O několik let později

Jak Gigi předpokládala, už se společně jako jedna parta nikdy nesešli, osud je sice zavál stejným směrem, ale málokdy měli šanci se sejít. Navíc už nebyli těmi bezstarostnými dětmi jako tenkrát. Sirius, Selene, James, Lily, Remus, Cat a Petr se připojili k Fénixově řádu. Denně bojovali proti Voldemortovi, který sílil. Fleur se vdala a s manželem i dcerou se odstěhovala zpátky do Francie. Gigi pracovala na Ministerstvu kouzel a Sandru moc často nevídali, přestože nadále chodila s Petrem.

První a taky poslední příležitostí, při které se po odchodu z Bradavic společně sešli, byla svatba Jamese a Lily. Sirius, který šel kamarádovi za svědka, se během obřadu nenápadně otočil na Selene, která seděla v první řadě. Pobaveně na ni zamrkal a ona se musela bláznivě zasmát. Pořád nemohla uvěřit, že si tento život nevysnila. Žít v utajení v malém bytě uprostřed mudlovské čtvrti nebylo vždycky jednoduché, ale jejich malé útočiště jim vyhovovalo stejně jako práce pro Fénixův řád. Byli šťastní.

Tichošlápek stočil oči v sloup a upravil si kravatu. Nesnášel, když musel být v kvádru. Když však podával Jamesovi prstýnky, šla všechna nepohodlnost obleku stranou. V Dvanácterákových očích viděl tolik radosti, že se musel jen bláznivě zubit a myslet na to, jaké štěstí James měl, že Lily nakonec získal.

„Není to krása?" zašeptala Sandra dojatě, když všichni spěchali gratulovat novomanželům.

„No já bych se do toho nehrnula," ušklíbla se Gigi. „Vázat se na jednoho chlapa celej život?"

„Když ho opravdu miluješ? Proč ne?" pokrčila Cat rameny.

„Na mě je to brzo," vysvětlila Gigi.

„Copak, profesůrek se do toho nehrne?"

„Nehrne. A má jediný štěstí."

Cat se váhavě usmála na Remuse, který se vedle ní postavil do fronty gratulantů. Potkávali se každý týden na poradách Fénixova řádu, ale sotva spolu promluvili. Možná i chtěli, ale většinou nebyl pro všechnu práci čas.

„Dnes ti to sluší," řekl Remus tiše.

„Děkuju," usmála se váhavě.

Když se všichni chystali na hostinu, Lily vykřikla: „Pozor! Nevěsta háže kytici!"

Než se však kterákoliv přítomných svobodných slečen stačila připravit, včetně Gigi, která chtěla naopak zmizet co nejdál, pugét lilií přistál v náručí překvapeného Siriuse.

„To abych se teď ženil, co?" zašklebil se k všeobecnému veselí.

„A co kdyby ses nejdřív zeptal své přítelkyně, jestli tě chce, Tichošlápku?" zasmál se James pobaveně.

„No jo, to je pravda," poškrábal se Sirius na hlavě a váhavě poklekl před Selene. „Nikdy jsem nikoho nežádal o ruku. Dělám to správně?"

„Myslím si, že jo," zašeptala a zamrkala, aby odehnala slzy, deroucí se jí do očí.

„Takže...ehm... Selene. Nosíš jméno nejčernějšího černokněžníka všech dob. V žilách ti koluje jeho krev. Máš Znamení zla. A nejsi zrovna svatá," zakřenil se. „Ale přesto všechno tě miluju, a pokud se někdy ožením, tak jedině s tebou. Asi jsem to zvoral," zaváhal, když nic neříkala. „Měl jsem tě radši pozvat na večeři..."

„Ne, takhle je to krásný," ujistila ho, „jen to dořekni."

„Vezmeš si mě?"

„Ráda," usmála se a klekla si k němu. „Strašně moc tě miluju. Víš to?"

Svatební oslava a hostina se protáhla do pozdních nočních hodin. Lily s Jamesem nemohli být šťastnější a Remus s Cat nakonec protancovali střevíce. Z parketu se vytratili společně ruku v ruce a jediný, kdo si toho všiml, byl Sirius, který vyprovázel svoji sestru povzbudivým pohledem. Přál oběma jen to nejlepší. Všichni si svatbu patřičně užívali, snad podvědomě tušili, že další měsíce nepřinesou nic dobrého.

****

Měsíc po svatbě se Lily s Jamesem vraceli z líbánek. Celých sedm dní strávili u Fleur a Louise ve Francii a oba se konečně těšili, až si budou moct zařizovat vlastní bydlení. Lily zdědila domeček po svém otci, který před rokem zemřel. Její sestra se mezitím vdala a odstěhovala, Lily o ní neměla mnoho zpráv. Rozhodli se ještě navštívit Jamesovy rodiče a sestru a předat jim nějaké dárky z Francie. Když se blížili k domu Potterových, na první pohled bylo jasné, že něco není v pořádku. Kolem domu postávali hloučky úředníků z ministerstva, zvědaví sousedé a pár reportérů. Jamesovi se zrychlil tep. Ze dveří jejich domu vycházel právě Pošuk Moody.

„Alastore, co se stalo?" zeptal se.

„Jamesi, konečně jsi tady. Poslali jsme pro tebe před hodinami, ale nikdo tě nemohl najít."

„Co se stalo?"

„Moc mě to mrzí, chlapče," poplácal ho po rameni a nevěděl, jak mu to má říct. Potter starší byl jeho dlouholetý kolega a dobrý přítel.

„Alastore!"

Lily pochopila z Pošukova výrazu, pevně stiskla Jamesovu ruku. V posledních měsících tento výraz na poradách Fénixova řádu vídali častěji.

„Tvoji rodiče a sestra... jsou všichni mrtví. V noci dovnitř pravděpodobně vnikli Smrtijedi. Je mi to líto."

Lily nedokázala svého manžela zastavit, vytrhl se jí ze sevření a utíkal se o kruté pravdě přesvědčit sám.

****

„Tak ty nepromluvíš?! Crucio!"

Gigi se už poněkolikáté za noc rozkřičela a začala se svíjet v bolestných křečích. Bellatrix nad ní stála s napřaženou hůlkou a bez známky soucitu sledovala, jak trpí.

„Měla by sis rozmyslet, kdy mlčet a kdy mluvit, milá zlatá. Co si tě pamatuju ze školy, vždycky jsi měla jedovatý jazýček."

Kletba pominula, Gigi přestala řvát, jen tiše schoulená do klubíčka plakala.

„Dávala jsem ti na výběr, můžeš začít mluvit a možná tě zabiju hned, aby tě to nebolelo."

„Děvko," sykla.

„Crucio! Já tě varovala, máš poslední možnost. Když nepomůžeš mému pánovi k informacím, zemřeš. Nebylo by jednoduší mluvit, Ginger McKeeová?!"

„Nikdy!" odsekla. „Budeš mě muset zabít, Lestrangeová."

****

„Dozvěděl jsem se o zajímavé věštbě. Pověz, umí tvoje sestra vykládat budoucnost?" zeptal se lord Voldemort chladným hlasem a Kasandra se neubránila chvění.

„Občas... někdy má takové zvláštní stavy, kdy dokáže vidět jasně budoucnost," řekla Sandra váhavě.

„Věřila bys takovým věštbám, Kartářko?"

„Ano," přikývla a nervózně se poškrábala na levém předloktí, které ji několik dní pálilo. Už na svatbě Jamese a Lily se svým přátelům nedokázala podívat do očí. Kdyby jen věděli, co ji Petr přinutil udělat... Co sama udělala... Zavrhli by ji na místě.

„V tom případě mám závažný problém. Ale nechme to stranou. Chci, abys mi vyložila osud, moje malá Kartářko."

Sandra váhavě vytáhla balíček karet a podala je Pánovi, aby si je zamíchal. Zrovna, když je začala roztřesenými prsty skládat na stůl, do místnosti vešla Bella.

„Promluvila?" zajímal se a upřeně pozoroval Sandru skládající karty.

„Ne, odmítla. Mučila jsem ji osobně celou noc."

„Kde je teď?"

„Mrtvá."

„A ten její přítel?"

„Nic neví, nepatří k nim."

„Zab ho pro jistotu taky. Jako varování."

Přikývla a odešla.

„Měla bys vědět, Kartářko, že Bellatrix právě dala odklidit mrtvolu tvé bývalé spolužačky, Ginger McKeeové. Byla pošetilá, jako její otec. Taky tenkrát nechtěl mluvit. Kdyby mi řekl, co jsem potřeboval, nemusela být jeho dcera sirotek."

Sandra sklopila hlavu, aby nebylo vidět, jak se jí po tváři kutálí slza. Udělalo se jí špatně od žaludku z toho, co udělala. Ale bylo pozdě, nemohla své činy vzít zpět.

****

Sirius pospíchal dlouhou chodbou v nemocnici u sv. Munga. Býval by utíkal daleko rychleji, ale Selene mu nestačila. Držela se ho pevně za ruku a klopýtala, jak nejrychleji ve svém stavu dokázala.

„Jamesi, co se děje?" volal na svého kamaráda přes celou chodbu. „Řítíme se sem jako splašení, div Selene nezačala rodit!"

„Jsem táta!" vyhrkl štěstím bez sebe Dvanácterák.

„Gratulujeme!" popřála mu Selene a praštila mírně překvapeného Siriuse do zad, aby přestal hloupě zírat.

„Já mám kmotřence?" vydral ze sebe po chvilce Tichošlápek překvapeně.

„Jo! Byl jsem u porodu. Málem to se mnou seklo, nevěděl jsem, co mám dělat. Ale Lily se léčitelům snažila i radit. Znáte to, všechno si vyčetla v knížkách předem. Má oči po ní a vlasy jako já! Je nám tak strašně podobný!" vyprávěl James nadšeně. „Pojmenovali jsme ho Harry, po mém dědečkovi."

„Můžeme k Lily?" zajímala se Selene.

„Myslím si, že nás tam za chvíli pustí," rozhodil Dvanácterák rukama a bylo vidět, že by štěstím i skákal, kdyby mohl.

Zrovna, když se chystali za Lily do pokoje, se najednou se doprostřed chodby přemístil sám Brumbál.

„Pane profesore?" vyhrkli překvapeně, nikdo z nich ho mimo porady Řádu nevídal.

„Jamesi, doslechl jsem se, že máš syna," řekl ředitel vážně, „musíme si promluvit o jisté věštbě..."

****

O rok později

„Koukej, jak jsou nevinní," usmála se blaženě Lily nad postýlkou. V blankytně modrých peřinkách vedle sebe oddechovala dvě miminka.

Selene přikývla: „Naprosto souhlasím. Jsou tak hodní. Když spí."

„Už mě unavuje čtyřikrát za noc vstávat," souhlasila Lily. „Harry je docela uplakané dítě."

„To mi povídej, Laura je schopná být vzhůru až do rána, chudák Sirius se ani do práce nemůže vyspat, posílám ho spát na kanape, ale většinou k ní stejně v noci vstane sám. Nevím, jak to dělá, ale v jeho náručí usne daleko rychleji než u mě."

„Kdyby tak věděli," povzdychla si Lily a pohladila svého černovlasého syna po tváři.

Harry se neklidně zavrtěl a obrátil se obličejem k maličké Lauře, která byla o necelý týden mladší, než on.

„Lily, mrzí mě to," zašeptala Selene.

„Tebe? Ale jdi, není tvoje vina, že máš za otce toho, koho máš. Člověk si rodinu nevybírá."

„Ale já bych ji změnila, kdyby to šlo. Hlavně otcovu stranu," povzdychla si a opatrně se posadila na kraj postele v jejich ložnici.

„To neznáš mou sestru," ušklíbla se Lily a sedla si vedle ní. „Ale obraťme list," řekla po chvíli uvolněnějším hlasem. „Kdy máš termín?" Zadívala se pobaveně na její rostoucí břicho.

„Já vím, jsem pořád jen těhotná," usmála se Selene  a poklepala prsty na vzdouvající se svetr. „Termín mám v listopadu, řekla jsem Siriusovi, že pak spí další dva roky v kuchyni, jestli se ke mně ještě přiblíží. Dvě děti jsou zatím víc než dost, zvlášť na tenhle malý byt."

Obě ženy se společně naposledy rozesmály.

„Víš, někdy si říkám, proč se tohle musí dít zrovna nám," povzdychl si James a odvrátil tvář od Lily a Selene, které se ve vedlejší místnosti staraly o děti.

Sirius se na chvíli zamyslel, než odpověděl: „Bylo by to snazší, kdybychom o té věštbě nevěděli."

„Nevíš, kde je Remus?" změnil Dvanácterák téma a přijal od kamaráda další skleničku whisky. „Slíbil, že se i s Cat staví."

Sirius zavrtěl hlavou a oba se snažili z hlavy vypudit myšlenku, že Remus je ten zrádce, kterého již několik dní mezi členy Fénixova Řádu hledali.

„Nejhorší je, že si to celé dávám za vinu. Nedokážu ochránit vlastní rodinu," vzdychl si James.

„Takže jste se rozhodli, že použijete Fideliovo zaklínadlo?"

„Brumbál nevidí jinou možnost. Staneš se naším Strážcem?"

„Víš, že pro vás cokoliv," usmál se Sirius. „Ale obávám se, že to je přesně to, co Voldemort čeká, že se skryjete a Strážcem se stanu já. Už tak tu začíná být nebezpečno, nevím, jak dlouho se vydržíme ukrývat tady. Selene to nepřizná, ale ten byt ji mučí. Poslední dva roky je tu zavřená od rána do večera, brzy budeme mít další dítě a je jen otázkou času, než se k Voldemortovi donese, že má vnučky. Chtělo by to, abychom ho něčím trumfli. Musíme být o krok napřed."

„Kam tím míříš?" nechápal James.

„Podívej, Voldemort půjde po mně. Udělejte ze mě návnadu a tajemství svěřte někomu jinému."

„Cože? Zbláznil ses?"

„Ne," usmál se Tichošlápek. Měl to promyšlené. „Udělejte Strážcem Petra, nikoho by nenapadlo, že byste svěřili své životy jemu. Je bezvýznamný, nikdo si ho nevšimne. Půjdou po mně."

James se na Siriuse zamyšleně podíval. O několik minut později na jeho plán přikývl. Připadalo jim geniální, jak lehce se dá Pána zla přelstít. To ovšem netušili, že to bylo jejich poslední společné odpoledne. Nevěděli, že tím zrádcem není Remus, který ležel s těžkou horečkou u Munga, ale Petr, který vše nadšeně vyklopil jako důkaz své věrnosti o pár hodin později samotnému Voldemortovi.

****

Lily vešla do jejich nového obývacího pokoje. James seděl nad hromadou knih a četl. Co se přestěhovali do Godrikova dolu, četl neustále. Snažil se najít nějaký způsob, jak zvrátit věštbu, která poznamenala jejich syna. Týdny v novém domě, který byl jejich vězením, plynuly bez výraznějších změn.

„Jamesi, pojď si lehnout," poprosila a objala ho kolem ramen. „Miluju tě," zašeptala do jeho černých vlasů. „Víš to?"

„Já tebe taky. Za chvilku jsem tam, běž napřed, jen dočtu tuhle stránku," slíbil a obdařil svoji ženu svým oslnivým úsměvem.

„Dobře," usmála se a políbila ho na tvář.

Sotva Lily vyšla schody, James zhasl světlo, protáhl se a vstal. Na kratičký okamžik vyhlédl z okna jako každou noc. Tentokrát ale bylo všechno jinak. Srdce mu vynechalo pár úderů. Vysoká postava v kápi klidně kráčela k jejich domu. Všechno mu bylo jasné. Petr zradil, Remus je nevinný... Už nikdy se mu nebude moct omluvit, už nikdy nebude moct uhodit Petra do obličeje za to, co jim udělal.

„Lily!" zakřičel. „To je on! Jde sem! Popadni Harryho a utečte, zdržím ho!"

Jaké to je, když víte, že vás zradil někdo, komu jste věřili několik let? Jaké to je, když víte, že jste bezmocní? Jaké to je, když víte, že k vašemu domu kráčí smrt?

****

„Siriusi?" zneklidněla, když se uprostřed noci probudila a on vedle ní neležel. Posadila se na posteli a rozsvítila lampičku. Stál u dětské postýlky a zamyšleně vyhlížel z úzkého okna do tmy.

„Děje se něco?"

„Mám špatný pocit z toho, že jsem svěřil životy mého nejlepšího přítele a jeho rodiny do rukou zabedněnému blbečkovi," řekl prostě.

„Takhle o Petrovi nemluv, je jen trošku pomalejší," snažila se ho uklidnit.

„Ne, není," zakroutil Sirius hlavou. „Když nad tím tak uvažuju, je až chytrý. Celý život se vtíral do přízně lidí, kteří byli výš, a opatrně jim lezl do zadku. Je vypočítavý."

„Chceš říct, že je tady možnost, že Remus..."

„Že podezříváme nepravého," přikývl. „A to znamená..."

„Že Strážcem se stal Smrtijed," zašeptala zděšeně.

Na okamžik se zamyslel, ale pak popadl věci a začal se oblékat.

„Co chceš dělat?" vyhrkla zoufale a opatrně vylézala z postele. Snažila se nezakopnout o krabice, do kterých před pár dny začali balit. Chystali se přestěhovat ještě dřív, než Selene porodí.

„Musím se jít přesvědčit, že je Petr ve svém úkrytu," vysvětlil a hbitě si natáhl tričko.

„Siriusi, co když tě chytí, neblázni! Je to nebezpečné! Pošli vzkaz Brumbálovi!"

„Ty to nechápeš! Petra jsem jim navrhl já, jestli se jim něco stane, je to moje vina," složil hlavu do dlaní. „Musím se přesvědčit, že se jim nic nestalo. Pochop mě."

„Já vím," zašeptala a pohladila ho po vlasech. „Tak běž."

Sirius pohladil klidně oddechující Lauru po tváři, políbil Selene a pohladil ji po velikém bříšku.

„Kdyby se mi něco stalo...," zašeptal.

Položila mu prst na ústa: „Tohle neříkej."

Naposledy ji políbil a přemístil se. Nevrátila se zpátky do postele, protože se Laura probudila a začala plakat. Vzala ji do náruče a vyšla z ložnice směrem do kuchyně. Natáhla se volnou rukou po hrnečku, který před několika lety použili jako přenášedlo a nalila si do něj trochu čaje. Když nahnula hrneček k ústům, aby se napila, praskla jí voda. Druhé dítě se chystalo na svět dřív, než čekala. Hrneček, který kdysi symbolizoval jejich nový život, jí vyklouzl na zem a roztříštil se.

****

„Musím najít Siriuse," byla první myšlenka, kterou bezprostředně po porodu vyřkla.

„Ty ses zbláznila, Selene! Jsi necelou hodinu po porodu!" snažila se ji Cat udržel v posteli.

Když se Selene uprostřed noci s Laurou v náručí a v porodních bolestech objevila u jejích dveří, nemohla tomu uvěřit.

„Ty to nechápeš," zachraplala jako smyslů zbavená, „něco se děje, cítím to."

Znamení zla na jejím předloktí žhnulo, jak nikdy předtím. Děje se něco velkého.

„Selene, moc dobře víš, že po tobě jdou Smrtijedi, nemůžeš běhat po Londýně."

„Něco se děje," zašeptala.

„Co?" zeptala se Cat netrpělivě. „Kdyby se něco dělo, Řád by nám dal vědět."

„Nevím, ale poznám to."

„Nic se nestalo," zakroutila Cat hlavou. „Jsi jen rozrušená. Lehni si zpátky do postele a postarej se o děti. Musíš odpočívat."

„Slib mi, že se postaráš o Lauru," naléhala na ni.

„Selene, prosím, nedělej to," žádala ji Cat zoufale, ale viděla jí v očích, že jakákoliv slova jsou dávno marná.

„Postarej se o ni, jsi její teta, nikoho nemá."

„Má tebe a Siriuse, má sestru."

„Jdou po mně, jdou po Siriusovi, půjdou i po nich, musím je rozdělit," vysvětlovala Selene jako smyslů zbavená. Věděla, že se něco stalo.

„Ale..."

„Postarej se o Lauru."

„A co její sestra? Kam ji dáš?"

Selene neodpověděla, mlčky přešla k posteli a otřela si slzy, která se jí jedna za druhou kutálela po tváři. Políbila spící Lauru na čelíčko a přitiskla si ji k hrudi a na krk jí připevnila řetízek se Zmijozelovým medailonem. Potom ji podala Cat a vzala do náruče svou mladší dceru.

„Hodně štěstí," zašeptala Cat a statečně se bránila slzám. Laura se rozplakala a Cat si ji musela konejšit. „Doufám, že se nejpozději do zítřka vrátíš i se Siriusem a všichni čtyři zůstanete spolu."

„Sbohem," zašeptala Selene. „Děkuju za všechno."

„Postarám se o ni," ujistila ji Cat a Laura v její náruči se rozplakala ještě víc, natahovala malou ručku směrem ke své matce.

Selene se přemístila. Cat zůstala sama v Remusově bytě s plačící neteří. Nevěděla, co si počít.

****

Sandra stála u okna a vyhlížela na ulici. Spatřila je brzo, klidně mohla utéct, ale nepokusila se o to. Dál klidně hleděla na ulici, i když je zřetelně slyšela, jak běží po schodech. Dokonce se ani neotočila, když vpadli do pokoje.

„Kasandro Trelawneyová, jste tímto zatčena a Ministerstvem kouzel obviněna ze Smrtijedství a podílení se na několika vraždách. Máme povinnost vás zatknout a až do soudu držet v Azkabanu."

Nechala je, aby jí nasadili pouta. Nic jiného si nezasloužila.

****

Narcissa Malfoyová seděla v obývacím pokoji. Nemohla usnout. Lucius se doma neukázal již několik dní a neměla o něm žádné zprávy. Bála se nejhoršího. Když někdo prudce zaklepal na dveře, vytáhla hůlku a šla otevřít. Čekala, že jsou to zlé zprávy o jejím manželovi.

„Selene?" vydechla překvapeně, když spatřila svoji bývalou spolužačku.

„Je to už několik let, co jsem ti pomohla získat srdce muže, kterého jsi milovala. Řekla jsi mi, že se mi jednou odvděčíš. Prosím tě na kolenou, abys svůj slib splnila," zašeptala prosebně.

„Jsem Blacková," odpověděla Narcissa. „Držím své slovo."

„Chci, aby ses postarala o mou dceru."

Narcissa překvapením otevřela ústa a teprve teď si uvědomila, že Selene drží v náručí dítě.

„Proč ale zrovna já?" zeptala se nechápavě.

„Pokud vím, jsi Siriusova sestřenice. Takže jsi něco jako její teta."

„Ale..."

„Žádám tě na kolenou, jsem naprosto zoufalá," plakala Selene. „Otec by ji zabil, kdyby ji našel. Pokud vím, máš syna. Byla bys pro něj ochotná udělat vše?"

„Ano."

„Takže mě chápeš. Prosím, vem ji k sobě. Vychovávej ji jako svou neteř."

„Proč ji nedáš někomu ze svých přátel?"

„Všichni jsou mrtví," vysvětlila.

Narcissa si váhavě novorozeně vzala do rukou. Selene maličkou naposled políbila na tvářičku.

„Postarám se o ni, dokud se nevrátíš," slíbila Ciss. „Jakpak se jmenuje?"

„Emily," zašeptala a položila maličké do peřinky velký prsten s erbem rodu Blaků.

****

Selene se přemístila k Petrovu úkrytu. Nepřekvapilo ji, že je prázdný. Nenašla tam žádnou stopu po zápase, ale vypadalo to, jako by tam snad ani nikdo nežil. Ostražitě se rozhlížela kolem a mířila hůlkou do každého kouta. Chtěla se z bytu vytratit, když za sebou zaslechla kroky.

„Ale, ale... není tohle naše malá Selene?"

Otočila se. Měla za zády pět Smrtijedů. Bezpečně je všechny poznala i pod maskami. Lucius, Bellatrix, Rodolfus, Avery a Rookwood.

„Copak, hledáš svého manžílka?" uchechtla se Bella.

Selene neodpovídala.

„Myslím, že je to sotva pět minut, co ho sebrali z ministerstva za třináctinásobnou vraždu?" zasmál se štěkavě Lucius a ostatní se k němu přidali.

„To je lež," pokusila se odporovat.

„Čistá pravda, milá zlatá," zašklebila se Bella, která to považovala za dostatečný trest. „V záchvatu zuřivosti zabil Pettigrewa a dvanáct mudlů najednou."

„Byl to chytrý tah, udělat Pettigrewa Strážcem," uznal Lucius. „Až na to, že je několik let Smrtijedem."

„Pověz, Selene, jaké je to, když víš, že umřeš?"

„Lepší než jistota, že se usmažím v pekle jako vy."

„Za tvou vraždu je vypsaná vysoká odměna, to si nenecháme ujít, že, pánové?"

„Rozluč se se životem, Selene."

Odhodlaně jim hleděla do tváří. Neměla sílu se přemístit, neměla sílu se bránit. Myslela jen na své dvě dcery a na to, jestli budou v bezpečí.

„Avada kedavra!"

****

Sirius kráčel dlouhou azkabanskou chodbou. Vedli ho spoutaného kolem cel plných těch nejodpornějších vrahů, kterým se ve tvářích zračila naprostá beznaděj. Šel klidně, přestože uvnitř měl nahromaděný tlak emocí, které každou chvíli hrozily, že vybuchnou. James a Lily jsou mrtví. Voldemort padl. Petr je zrádce. Remus je nevinný. Nechal těhotnou Selene s Laurou samotné. Nechal se zavřít na doživotí. Kde jsou všechny ty sny a plány, které měl?

Všechno se sesypalo jako domeček z karet během jediné noci.

Minuli celu, ve které seděla mladá žena. Poznal ji.

„Sandy?" zeptal se překvapeně.

Upřela na něj své tmavé oči. Prázdné oči, ve kterých chyběla jiskra života. Už to nebyla ta dívka, kterou znal.

****

Ta noc byla významná pro celý kouzelnický svět. Obávaný černokněžník padl a oni měli konečně důvod žít. Nastala nová doba, ale nikdo z nich netušil, jaká bude. Mysleli si, že všechny chmurné časy pominuly. Doufali v lepší zítřky.

Doufala Cat, která si sbalila všechny věci a i s Laurou se přemístila pryč z Anglie, bez jediného slova rozloučení s Remusem.

Doufal i Remus, ležící v nemocničním pokoji, který tiše naslouchal rozhovoru dvou léčitelek, které tvrdily, že Potterovi jsou mrtví a Black je v Azkabanu.

Doufal Sirius za mřížemi své cely, která pro něj bude domovem na dalších dvanáct let.

Doufala Narcissa, která ukládala malou Emily do postýlky vedle svého syna Draca.

Doufal i Brumbál, který pokládal malého Harryho na práh Dursleyovic domu v Zobí ulici.

Pro nikoho z nich tento příběh ještě neskončil. Právě naopak, teprve začal...