Bellatrix napřáhla hůlku. „Crucio!"

Neville zaječel, spadl na podlahu a v křečích sebou škubal a řval.

„To byla jen malá ochutnávka," prohlásila Bellatrix a zadívala se na Harryho. „Tak Pottere, buď nám dej tu věštbu, nebo se dívej, jak bude tvůj kamarádíček umírat strašlivou smrtí!"

Laura zvedla oči od Nevilla a vyměnila si s Harrym upřený pohled. Ať už chtěl Voldemort věštbu z jakéhokoliv důvodu, pro ně nebyla zdaleka tak důležitá jako bezpečí jejich přátel. Harry vztáhl ruku před sebe a Lucius přiskočil, aby si mohl věštbu od něj vzít.

V tu chvíli se nad nimi rozlétly dveře a dovnitř se vřítili členové Fénixova řádu. Lauře přejel mráz po zádech, když mezi nimi spatřila i Siriuse. Na nic nečekala a dvěma dobře mířenými blesky srazila Luciuse a Bellatrix k zemi. Ostatní Smrtijedi byli dokonale zaskočeni a nestačili se útokům Řádu bránit. Laura po očku sledovala, jak se snaží její přátelé dostat do úkrytu. Ginny se vytrhla Šedohřbetovi ze sevření a vrhla se slepě k zemi, vlkodlak proti ní vyslal omračující kouzlo, ale Laura paprsek pohotově zmrazila a Ginny se stačila ukrýt. Šedohřbet přesunul svoji pozornost k ní. Stáli uprostřed bitvy, kolem létalo jedno kouzlo za druhým, ale oni se soustředili jen na sebe. Vyslal proti ní kletbu úplného spoutání, ale ona se jí vyhnula, pak ho k zemi povalilo Lenčino omračující kouzlo. Laura se otočila právě včas, aby viděla, jak Dolohov odzbrojil Cat a ta zůstala bezmocně ležet. Laura Smrtijeda odhodila proudem vody a ten potom vrazil do bojujícího Remuse s Rookwoodem.

„Lauro!" zaslechla Siriusovo tlumené volání.

„Tati!" vykřikla do vřavy, ale nebyla si jistá, jestli ji Sirius slyšel. Mezi všemi kouzly a lidmi ho nemohla najít. Rozhlížela se bezmocně kolem a srážela k zemi co nejvíc Smrtijedů. Načež se proti ní objevil Malfoy.

„Bylo pošetilé, znovu utéct," vysmíval se jí. „Myslíš si, že to Pán zla nechá jen tak?"

„Přijde mi to takhle zábavnější," řekla. „Jen ať si pro mě dojde sám."

Malfoy zvedl hůlku. „Crucio!"

Laura paprsek nechala doletět až přímo před svůj obličej, a pak ho i s Malfoyem zmrazila.

„Tady nejsme v Azkabanu," ušklíbla se na zkamenělého Luciuse.

Rozhlédla se kolem a viděla, jak Tonksová metá kouzla proti Bellatrix, Moody měří své síly se Šedohřbetem a Sirius zápasí s Nottem jen pár metrů od ní. Rozběhla se tím směrem, ale spatřila, jak Harryho drží pod krkem nějaký Smrtijed. Vrhla se k nim a vší silou odstrčila Smrtijeda stranou. Srazila ho k zemi, otočila jeho bezvládné tělo a vrazila mu jednu do nosu. Ohlédla se na Harryho a uviděla, jak kouzelník klečí a zoufale se chytá za vlasy.

„Co se děje?" křikla vyděšeně.

„Ta věštba...," vysvětlil a mávl směrem k roztříštěné věštbě, které si nevšiml nikdo jiný než oni dva a Neville, který se ji evidentně snažil v poslední chvíli zachytit, ale chybělo mu ještě pár centimetrů. Ze střepů se vznesla perleťově bílá postava s obrovsky zvětšenýma očima. Viděli, jak otevírá ústa, ale v rachotu bitvy a bolestných výkřiků nezaslechli jediné slovo. Postava domluvila a rozplynula se.

„Lauro! Pozor!"

Odněkud se objevil Sirius, povalil svou dceru k zemi a uchránil ji tak před útokem Bellatrix, která se proti ní vrhla. Laura ještě koutkem oka spatřila, jak Bellatrix napřáhla hůlku a za jejími zády bezvládně padalo tělo Tonksové a naráželo do stupňovitých lavic.

„Protego!" zahřměl Sirius a odrazil Bellatrixinu kletbu.

Čarodějka se však nedala odradit a chystala se k novému útoku, ale to už ji Lauřiny blesky udeřily do hrudi a odrazily ji o několik metrů dozadu.

„Panebože," zašeptal Sirius ohromeně, když viděl, co jeho dcera dokáže. „Takže takhle jsi..."

„Jsem to pořád já," vyhrkla zahanbeně.

„Ty jsi je opravdu zabila," vyslovil myšlenku, která ho tížila nahlas.

„Byla to nehoda," bránila se a vzala jeho obličej do svých dlaní, aby ho přinutila podívat se jí do očí. „Tati, musíš mi věřit, nechtěla jsem."

Chabě přikývl a skryl ji ve své náruči před dalším útokem, Malfoye, kterého už mezitím někdo rozmrazil. Než však stačil Lucius znovu vyslat kouzlo, vrhl se proti němu Remus.

„Musíš honem utéct do bezpečí," poprosil ji Sirius. „Slyšíš? Odveď odtud ostatní a nechte to na nás."

„Ne," odporovala. „Voldemort je někde poblíž a drží Emily. Nenechám vás tu!"

„Musíš vypadnout, copak to nevidíš?" zeptal se zoufale a Laura se kolem rozhlédla. Smrtijedi měli rozhodně navrch. Tonksová se už ze země nezvedla, Lenka ležela v koutě s podivně pokroucenou nohou, Ron byl pořád mimo a Moody z posledních sil odrážel útoky Rokwooda a Averyho.

„Já se dokážu bránit!" řekla přesvědčivě.

„Ne, ty tohle už používat nesmíš," rozhodl a přitlačil jí hlavu dolů v okamžiku, kdy kolem nich prolétl paprsek modrého světla. „Nesmíš mu dovolit, aby tě prostřednictvím té moci ovládl."

„Ale tati!"

„Ne! Je to Zmijozelova moc!" zaburácel. „Nedovolím mu, aby tě ovládl jako tvou sestru!"

„Emily nikdo neovládá!" odsekla a vytrhla se mu.

„Lauro!" křikl za ní.

Neposlechla ho, vydala se zpátky doprostřed bitvy. Z dlaní jí vyšlehly provazy a svázaly Luciuse, kterého Cat úspěšně omráčila. Cat svou neteř rychle sevřela v náruči a spěchala na pomoc Remusovi, proti kterému byla přesila. Laura zasáhla bleskem Averyho a ten se zapotácel o několik kroků vzad, toho využil Moody, vstal ze země a vrátil se zpátky do boje. Musela Siriuse přesvědčit, že svou moc dokáže využít pro dobrou věc. Zahlédla, jak se jeden Smrtijed snaží zabránit Ginny, která podpírala Lenku, v útěku. Vydala se jim skrz bitvu na pomoc, ale v tu chvíli ji zasáhlo omračující kouzlo a ona se bezvládně sesunula k zemi.

****

Draco přecházel po společenské místnosti tam a zpátky. Nervózně těkal očima ze strany na stranu a nepravidelně oddychoval. Už to bylo několik hodin, co ho Snape vyhodil ze svého kabinetu a zmizel neznámo kam. To, že nevěděl, co se děje, ho zevnitř sžíralo. Najednou se ozvalo zakrákání a on zděšeně nadskočil. Na krbové římse se objevil havran, kterého používala Emily s Viktorem ke komunikaci. Přiskočil hbitě ke zvířeti a odvázal mu pergamen z nožky. Na lístku stálo: V jedenáct u hlavní brány. Poznal Emilyin rukopis. Pohlédl na hodinky, do jedenácté zbývalo sotva pár minut. Neváhal ani minutu a rozběhl se ke kamenné zdi. Nenápadně se vyplížil z hradu a utíkal přes školní pozemky. Nijak se nepozastavoval nad tím, že nepotkal žádného z profesorů. Nezpomaloval, dokud nestál u brány.

„Emily?" zvolal tiše do tmy.

Něco za bránou se pohnulo. Nic netušíc otevřel a prošel ven. „Emily? Jsi tam?"

Stál sotva pár metrů od školních pozemků, když se ze tmy vynořili dva Smrtijedi, drapli ho za plášť a přemístili se s ním pryč.

****

Emily seděla na zemi se spoutanýma rukama za zády. Ve tváři měla několik odřenin a podlitin. Ztěžka oddechovala a sledovala každý Voldemortův pohyb. Vyčkávala na tu pravou chvíli.

Voldemort přecházel po kanceláři ministra kouzel a pozorně naslouchal všemu, co Viktor říkal. Hlásil o Lauřině útěku a o příchodu Řádu. Voldemortův hněv minutu od minuty rostl.

„Ta zatracená holka! Copak si ji musím chytit sám?! Jak je možné, že velím bandě takových tupců!"

Emily se podařilo pouta trochu uvolnit a jedním prstem provaz podpálila, v ten okamžik měla ruce volné. Už se chystala ztratit, když tu se otevřely dveře od kanceláře a dovnitř vešli dva Smrtijedi.

„Máme ho, pane," hlásil jeden hrdě a praštil o zem bezvládným tělem Draca Malfoye.

„Draco!" vyhrkla Emily zoufale.

„To je pojistka," blýsklo se Voldemortovi v očích. „Vím, že máš pro toho blonďáka slabost."

Emily se vyděšeně zadívala na Viktora. Co budou dělat teď?

****

„Lauro!"

Sirius se vrhl doprostřed bitvy, těsně ho minulo několik kleteb, které vyslala Bellatrix, než na ni zaútočil Kingsley. Vzal Lauru do náručí a utíkal s ní do bezpečí. Skryl se za jednu z rozbitých lavic, položil Lauru na zem a jedním povzbuzujícím kouzlem ji probral.

„Co se to-?" zamumlala, ale když viděla otcův starostlivý výraz, pochopila.

„V pořádku?" strachoval se.

„Jasně," souhlasila a opřela se o lokty. „Teda za poslední rok jsem se praštila do hlavy už tolikrát, že bych asi měla nosit nějakou helmu."

Sirius se proti své vůli usmál. „To asi měla."

„Prohráli jsme, že jo?" zeptala se.

„Nic není ztracené," odpověděl nepřesvědčivě.

A v tu chvíli proťal vzduch vítězoslavný křik: „Brumbál! Je tu Brumbál!"

****

Viktor stál klidně v rohu Popletalovy kanceláře a prohlížel si fotografie ministrovy rodiny. Po očku sledoval Voldemorta, který nehybně seděl za stolem a pozoroval Emily. A i když ona zamýšlela útěk, nemohla tu nechat Draca samotného. Sotva Viktor vycítil přítomnost upíra a jednoho člověka na chodbě, rozrazily se dveře kanceláře a dovnitř vešla Selene doprovázená Táňou.

„Ráda tě opět vidím, otče," pozdravila Selene zaskočeného Voldemorta a namířila mu hůlkou mezi oči.

„Selene?" neskrýval úžas. „To přeci..." Podíval se zmateně na Táňu. Upírka vycenila své ostré špičáky a zasyčela. Teď byla více zvířetem, než člověkem.

Viktor zůstal dokonale ve své roli, vytáhl hůlku a zamířil ji na Selenina záda.

„Jak jsi mohla!" obvinil Voldemort upírku.

„Přišla jsem si pro svoje dítě," řekla Selene prostě. „Pojď, Emily, odcházíme."

„Ale co Draco?" zeptala se dívka zmateně.

„Pojď!"

Emily se hbitě postavila a vytáhla z kapsy hůlku. Zamířila ji na Voldemorta a pomalu začala ustupovat ke své matce. Když se Voldemort probral z šoku a sáhl po své hůlce, Emily mu ji vyrazila kouzlem z ruky a hůlka se skutálela na podlahu.

„Nech nás v klidu odejít," řekla Selene ledově. „A dej mojí rodině konečně pokoj. Nemáš právo rozkazovat mým dcerám."

„Myslíš si, že ti to projde?" sykl Voldemort hadím jazykem.

Selene, neodpověděla, vycouvala s Táňou za zády z kanceláře. Poslední odcházela Emily a než zavřela dveře, zapálila uprostřed kanceláře lusknutím prstů oheň.

„Mami!" vrhla se jí kolem krku hned na chodbě.

„Ach dceruško," zašeptala Selene dojatě a pevně ji objala.

„Musíme jít," přerušila je Táňa a naklonila hlavu, jakoby něco zavětřila ve vzduchu. „Kolem obchází smrt..."

****

Příchod Brumbála vlil členům Řádu i Harrymu a jeho přátelům novou naději do žil. S odhodláním se pustili do boje a nutili Smrtijedy k ústupu. Nikdo si nevšiml, že věštba, kvůli které všichni nasazovali život, už dávno neexistuje.

„Lauro, padejte odtud!" nakázala jí Cat, když kolem proběhla.

„Měla bys dostat ostatní do bezpečí," přidal se Sirius.

„Nenechám tě tu..."

„Já se o sebe dokážu postarat," uklidňoval ji.

Pevně ho objala a zamumlala: „Mám tě ráda, tati."

„Já tebe taky, holčičko," řekl a pohladil ji po vlasech.

Laura se vyškrábala zpátky na nohy a rozběhla se směrem k východu, kde se Harry pokoušel odvést Nevilla a Ginny pryč.

„Lauro, díkybohu!" ulevil si Harry, když mu pomohla omráčeného Nevilla postavit na nohy. „Neviděla jsi ostatní?"

„Nikoho," odpověděla zkroušeně a vyměnili si zoufalé pohledy.

„Zvládneme to," dodávala si Ginny odvahy. Zlomená noha ji musela pekelně bolet, byla v obličeji bílá jako křída a po tváři jí stékal studený pot.

„Protego!" zařval Harry a odrazil Bellatrixinu kletbu. „Ta baba je snad nezničitelná!"

Čarodějka uhnula před protikouzlem a chystala se k novému, když se za jejími zády objevil Sirius.

„Tak co sestřenko, změříme síly?" zvolal troufale.

Bellatrix se potěšeně usmála a s šíleným zábleskem v očích se na Siriuse otočila. „Podívejme se, kdopak nám to vylezl z úkrytu!"

Siriusův plán se zdařil, Lestrangeová se soustředila jen na něj a Laura s ostatními měli volnou cestu. Jenže jeho dcera neměla v plánu odejít, dokud se neujistí, že jsou všichni v bezpečí.

„Běžte, najdu ostatní," vybídla Harryho.

„Ty ses zbláznila! Pojď s námi!"

„Ne," odpověděla rázně a začala šplhat po lavicích zpátky dolů.

„Lauro! Vrať se!"

Sirius s Bellatrix kolem sebe obcházeli v kruhu jako dvě divoké šelmy. Čas od času jeden z nich vyslal nějakou kletbu, ale ten druhý ji vždy lehce odrazil. Ostatní dvojice si jich nevšímali a bojovali dál. Laura scházela stále dolů a rozhlížela se po Ronovi a Hermioně.

Stalo se to ve zlomku vteřiny, všechno viděla jakoby zpomaleně. Bellatrix odrazila Siriusovo kouzlo a Black se zapotácel. Najednou se zadíval někam přes Lauřinu hlavu nahoru a sotva slyšitelně zašeptal: „Selene?"

Laura, která mu odezírala ze rtů, se překvapeně ohlédla za sebe nahoru a srdce jí poskočilo. Nějaká dívka, nejspíš upírka, se vrhla na Šedohřbeta a srazila ho k zemi. Nahoře na schodišti stála Emily a pomáhala Ginny zvednout se ze země. A vedle ní...

„Mami?"

Ano, byla to Selene, která se s úsměvem na rtech sbíhala schody, jenže se najednou zastavila a úsměv jí z tváře zmizel. V obličeji se jí objevil vyděšený výraz.

Laura se rychle otočila, ale bylo pozdě. Vypadalo to, jako by Sirius padal celou věčnost. Jeho tělo klesalo k roztřepanému závoji, visícímu z kamenného oblouku. Najednou celá místnost ztichla, slyšela jen hukot ve svých uších. Pak Sirius propadl prastarým obloukem a zmizel za závojem.

„SIRIUSI!" výkřik její matky proťal vzduch jako bič.

Laura zůstala ohromeně stát a odmítla uvěřit tomu, co právě viděla. Zaslechla Bellatrix, jak vítězoslavně vřískla.

Potom se kolem ní prosmekla Selene a běžela přímo k oblouku.

„Mami!" tentokrát křičela Emily, která utíkala hned za ní.

Selene však neposlouchala, uhnula paprsku zeleného světla, které proti ní pohotově Bellatrix vyslala a rozběhla se přímo proti závoji. Pak jedním skokem zmizela za ním, stejně jako její muž.

Na malý okamžik obě doufaly, že se objeví na druhé straně. Prostě jen propadli skrz. Nic se však nedělo. Neobjevili se. Byli pryč.

Teprve teď se Laura probrala z šoku a vlna bolesti ji udeřila přímo do prsou. Byli pryč. Oba byli nenávratně pryč. Z úst se jí dral jeden trpký vzlyk za druhým. Sesunula se na podlahu a v tu chvíli ucítila, jak ji někdo zezadu objal. Byla to Emily.

„Dýchej, sakra!" křičela na ni a Laura si uvědomila, že doopravdy přestala dýchat. Zhluboka se nadechla, až se jí zatočila hlava.

„Dýchej, no tak Lauro!"

„Ne, oni nesmí...nejsou..."

Kolem nich stále probíhala bitva, jediný, kdo to všechno viděl, byl Harry. Divoce se zmítal v Remusově sevření a odmítal uvěřit, že jeho kmotr je nadobro pryč...

Sestry klečely na podlaze a objímaly se. Laura držela svou mladší sestru za ruku a stále přerývavě dýchala. V hlavě měla úplně prázdno. Emily ji pevně objímala a po tváři jí stékaly slzy.

„ON NENÍ MRTVÝ!" křičel Harry zoufale.

Lauru ta slova vytáhla z otupení a odvážila se podívat směrem k oblouku. Kingsley zaujal Siriusovo místo a snažil se s Bellatrix vypořádat, jenže byla moc silný soupeř. Obě viděly, jak Kingsley řve bolestí a hroutí se k zemi. Bellatrix se otočila a dala na útěk, byla jediný Smrtijed v místnosti, kterého nehlídal Brumbál. Ředitel se za ní otočil, ale to už byla v polovině kamenných schodů –

„Harry, ne!" vykřikl Lupin, ale Harry se mu už vytrhl ze sevření a vrhl se za ní.

„Harry!" zašeptala Laura chabě, ale pak zakřičela: „HARRY! STŮJ!"

Zvedla se rychle ze země a rozběhla se za svým kamarádem.

„Lauro! Počkej!" volala Emily a také se rozběhla.

Všichni tři utíkali po schodech nahoru - touha pomstít se a ublížit, je hnala kupředu.