Od říjnového odpoledne v Prasinkách uplynulo několik týdnů. Nastal prosinec a Bradavice brzy zakryl první sníh. Čas Vánoc se blížil a s ním i jedno milé překvapení pro studenty.

Profesor Brumbál po jedné večeři nečekaně povstal k proslovu. Celá Velká síň rázem zmlkla a zvědavě natahovala krky.

„Milí studenti. Vánoce jsou již za dveřmi a nemusím snad zdůrazňovat, že jde o nejkrásnější svátky v roce. Přestože vím, že většina z vás by chtěla tyto kouzelné dny trávit s rodinou, rozhodl jsem se, že na počest výročí založení naší školy na Štědrý den uspořádám ples."

Mezi studenty to zašumělo. Nikdo z nich v Bradavicích ples ještě nezažil.

„Myslel jsem si," pokračoval ředitel, „že bychom společně povečeřeli, a poté tancovali až do rána. Taková menší oslava by mohla být báječná. Alespoň se lépe poznáte mezi sebou. Poslední informací pro tuto chvíli je, že ples se koná pro všechny studenty od čtvrtého ročníku výš. To je pro dnešek všechno, přeji vám dobrou noc."

Ozvalo se zašoupání židlí a studenti se začali rozcházet do svých kolejí.

„Myslíte si, že je to dobrý nápad?" zeptala se pochybovačně profesorka McGonagallová Brumbála.

„Troufám si říct, Minervo, že brzy přijdou dny, kdy k oslavám příležitost nebude," odpověděl ředitel. „Proč si nedopřát pár skleniček a tanců navíc."

„A já mám večírky rád," přidal se profesor Křiklan, „vždy se stane minimálně jeden nezapomenutelný zážitek, nějaký nečekaný zvrat, někdo se opije a seznámím se se zajímavými lidmi."

Profesorka McGonagallová nesouhlasně zakroutila hlavou. Znala takové akce. Studenti vždycky zdivočeli a skončilo to nějakou nemilou příhodou.

****

„Jenže já nemám co na sebe," vzdychla si Lily při pohledu do své skříně plné obyčejných hábitů a několika triček a džínů.

„Já taky ne," přidala se Sandra a plácla sebou na postel. „Neuškodilo by takové věci říkat předem."

„Já jdu v džínách a odmítám o tom diskutovat," prohlásila po chvilce marného hledání svátečních šatů Gigi.

„Myslím, že vám Brumbál povolí před Vánoci výlet do Prasinek," uvažovala Fleur. „Nebo si můžete šaty objednat s Týdeníku čarodějek. Třeba ještě stačí dorazit do Vánoc."

„Jak nám? Ty nepůjdeš?" zarazila se Lily.

„Blázníš? Každý by to na mě poznal," povzdychla si. „A navíc, Louis a já chceme o Vánocích navštívit rodiče a sdělit jim onu radostnou novinu."

„Aneb jak snadno znepříjemnit štědrovečerní večeři," uchichtla se Gigi.

Fleur po ní hodila polštářem: „Tady není nic k smíchu!"

„Je," odporovala Gigi, „představila jsem si totiž, jak se tvoje mamka zatváří, až jí to řekneš."

„Nadšená nebude," připustila Fleur.

„Tak vidíš, bude přímo zděšená. Uškrtí tě a Louisovi omlátí hlavu o zem."

„Dík za neskutečnou podporu," zašklebila se Fleur.

V tom někdo zaklepal.

„Kdo je?" zvolala Lily a šla otevřít, protože její postel byla nejblíže.

„Tady James, nesu Fleur objednávku."

„Cože?!"

Lily zvědavě otevřela dveře. Za nimi opravdu stál James a svlékal si neviditelný plášť.

„Nazdárek Lily, pustíš mě dál?"

„Jasně," vyhrkla rozpačitě.

James vešel do pokoje podal Fleur sklenici okurků. Holky vytřeštily oči.

„Ty jsi mi pro ně fakt zašel?" divila Fleur.

„No jasně, stejně jsem musel ještě pro nějaký zásoby do kuchyně. Všechno nám v ložnici došlo. Mám dojem, že Petr se v noci tajně nacpává."

„Vy si děláte zásoby jídla?" přerušila ho pohoršeně Gigi.

„Kdyby jen jídla," zamrkal. „A co to máte za chutě? Okurky? Mohl jsem vám přinést třeba čokoládový dort od večeře, ale okurky..."

„Hele, jak ses vlastně dostal sem do ložnice?" změnila Sandra rychle téma. „Kluci přece..."

„Obejít tu vaši skluzavku se podařilo Siriusovi už ve druháku," mávl rukou. „No, teď mě omluvte, chci, aby na mě zbyly nějaký ty čokoládový koláčky. Dobrou holky."

Znovu přes sebe přehodil neviditelný plášť a zmizel.

****

V příštích dnech se v Bradavicích nemluvilo o ničem jiném než o plese. Většina starších studentů se rozhodla zůstat a zábavu si patřičně užít. A tak se řešily problémy, kdo s kým půjde, co si obleče a jak se učeše.

„Mám chuť se na to vykašlat a jet domů," prohlásil Rodolfus a zhnuseně se zadíval na společenský hábit, který mu Bella úhledně skládala.

„Tak na to rychle zapomeneš! To mi nemůžeš udělat!"

„Bello, miláčku, vypadám v tom jako do rakve!"

„Víš, kolik mě stál? Máš mi být vděčný."

„Ale já ti jsem vděčný," ujistil ji, „dám si ho, když na tom trváš."

„Mám ti taky sehnat oblek?" zeptala se pobaveně Selene Luciuse, když jejich hádku sledovali už dlouhou chvíli.

„Je jenom na tobě, jestli zůstaneme na Vánoce tady nebo pojedeme domů," pokrčil rameny a objal ji kolem pasu.

Statečně potlačila nutkání zachvět se odporem. Uplynuly týdny od jejich rozhovoru na břehu jezera, ale stále si na jeho dotyky nemohla zvyknout. Lucius se ji několikrát snažil políbit, ale pokaždé se jí podařilo z té situace nějak utéct. Věděla, že mu dojde trpělivost a brzo si od ní vezme to, co chce.

„Raději bych zůstala tady," rozhodla se.

„Myslel jsem, že nemáš ráda společenské akce. Pokud vím, na oslavě našeho zasnoubení ses na dlouhou dobu vytratila."

„Copak by vaše rodina nepořádala vánoční večírek?"

„To ano, pořádala," připustil.

„Tak vidíš. Daleko raději bych zůstala tady s ostatními, než mezi smetánkou čtyřicátníků," zašklebila se.

Lucius se usmál: „Ani otce nechceš vidět?"

„Má jistě práci," plácla neurčitou výmluvu.

****

„Přidáváš tam pelyněk?"

James pokrčil rameny, lhostejně se zakousl do topinky a zasněně se zahleděl na Lily, která právě v doprovodu svých kamarádek vcházela do Velké síně. Remus se zoufale sklonil znovu nad učebnicí lektvarů.

„A mandragora se dává po osmi minutách vaření nebo hned po rozdrcení těch kořínků?"

James si povzdychl a s velkým přemáháním odtrhl od Lily oči.

„Moony, kamaráde, kdy přestaneš myslet na učení. Jsou důležitější věci než pitomý OVCE!"

„Třeba?" nepochopil Remus Jamesovu narážku.

„Třeba holky, ty troubo," zaťukal mu James na čelo.

Remusův pohled sklouzl k havraspárskému stolu. July si četla Denního věštce a o něčem živě diskutovala se svou sousedkou. Když zachytila Remusův pohled, vesele mu zamávala.

„Tak July, jo?" rýpl si do něj James.

Remus pokrčil rameny a raději se napil z poháru.

„Pěkná," usoudil James.

„Kdo?" vyzvídal Sirius, který právě dorazil.

James pohodil hlavou k July a pak k Remusovi.

„Jo ták," pochopil Tichošlápek, „Jo Mooony, tu ti schvaluju."

„Nevěděl jsem, že se musím ptát na váš názor," zašklebil se Remus.

„No a jak jste daleko?" vyzvídal James.

„Jak to myslíš?"

Sirius zavrátil oči: „Jednoduše. Jestli jste na stádiu přátelství nebo něco víc."

„Přátelství. Nic víc," odsekl Remus a na znamení, že je jejich rozhovor u konce, se znovu sklonil nad učebnicí.

„Hele, Jamesi, už víš, s kým půjdeš trsat na ples?" zajímal se Sirius, když se pod stolem vzájemně dokopali, aby některý z nich nadhodil znovu řeč o July.

„No, chtěl jsem počkat na vhodnej okamžik a pozvat Lily. A ty?"

Sirius něco neurčitě zamumlal a přemohl se, aby se nepodíval ke zmijozelskému stolu.

„Podívej, Selene je ztracený případ," začal James.

„Já vím," přerušil ho Sirius podrážděně.

„Nemá smysl zkoušet...."

„Jamesi! Já nic nedělám!"

„Dobře jen jsem..."

„Nech mě rozhodovat za sebe!" poradil mu.

„Promiň, já jen aby ses nedivil, až na ples půjdeš sám. Siriusi, miluje tě polovina Bradavic, mohl bys jít s kteroukoliv jinou."

„Čao vespolek," pozdravila Sandra a posadila mezi Remuse a Petra, který od rána nepromluvil jediné slovo a jen tupě zíral do talíře.

„Stalo se něco?" zeptala se zaraženě Jamese, když si všimla nepřítomných pohledů ostatních.

„Nedostatek partnerek na ples," mrkl na ni Dvanácterák.

„Co to meleš?" rozesmála se. „Skoro nikdo nemá partnera!"

„Ani Lily?" chytl se toho hned James, protože byla v dostatečné vzdálenosti. Hovořila s profesorem Křiklanem, který ji zastavil u dveří.

„To víš, že ne," zakoulela na něj očima, „čeká, až ji pozveš ty."

James se zatetelil blahem a začal se usmívat, podle zamumlané poznámky Siriuse, „jako měsíček na hnoji".

Sandra se natáhla po kukuřičných lupíncích a začala si je sypat do misky.

„Hele Sandy, nešla bys...nešla bys se mnou na ten ples?" vysoukal ze sebe najednou Petr.

Všichni sebou překvapeně škubli. Remus přestal zírat do učebnice, James převrhl pití a Sandy přesypala misku.

„Cože?! Teda...totiž...," zakoktala se, „zaskočil jsi mě. Ale...no...půjdu moc ráda."

„Vážně?" zeptal se užasle nejen Petr, ale i zbytek Pobertů.

„No jasně," pokrčila vesele rameny.

Petr radostí div nepovyskočil.

„Tak to je v hajzlu, pánové," usoudil James potichu.

„Máme o jednu hezkou holku míň," spočítal to Sirius.

„Navrhuju, abychom si každý našel partnerku do konce týdne, jinak na nás nikdo nezbude," zašeptal Remus.

„Vy to máte v suchu," mávl rukou Tichošlápek. „James půjde s Lily a ty s July. Ale co já?"

„To zmákneš, dřív sis starosti nedělal," připomněl mu James.

„Dřív," přikývl Sirius.

****

„Angie, nemohl bych s tebou mluvit?"

Ani nezvedla hlavu od knížky a zavrčela: „To teda nemoh."

Regulus se nedal odradit a posadil se vedle ní. „Co čteš?" zeptal se.

Vrhla na něj vražedný pohled a znovu se začetla.

„Potřebuješ něco?" zeptala se, když tam seděli mlčky asi tři minuty.

„Chtěl jsem tě pozvat na ples," přiznal.

„Tak to tu sedíš zbytečně."

„Ty už s někým jdeš?" zeptal se vyděšeně.

„Ne, jedu domů," oznámila prostě.

„Aha," hlesl a vstal. „Ale kdyby sis to rozmyslela, tak já půjdu rád."

Sotva vyšel z knihovny, zaklapla knížku a zadívala se někam do země. Co by tomu řekly její kamarádky, kdyby věděly, že jí nadbíhá Regulus Black? Co by tomu řekl její bratr?

****

„Co byste řekli pořádné zimní koulovačce?" navrhl najednou James.

Polovina společenské místnosti se zatvářila pochybovačně a usoudila, že se kapitán famfrpálového družstva silně praštil na některém z posledních tréninků, jen sedmý ročník vypadal nadšeně.

„To je super nápad! Jdeme na to!" zaradoval se Sirius a utíkal si pro teplejší oblečení.

„Copak je nám šest?" zapochybovala Fleur.

„Bude sranda," chlácholila ji Gigi. „Pojď, dokud ještě můžem. Dokud je nám jenom sedmnáct!"

„Dostávat sněhem do obličeje není směšný!"

„Tak tady seď jako pecka, my jdem sami," oznámila jí Sandra nevzrušeně.

„No tak holky! Já to tak nemyslela, počkejte!"

****

„Postřeh, Fleur!"

Než se stačila otočit, schytala ránu do břicha od Remuse. Naštvaně si oprášila kabát.

„Jste jako děti," nařkla své spolužáky.

„A ty seš pořád jako stará zakyslá babka," oplatil jí to Sirius.

„Cože?! No počkej!"

Popadla nejbližší sněhovou kouli, kterou si Gigi vyráběla do zásoby a hodila jí po něm. To ovšem Sirius nečekal a s plným zásahem do tváře se spadl na zem.

„To bylo moje," zavrčela Gigi.

Fleur jí foukla hrst sněhu do tváře a dala se na útěk, protože Gigi pořád ještě měla slušnou zásobu koulí navíc.

O kousek dál spolu Sandra a Petr váleli základní kouli na sněhuláka. A byla celkem velká, než se kolem přehnala Gigi, skopla ji a všichni se svalili do sněhu. Během chvíle se s nimi válela i Fleur, která zakopla o Petrovu nohu.

A všechen ten blázinec pozorovala Lily s Jamesem z koruny jednoho stromu.

„Proč jsme vlastně zbaběle utekli z boje?" zajímala se Lily.

„My jsme neutekli," upozornil ji James. „My se pouze skrýváme před nepřáteli a přepadneme je ze zálohy."

„Aha," uchechtla se Lily.

„Něco k smíchu?" naštval se naoko James.

„Ty a tvá taktika," přiznala a šikovně se vyhnula letící kouli sněhu. „Takhle vyhráváš famfrpálové zápasy? Ukrýváš se a čekáš, až se soupeř unaví?"

Nakonec skákali z větve na větev a vzájemně se snažili zneškodnit toho druhého. Přestože byl James sportovně nadanější, byl to on, kdo první skončil se sněhem v obličeji na zemi. Možná ale Lily nechal vyhrát záměrně.

„Jsi v pořádku?" lekla se Lily a seskočila k němu na zem.

„Jo," zahuhal a plival kolem sebe sníh.

„Ukaž, pomůžu ti," usmála se. „Podej mi ruku."

James vděčně stiskl její dlaň a prudce se postavil, jenže mu podjela noha na ledu a strhl sebou Lily zpátky na zem.

„Ty jsi vážně děsný pako."

„Sranda musí být."

Najednou oba zvážněli.

„Lily...já...," začal James váhavě. „Nechtěla bys...nechtěla bys se mnou...na...na ten ples?"

Lily neodpověděla hned. Místo toho si zastrčila své ryšavé vlasy za uši a váhavě přiblížila svůj obličej k jeho. Chvilku si hleděli do očí, a pak se konečně poprvé a doopravdy políbili.

„Konečně," vykřikl Sirius a začal tančit oslavný tanec s Remusem kolem Gigi. Ta chvilku nechápavě hleděla, ale pak si všimla dvojice pod stromem a s chutí se k nim přidala.

„Ale víte co je nejhorší?" zachmuřila se najednou.

„Ne."

„Že Sandy a Lily už mají partnery na ples a já jsem jediná na ocet."

„No a co kdybys šla se mnou?" zeptal se Tichošlápek. „Taky jsem bez partnerky."

„Vážně?" zeptala se překvapeně. „Playboy Black hledá partnerku mezi kamarádkami? No to je zoufalé!"

„Hele, nech toho! Nakrmím tě sněhem," varoval ji a začal uplácávat kouli.

„Tak já si to rozmyslela, beru to," souhlasila.

„No to je skvělý!" zajásal Sirius a zatočil s Gigi ve vzduchu.

„Ty blbečku! Pusť mě na zem!"

„Ne, dostal jsem skvělý nápad," mrkl na ni a pošeptal jí pár slov do ucha. Gigi se rozzářila od ucha k uchu a vyskočila mu na záda.

A tak začali kohoutí zápasy. Sirius s Gigi proti Remusovi se Sandy, protože chudák nemohl unést Fleur a její zvětšující se břicho. Proto Fleur vylezla na silnějšího Petra a bojovala proti Lily a Jamesovi. Jenže ti každou volnou chvilku místo sbírání munice věnovali sami sobě. Měli na to právo, po těch letech nenávidění a hádek se nikdo s kamarádů nezlobil, že se jim nevěnují.

„Děti se nezapřou," poznamenal někdo chladně. Nebelvírští přestali blbnout a ohlédli se. Za nimi se právě ze Zapovězeného lesa vynořovala skupinka Zmijozelská: Severus, Bellatrix, Rodolfus, Selene a v čele Luicus.

„Radši se budeme chovat jako děti, než parta do morku kostí vylízaných blbečků," utrousila Gigi zejména na adresu Luciuse, kterého nenáviděla nejvíc.

„Dej si pozor na jazyk, McKeeová, abych ti ho nevyříznul," doporučil jí Lucius.

„Myslím si, že by daleko raději byla bez jazyku, než se Znamením zla na ruce," vmíchal se do rozhovoru Sirius, aby se kamarádky zastal.

„Brzy přijde doba, kdy si lidé budou vážit těch se Znamením a ti bez jazyku budou umírat."

„V tom případě raději zemřu," řekl Sirius chladně.

„Neboj, dočkáš se," ujistil ho Severus a věnoval mu posměšný úšklebek. „Vybral sis špatnou stranu."

Jeho poznámka možná byla mířena spíš na Jamese, ale Severus se snažil jeho směrem ani nepodívat, aby se nesetkal s pohledem Lily.

„Jdi se zahrabat, Srabusi. Já alespoň vím, na co se používá šampón. To vás ten vypatlanej Voldemort neučil, co?" vyprovokoval ho Tichošlápek.

Zmijozelští okamžitě vytáhli hůlky a namířili je na něj. Všichni, kromě Selene. Nebelvírská strana neotálela a následovala je.

„To jsi neměl říkat," procedil skrz zuby Lucius.

„Říkám pouhou pravdu," stál si na svém Sirius. „Kdo je na jeho straně, daleko nedojde."

„Tvá rodina je jiného názoru," odporoval mu.

„Nechte toho!" přerušila jejich spory Selene, která se doposud držela vzadu. „Chováte se nemožně, copak vám nedochází, že se nikdy nedohodnete?!"

„Víš, co by mě zajímalo, Selene?" utrhl se na ni Lucius. „Na čí straně vůbec jsi?!"

Měla touhu odseknout, ale ovládla se.

„Na své. Já nemám zapotřebí někomu vnucovat své názory, jako vy dva."

Otočila se k nim zády a zamířila k hradu. Lucius naposledy vrhl na Tichošlápka rozzuřený pohled, kývl na zbytek party a následovali Selene.

„Ze všech lidí ze školy mi bude Malfoy chybět nejméně," připustila Lily po chvilce. Veselá nálada byla pryč.

„A Snape taktéž," doplnila ji Sandra.

James se ohlédl na Lily, která chování svého bývalého kamaráda nahlas nekomentovala.

„A vůbec...celou tu jejich partu bych už nikdy nemusela potkat," přidala se Gigi.

Většina souhlasně zamručela. Sirius se ke kamarádům nepřidal.

****

Po večeři, týden před prázdninami měl profesor Brumbál znovu proslov.

„Zítra jsem na poslední chvíli ještě povolil výlet do Prasinek, abyste měli možnost si zakoupit nějaké kostýmy..."

„Kostýmy?" přerušila ho polovina síně nevěřícně šepotem.

Profesorka McGonagallová si nahlas odkašlala.

„Ano, kostýmy," přitakal Brumbál vesele. „Copak jsem vám to neříkal? Ten večírek se ponese v duchu maškarním, takže očekávám, že každý účastník přijde v nějakém kostýmu. Pokud možno originálním."

Reakce studentů nebyly natolik nadšené, jak ředitel předpokládal.

„To je plesnivej dědek!" zanadávala Bella. „A já si už nechala poslat šaty z Paříže!"

„Nerozčiluj se," uklidňoval ji Rodolfus. „Můj smoking se bude dát použít jako oblek do rakve, půjdu za mrtvolu. Nemusíš vymýšlet nic nového."

O dva stoly dál se rozčilovala Gigi.

„Za co mám sakra jít? To nemohl říct dřív?!"

„Neboj, něco zítra koupíme," chlácholila ji Lily.

„Ty můžeš jít klidně za hrdličku, vrkáte s Jamesem tak, že ani kostým nepotřebujete!"

„Můžete si vybrat se Siriusem takové kostýmy, abyste k sobě ladili," navrhla jí Sandra a od obou zmíněných si vysloužila nerudný pohled.

„Za co jdeš ty, Remusi?"

„Já si nejdřív musím obstarat partnerku," povzdychl si a vydal se k havraspárskému stolu. V kapse si držel palce, aby July ještě nebyla zadaná a proklínal se, že s tím tak dlouho otálel.