Z pohledu Marcelly:

Marcella měla svázanou tlamu a nohy. Na ní upíralo pohled několik černých zelenookých koček. Vypadaly stejně jako ona.
   Kde to jsem? nechápala. Byla zmatená. Zavrtěla se, snažila se vyprostit ze sevření, ale marně.
   Vzhlédla. Před ní stála vysoká postava. Byla tak černá, že jí nebyl vidět obličej. Měla roztažená ohromná netopýří křídla a z její zelených očích se nedalo nic vyčíst.
   Z jejího pohledu se jí ježila srst. Byly obklíčeni mezi obrovskými skalami.
   ,,Co s ní uděláme? Shodíme jí ze skály, nebo jí-" začal nějaký tmavý kocour zlomyslně.
   Ta jejich velitelka ho přerušila a zlostně se na něj otočila. ,,Ne!" zavrčela na něj a švihla ocasem. Pak se zase otočila a Marcellu.
   ,,Jsem Cassandra," pravila jemně, ale v jejím hlase šel rozeznat jedovatý tón. ,,Jsi stejná jako mi, přidej se k nám."
   Marcella se naježila. Musela však uznat, že ta divná kočka má pravdu. Vypadala stejně jako oni.
   Bylo i možné, že jí ve Forest la Magic pak už nebudou důvěřovat. Byla stejná jako ti, co jí napadly.
   Cassandra švihla ocasem. ,,Tvý přátelé jsou jen bídná cháska," trvala na svém. ,,Ty jsi jiná než oni."
   Marcella s sebou rychle švihla. Jak se odtud mám dostat?!
   Cassandra švihla ocasem a lano  jí ještě více utáhla.
   ,,Když to nepůjde po dobrém, tak to půjde po zlém," zašeptala zlomyslně. ,,Teď tě tu necháme si to promyslet.
   Cassandra se zvedla a dokráčela z dalšíma kočkama pryč.
   Marcella napnula uši. ,,Bude se nám hodit," zasyčela Cassandra jedné s černých koček.
   Ale proč vypadám jako oni?
   Ten tmavý mourek na ní vrhl rozezlený pohled a otočil se pryč.
   Zbylá tam už jen sama.
   Nemohla se nijak vysvobodit. Lano bylo začarované, takže by na něj neplatilo žádné kouzlo, které uměla.
   Sklíčeně si lehla na zem. Ach jo, povzdechla si. Možná na tom něco je, že vypadám stejně jako oni....

______________________________________

305 slov😈.