Běžela jsem na danou adresu. To místo mě překvapilo. Na té adrese stál krásný, bíle natřený, rodinný baráček. 

Zaklepala jsem na dveře a otevřela mi tmavovlasá žena. 

Na tu si vzpomínám! Owenova mamka, Elis. 

Jediné co mě zaráží je, že má zarudlé a opuchlé oči. 

„Lussi?" zeptá se. Zřejmě si mě taky pamatuje.