Nahlas si povzdechnu a dojdu ke dveřím.

„Měj se, Owene. A tohle už nikdy nedělej!" varuji ho. Pak zavřu dveře a odejdu do pokoje.

Nechám ho tam zmateně stát. Patří mu to. Aspoň vidí, jaké to je!

Měj se, Owene, zopakuji si v mysli smutně.

Přesně tohle jsem si řekla na konci devítky. Proč se vrátil do mého života? Já se o to nikoho neprosila.

Jinak moc děkuji za vote a přes 250 vidění. :)