Chapter seventy-two
V mysli se mi objeví vzpomínka na to, jak přede mnou tehdy stál a snažil se mi omluvit. Ptal se, jestli mu někdy odpustím.
Máma mi kdysi řekla, že nemám říkat možná, jestli chci říct ne.
A tak jsem řekla možná.
Protože ne, jsem říct nechtěla.
Owen věděl, že slovem možná jsem myslela, že potřebuji čas.
Dával mi čas...
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top