Ahoj!! Věnováno Anikk23 ❤️

Seděl jsem v květinářství a přemýšlel nad Sanhou. Každý den s ním pro mě byl náročnější. Řekl jsem mu, že mu dám tolik času, kolik jen bude potřebovat, ale ta primitivní touha moci se dotknou jeho tváře, obejmout ho nebo políbit na rty, se neustále snažila zastínit mou mysl. Napadlo mě, že by mohlo pomoci se s ním vídat méně, jenže s tím vším, co se teď stalo, jsem ho nechtěl nechávat o samotě. Také jsem neměl jistotu, že omezení kontaktu zmírní mou touhu. I kdybych nad tím přemýšlel sebevíc, nakonec bych vždy došel ke stejnému závěru...holt se budu muset krotit, protože bych bez Sanhy nevydržel snad už ani den.

,,Bine! Koukej laskavě zvednout tu svou velkou zadnici a jdi se převléct! Sanha brzy dorazí do kavárny!" křikla Sua a vytrhla mě tak z myšlenek. Jen jsem pokýval hlavou a šel se převléct do kanceláře.

Než jsme odešli, zastřihl jsem jeden žlutý tulipán. Vešli jsme do kavárny a pozdravili Eunwooa. Očima jsem vyhledal Sanhu. Seděl vzadu s pohledným mužem a stejnou aurou jako měl Eunwoo. Jen jsem doufal, že nebude jako Eunwoo. Vydali jsme se k jejich stolu. Nestačil jsem je ani pozdravit a Sua ihned spustila. Ona a krásní muži...

,,Ale, ale...Sanha si sebou přivedl velice krásného muže. Jsi ještě hezčí, než jsi byl na střední, Bomine." promluvila Sua bez špetky studu, aniž by se třeba nejdřív představila. V duchu jsem si povzdechl a kroutil nad ní hlavou. Co to mám za sestru.

,,Budu muset zklamat, krásná slečno, ale ten muž je již zadaný." ozval se někdo za námi.

,,Další hezounek. Nemusíš se bát, vím, že Bomin preferuje jiné proporce." řekla a mrkla na něj. Lehce se usmál a přistoupil k Bominovi.

,,Omlouvám se za svojí sestru. Upřednostňuje dřív mluvit než myslet. Jsem Moon Bin a tohle je." než jsem to stačil dopovědět přerušila mě.

,,Umím se představit sama. Jsem Moon Sua, budoucí švagrová, Sanhy."

,,Suo!!" okřikl jsem jí.

,,Jen ji nech! Sanha o tobě básní v jednom kuse. Myslím, že má tentokrát pravdu. Cha Eunwoo, těší mě." ozval se Eunwoo a začal pokládat kávu na stůl. Tihle dva mě tak neskutečně vytáčeli, že mi z toho začalo cukat oko. Měl jsem chuť je něčím přerazit.

,,Souhlasím s Eunwooem. Suu poznávám, ale myslím, že my dva se vidíme poprvé, Bine. Jsem Bomin, Sanhovo strážný anděl. Abych nezapomněl toto je můj sladký přítel, Choi Sungyoon."

,,Rád vás poznávám." šeptl potichu a nervózně se usmál. Teď se ostýchal, ale když Sua pochválila Bomina, byl tak ledově klidný.

Kam jsem se to zase dostal, ptal jsem se sám sebe. Přesto jsem se jen nervózně úsmál a vložil se do rozhovoru.
,,Když už jste se tak hezky představili, proč se neposadíte?" nadhodil jsem s lehkým úsměvem. Na víc jsem se nezmohl.

,,Vy dva, nemusíte se cítit tak trapně, stejně by došli k tomu samému závěru. Půjdu ještě pomoc obsloužit ostatní a pak se k vám přidám." pověděl s úsměvem a odešel.

,,S kým já se to bavím?" povzdechl jsem si.

,,Občas si pokládám tu samou otázku, že Bomine?" nadhodil jsem.

,,Ještě jsem ani nezačal a ty takhle?" ohradil se Bomin.

,,Dej mu tu květinu, nebo chceš, aby ti uvadla v ruce?" popostrčila mě Sua.

,,Dlouho jsi mi žádný květ nedal. Moc krásný tulipán, copak značí?"

,,Ve tvém úsměvu je slunce, takže ideální květina pro tebe." snažil jsem se neznít tolik nervózně.

,,Dě-děkuji" šeptl jsem a květinu si od něj vzal.

,,Jak sladké, dokonce už ani neutíkáš. Víš Sanha, nikdy nebyl tak vyplašený, naopak on byl ten, kdo udělal první krok a do všeho se vrhl po hlavě. Když jsme s ním šli poprvé ven, já s Hyunjinem jsme sotva promluvili. Nebyl jsem společenský a Hyun už vůbec, a tak Sanha asi po dvou schůzkách s námi se ho na rovinu zeptal, jestli se mu opravdu líbí, a ať řekne pravdu. Když mu Hyun odpověděl kladně. Chytil ho za tváře, políbil ho. Poté řekl: "taky se mi líbíš, tak spolu budeme chodit, nebo tvým tempem bys mi to řekl tak za rok." Snad jsem na nic nezapomněl, ale nemám pravdu, Sanho?" skončil svůj dlouhý proslov, kterým směřoval na to, že bych měl něco podniknout, než mi Moonbin uteče.

,,Bomine, někdy mluvíš opravdu až moc. Tehdy to bylo jiné. Je pravda že jsem byl o dost živější a daleko otevřenější, ale změnil jsem se. Navíc to je pomalu deset let zpátky." vyhrkl jsem. Už jsem zapomněl, že jsem býval i takový.

,,Jen říkám, jaký jsi byl, ne že takový máš být znova, tak se hned nečerti!"

,,Byl jsi odvážný, ale tvoje nynější povaha se mi líbí víc. Jsi vždycky tak roztomilý, že bych tě nejradši umačkala." řekla. Proklouzla kolem mě. Přistoupila k Sanhovi, začala ho objímat a svou tváří třela o tu jeho.

,,Suo, ovladej se trochu!"

,,Nekřič na mě pořád! Říkala jsem ti, že pokud závidíš, udělej to taky. Nemyslím si, že by Sanha zrovna dvakrát odporoval."

,,Začínám závidět, ani mě k sobě nepustí tak blízko." přidal se k ní Eunwoo.

,,Nepustím blízko? Ty se ani neptáš, jako když jsi mě políbil kvůli Rockymu." vyhrkl jsem, aniž bych si uvědomil, že jsem zmínil dotyčného a vyzradil, co udělal.

,,Neměl tě svlékat očima! Nezapomeň, že tady jsme přece pár. Jak by to asi vypadalo, kdybych nechal svého přítele flirtovat s jiným?!" prohlásil na obranu Eunwoo.

,,Tys ho políbil!?" vyhrkl jsme se Suou naráz. Takže tohle nakonec udělal. To znamená, že to stihl udělat dřív než já. Zabiju ho!

,,Hele, jsi ty vůbec pořád na holky?" nadhodila Sua a zkoumala jej pohledem.

,,Jsem...i když v případě Sanhy bych udělal výjimku. Ale on mě už několikrát odmítl, takže mám smůlu."

,,Myslím, že už nemůžeme být nejlepší kamarádi." pronesl jsem chladně a probodával jej pohledem.

,,Koukám, že ses skvěle bavil. Děkuji, že jste se o něj tak starali a prosím, hlavně se mezi sebou nepozabíjejte. A není důvod žárlit, nakonec mi Sanha prozradil, že i vy dva jste se k tomu dostali." poslední věta byla opravdu třešnička na dort. Stejně jako Moonbin probodával Eunwooa, já zase probodával jeho.

,,Bomine, co kdybys mi raději řekl něco o svým příteli a přestal mluvit o mně?" optal jsem se skrze zatínající zuby.

,,Nejsem nijak zajímavý člověk, takže by vám toho moc neřekl, ale klidně pokračujte, baví mě vás sledovat." po dlouhé době promluvil i Sungyoon.

,,Ale že ses nepochlubil. Tys o tom věděla?" řekl Eunwoo a se svou otázkou se otočil na Suu.

,,Když to neřekl ani tobě, jak bych to mohla vědět já?" odpověděla Sua a povzdechla si.

,,Kdo byl lepší? Já nebo Binnie? A rozmysli si, co řekneš." upozornil mě Eunwoo a sledoval mě pohledem šelmy.

,,Jak malý dítě. Co myslíš? Kdybych nebyl tak zaskočený, možná bych ti i jednu vrazil, takže tys to být nemohl. Stačí ti to jako odpověď?"

,,Neopětovaná láska bolí, nemá smysl pokračovat v našem vztahu. Od teď jsi volný." prohodil a setřel si imaginární slzu.

,,Jestli nechceš, aby tě potkalo další neštěstí, tak se raději vrať do práce, komediante!" sykl jsem po něm.

,,Počkej, ještě než odejdeš, chci se zeptat, zda se o víkendu všichni nesejdeme u Sanhy a trochu se nenapijem? Sanhovi to jistě vadit nebude." vyhrkl v rychlosti Bomin. Tady vše bylo o mně beze mě, protože ostatní očividně věděli, co je pro mě nejlepší. I když se mi ta myšlenka moc nezamlouvala, nemohl jsem odporovat, on by si stejně prosadil svou.

,,Jo jen klidně přijďte." hlesl jsem. Eunwoo se Suou jen souhlasně pokývali hlavou a rozloučili se s námi.

,,O víkendu bude zábava." zvolal vesele Bomin a políbil svého přítele na tvář.

,,Už se nemůžu dočkat." řekl jsem napůl otráveně a díval se do svého už poloprázdného šálku. Ani nevím, kdy jsem z něho upil.

,,Nakonec mi budeš ještě děkovat. Když už jsme se domluvili, tak vám dopřejeme trochu soukromí. Mějte se!" řekl Bomin a zvedl se od stolu.

,,Jste velice zábavná partička, budu se těšit na víkend." přitakal Sungyoon a společně s Bominem se vydali pryč.

,,Omlouvám se, nečekal jsem, že se to tak vyvrbí. Příště mu nic neřeknu..." hlesl jsem a sklopil hlavu dolů.

,,Nemáš se za co omlouvat." řekl jsem a pohladil ho po vlasech.

,,Přijdeš taky?" optal jsem se.

,,Přece bych tě tam nemohl nechat samotného a Sua by mě tam dokopala, i kdybych nechtěl."

,,Děkuji, jsi můj zachránce. Nechceš se se mnou projít?"

,,Moc rád." hlesl jsem zasněně. To, jakým způsobem řekl slovo můj, hřálo u srdce.

Pokračování příště...