Poutníku! Radím ti dobře! Nechoď tam dolů! Nečeká tě tam nic dobrého!

Radím ti dobře, nelez tam, přijdeš o zrak, čeká tam na tebe strašná kresba!

Naposledy Tě varuji!

Tak fajn, pokud jsi tu ještě zůstal, poutníku, povím ti příběh.

Bylo nebylo, jednoho krásného větrného dne vydala Becca Averyová ( Rebecca_Avery ) jednodílovku. V této jednodílovce vystupovala mimo jiné i ona se svým manželem Gasparem.

A Sarah Blackovou, která si tento příběh přečetla, nenapadlo nic jiného, než že pojmenuje děti našich milých Averyových.

Becca se dlouho vzpírala, že děti nemá ráda, že je nechce, Buky ( Veronica_Grindelwald ) říkala, že dalšího caparta vychovávat nechce a Lihi ( Lihina_Babe ) jim přizvukovala tím, že říkala, cituji:

,,Becca je aromantický AsExUáL."

Nicméně, ani takováto přesila Sarah a Andí ( AndiiiiisekCzSk  ), která se k ní později připojila, neodradila a Sarah nakreslila portrét Averyovic rodiny.

Nyní naposledy doporučuji vypnout tuto kapitolu a zachránit si tím zrak.

Představuji vám tu nejohavnější kresbu na Wattpadu

Teď určitě litujete, že jsem kdy zaváhali o svém kreslířském umění.

Vidíte ty příšerné obličeje? Strašná těla? Ach bože, je to strašné.

Nom nic, ale tím to nekončí! Sarah si totiž suprově vymyslela pokračování!

Již nějaký ten pátek žila Becca Averyová se svým manželem Gasparem. Byli šťastný pár a nic jim nechybělo k životu. Jednoho dne, když už bylo Rebecce přes třicet let, se ale stala strašná věc. Becca zjistila, že je těhotná. Dítě nikdy neplánovali a nechtěla ho, ale nakonec se nechala manželem přesvědčit, že nechtěného syna si nechají.

Když se tedy jednoho dne vyklubal na svět malý chlapeček, nebylo divu, že dlouho nepřemýšleli nad jménem a pojmenovali ho po tatínkovi Gaspar.

Gaspar rostl jako z vody až jednoho dne, když slavil své jedenácté narozeniny, dostal dopis. Nebyl to jen tak ledajaký dopis: měl na sobě pečeť, na které byl erb se čtyřmi zvířaty. Zvířata stála kolem velkého písmene  H. Tento dopis totiž přišel z Bradavic.

Gaspar byl šťastný, že z tohoto domu plného retardů (doslova), kde neprožíval nejšťastnější dětství, může vypadnout. Zkrátka a dobře, v tom domě trpěl.

V Bradavicích začal chodit do Zmijozelu.

No a.... To je vše XD. Teda, mám toho víc, ale to si prozatím nechám pro sebe.

A to by byl konec této monstrózní kapitoly, která má dohromady přes tři sta padesát slov.

Ta zatím čus!