Chapter forty-four

Následující den si mě vůbec nevšímá. 

Po včerejšku jsem zmatená a roztěkaná. To je vidět i na tom, že mi všechno padá z ruky. 

Owen se na mě jednou jedinkrát za den podíval. Výraz měl sice neutrální, ale v očích se mu zračila smutek, bolest a zklamání. 

Měla jsem něco říct...

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top