Po příjezdu do Prahy si rovnou začnu vybalovat, zítra ta škola. To zase bude. Rozhodnu se projít. Jdu parkem pod světlem lamp, je tu krásně. Asi sem budu chodit častěji. V klidu se kochám krásou tmavých květin co jsou ozářené měsíčním svitem, když uslyším štěkání a o kousek dál křik. Doběhne ke mně menší pejsek. Sehnu se k němu a pohladím ho po zádech ,,Kam pak ses to zatoulal?" Ozve se za mnou hlas. ,,Jee, ty jsi ho našel! Díky!" Zvednu hlavu a otočím se za hlasem. Stojí tam vysoký, usměvavý blonďáček.Abych pravdu řekl, je i hezký. ,,Já jsem Martin" probere mě z mého snění. ,,J-jo,já jsem-m Karel" Podám mu ruku a on ji stiskne. ,,Hele, nejsi tu novej? V týhle části města znám skoro každého hezkého kluka" ,,An-no" vykoktám ze sebe a zrudnu. ,,A budeš chodit do místní školy?" ,,Jo,jo budu" Martinovi se v očích ihned objeví jiskřičky štěstí. Dal jsem mu svůj facebook. ,,Tak se tam zítra uvidíme, ahoj." ,,Ahoj" křiknu na něj a s nepopsatelným pocitem štěstí se vydám domů. Doma se okamžitě přihlásím na Facebook a prohlížím oznámení. Moji pozornost upoutá žádost o přátelství. ,,Uživatel Martin Carev vás žádá o přátelství" žádost okamžitě příjmu a napíšu mu.

Já: Ahoj Martine, chtěl jsem ti říct, že máš moc krásného pejska. A taky se tě zeptat, kdy končí škola a kde je. Díky za odpověď. Kája

M: Ahoj Karle. Díky, jmenuje se Bestík. Napiš, kde bydlíš. Přijdu pro tebe. Martin

JÁ: Okii. Bydlím ......(Něco si domyslete). Budeš moc hodný když přijdeš.

M: Dobře. V 7:25 tam budu. Dobrou

JÁ: Dobrou

Osprchoval jsem se a šel spát. Čekala mě noc snění o Martinovi.

Ráno

„Ahoj Martine!" „Ahoj" odpověděl. Zdál se divný. Odtažitý a i trochu chladný. Zbytek cesty do školy jsme oba mlčeli.

Došli jsme do školy a Martin se mi ihned stratil v davu. Šel jsem tedy ke skříňce, kde na mne čekalo ne zrovna milé překvapení...

Chystám charakter ask. Otázky prosím do komentářů.
Lucy