude mít u tebe respekt," pogratuloval mi Rychlý a já se spokojeně pousmála.
Když jsme se vrátili, nesli jsme pěkný úlovek. Já s Rychlým jsme táhli srnu, zatímco alfa měl dva vypasená králíky a Měsíční zase sysla a dva hraboše. Večer se všichni spokojeně najedli, i nová omega měla plný žaludek. "Takhle bych se s tím tyranem nikdy nenajedla," pousmála se zrzavá vlčice. "Tak si toho važ, omego!" řekl posměšně světle hnědý vlk. Drápem jsem ho škrábla do boku a výhružně zavrčela, načež zmlkl. "Jdeme spát. A Vychytralý jistě rád vezme noční hlídku," pousmál se černý vlk a rozešli jsme se.
Došla jsem do nory a unaveně jsem si lehla. Hned na to jsem ucítila, že mě zahřívá jiný vlk, podle pachu Rychlý. Nebránila jsem se. Po chvíli jsem slyšela, jak spokojeně oddechuje. Nemůžu si pomoct. Asi ho začínám mít ráda...
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top