Rozhlížím se po okolí. Ne proto, že bych byla zvědavá na někoho nového, ale protože miluji zimu.

 Namrzlé chodníky, zasněžené domy, zmrzlé stromy pokryté sněhem. 

Vždycky, když jsem v tomhle ročním období venku, se snažím si všechno zapamatovat a uchovat v mysli. Protože například minulou zimu nenapadl skoro žádný sníh.

A pak, když se otočím ke vstupní bráně, uvidím Rogera a Jacoba. Chci se na ně usmát a zamávat, ale než to stihnu udělat, úsměv mi zamrzne a já se neodvážím ruku zvednout.