Chapter forty-four
Následující den si mě vůbec nevšímá.
Po včerejšku jsem zmatená a roztěkaná. To je vidět i na tom, že mi všechno padá z ruky.
Owen se na mě jednou jedinkrát za den podíval. Výraz měl sice neutrální, ale v očích se mu zračila smutek, bolest a zklamání.
Měla jsem něco říct...
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top