Ahoj!!

Díval jsem se po stolech, ale nikde jsem ji neviděl, Eunwooa též ne. Pobíhali tu jen dva mladíci, co mu pomáhali. Zastavil jsem jednoho z nich.

,,Zdravím, kde je Eunwoo?" optal jsem se. Zamračil se na mě a začal si mě prohlížet.

,,Kdo jsi, že to chceš vědět?" optal se nazpátek. Z jeho nemilého tónu mi naskočila husí kůže.

,,Jsem jeho blízký přítel?" zaváhal jsem. Sice byl menší než já, ale z jeho pohledu šel strach.

,,A to mi říkáš, nebo se mě ptáš?" opět zněl nepřátelsky.

,,Co zase vyvádíš? To je Sanha. Promiň, není tu dlouho, takže ještě nebyl obeznámen. Šel si odpočinout dozadu." vložil se do toho druhý kluk, jehož jméno jsem si za celou dobu nebyl schopný zapamatovat.

,,Děkuji." hlesl jsem s lehkým úsměvem.

,,Kdyby slyšel Eunwoo, jak se s ním bavíš, dal by ti co proto. Dalo by se říct, že je to náš V.I.P zákazník a jediný muž, se kterým by Eunwoo chodil." ihned mu dal malou přednášku.

Pousmál jsem se a vydal se za Eunwooem. Když jsem otevřel dveře od místnosti vzadu, zkameněl jsem. Viděl jsem Eunwooa nalepeného na Sue, jejich rty spojené v jedny a ruce vzájemně omotané kolem pasu toho druhého. Ani si nevšimli, že jsem přišel.

,,Nejste do sebe příliš zabraní? Měli byste si dávat větší pozor, co kdyby vás viděl Bin." řekl jsem hlasitě, čímž jsem si získal jejich pozornost. Zaraženě na mě hleděli a nedokázali skrýt své rozpaky, tedy spíš Eunwoo to nedokázal.

,,Přišel jsi, abys nám řekl, že na nás půjdeš žalovat Binovi?" nadhodila Sua a vražedně na mě hleděla, abych si rozmyslel, co udělám dál.

,,Ne, jen jsem ti přišel vzkázat od Bina, že máš jít za něj na chvíli do obchodu, protože si chceme zajít na jídlo, tak nebuď hned nepřátelská. Myslíš si snad, že bych tě napráskal, když vím, čeho jsi schopná? Na smrt jsem ještě moc mladý." pověděl jsem, ale ta vražedná energie pořád nechtěla ustoupit.

,,Na něj bys neměla být zlá. Kdyby chtěl, už by to dávno řekl. To, že jsem tě chtěl, věděl dřív než ty." vložil se do toho Eunwoo. Divně se na něj zakřenila.

,,Fajn, už budu hodná, ale žádný hloupý narážky jako minule."

,,Jen jsem vám vracel vaší vlastní medicínu, ale už to neudělám. Každopádně je to tvůj bratr, měla bys mu to říct, myslím si, že by nebyl proti. A ty taky Eunwoo. Jak se můžeš bát, že by chtěl zabít svého nejlepšího přítele, který se zamiloval do jeho sestry?"

,,Jednou mi to řekl a nebylo příjemné poslouchat, co všechno by mi udělal." pověděl Eunwoo a ve tváři se mu zračilo vyděšení.

,,To možná proto, že působíš jako sukničkář. Ale Bin musí vědět, že Sua by se s tím vypořádala sama, když bys ji nějak ublížil. Rozhodně bych se bál víc Suy než Bina. Vážně s ní chceš ještě chodit?"

,,Děláš jako bych byla chodící smrt. Jen bych mu nakopala zadek a vykastrovala bych ho, aby věděl, jak vypadá bolest." pověděla hledíc do prázdna a s ďábelským úsměvem na rtech, jako by to viděla živě před sebou.

,,Slyšíš jí? Po tomhle bych si to hned rozmyslel." hlesl jsem přidušeně a krčil se ke dveřím, abych se za ně případně mohl schovat. Protočila očima a povzdechla si. Náhle však její pohled zvážněl. Přistoupila ke mně a přiložila mi dlaň na tvář. Mé tělo zachvátil nepříjemný mrazivý pocit. 

,,Abych nezapomněla, to samé hodlám udělat tobě, jestli zlomíš mému bratrovi srdce." prohodila ledovým tónem a lehce mi přejela po tváři. ,,Užijte si oběd." dodala s nevinným a zářivým úsměvem, než odešla. Oklepal jsem se v domnění, že se zbavím toho mrazivého pocitu. 

,,Taky si to nechceš rozmyslet?" optal se se smíchem Eunwoo. 

,,V mém případě je na to už celkem pozdě, nemyslíš? Navíc nemám v plánu mu ublížit." odpověděl jsem mu a zamračil se. 

,,Povíme si, až konečně pošleš Rockyho do háje." 

,,Jakmile padne jeho jméno, i když ho zrovna vyslovíš ty, jsi zase nepřátelský. Nemusíš se bát, dnes mu to všechno řeknu dřív, než zase uteče." 

-------------------------------------------------------------------------------

Po jídle jsme se oba vrátili do obchodu. Sledoval jsem Bina, jak pracuje a sem tam mu pomohl zastřihnout nějakou květinu, u níž mi vždy prozradil význam. Oproti mé práci mi to přišlo tak uklidňující. Když neměl zákazníky, povídali jsme si. Hodiny díky tomu utíkali jako voda a já musel odejít. ¨

Nechtíc jsem se rozloučil s Binem a ujistil ho, že mu napíšu hned, jak dorazím a dám mu vědět, až to vyřídím s Rockym. Následně jsem se vydal ke svému autu. Nasedl jsem do něj, připoutal se a nastartoval. 

Když jsem přijel domů, napsal jsem Binovi, jak jsem slíbil. Vysvlékl jsem se z toho nepohodlného obleku a zalezl do koupelny, kde jsem si dal rychlou sprchu. Poté jsem se převlékl do kraťasů a volného trika. Hned jsem se cítil lehký jako pírko. Sedl jsem si na pohovku a než přišel Rocky, díval jsem se na vtipná videa, co mi posílal Bomin. 

,,Nemá čas se se mnou sejít, ale videa mi posílá v jednom kuse." řekl jsem si pro sebe a ušklíbl se. Náhle se ozval zvonek. Rychlým krokem jsem došel ke dveřím a otevřel je. 

,,Ahoj, pojď dál." řekl jsem mile a zlehka se usmál. 

,,Ahoj." odvětil s širokým úsměvem. V duchu jsem si odfrkl, jak dlouho ses chtěl chovat jako neviňátko? Ptal jsem se. 

,,Dáš si něco?" optal jsem se ze slušnosti. 

,,Dal bych si kávu." odpověděl. Pobídl jsem ho, ať si zatím sedne do obývacího pokoje a já šel připravit kávu. 

,,Nevypadá to, že by se tu něco změnilo." pověděl Rocky, když jsem se vracel s kávou. 

,,Taky že ne. Nakonec nebylo co měnit." 

,,A proč si se vlastně chtěl dnes sejít?" optal se. Velice dobrá otázka, pomyslel jsem si. Rozhodl jsem se, že jednou v životě nebudu brát ohlednu a prostě to na něj vybalím. 

,,Chtěl jsem si s tebou promluvit...ohledně toho, co jsi říkal. Víš, nemůžu přijmout tvé city, natož je opětovat, protože..." skočil mi do řeči. 

,,Nejsem pro tebe snad dost dobrý?" nadhodil a zvláštně si mě prohlížel. Nedokázal jsem z jeho očí přesně vyčíst, co cítí, ale ten pohled se mi vůbec nelíbil. 

,,O to nejde. Už jsem někomu svěřil své srdce, což mě vede k další věci. Bude nejlepší, když se spolu přestaneme bavit, nechci..." opět mě přerušil. 

,,Proč? Zaslechl si o mě snad nějaké divné věci, ty přeci na řeči nikdy nedáš...tak počkat, je to kvůli Moon Binovi? Začal si s ním chodit?" vyptával se a v očích měl podivné jiskřičky, které neznačily nic dobrého, to mě však nepřimělo držet se zpátky. 

,,Začal jsem s ním chodit, ale není to jen kvůli němu. Prostě bych nemohl chodit s člověkem, který dokázal podvést a ne jednou. Sice nejsem tak všímavý, ale nejsem ani tak hloupý. Když jsem si to dal všechno dohromady, chtěl si mě, i když jsi chodil s Binem. Jakou bych mohl mít jistotu, že bys to samé neudělal i mě? Proto bude nejlepší se spolu přestat bavit." vysvětlil jsem mu a doufal, že po tomhle odejde, jenže jeho rty se zkřivily do zlostného úsměvu. 

,,Jak chceš, ukážu ti, co jsem doopravdy zač." šeptl a povalil mě na pohovku. Než jsem stačil zareagovat měl jsem jeho rty přitisknuté na těch svých. Rukou mi ihned vjel pod triko a začal mě osahávat. Zastavil jsem ho, ale nechtěl to vzdát, vysmekl se mi a pokusil se znova prozkoumat mé břicho. Nechtěl jsem použít násilí, ale musel jsem. 

Pokračování příště...