Martha se snažila ty podivné noční zvuky - které jakoby do noci vůbec nepatřili - neposlouchat. Ale bylo to moc těžké.
   Zatřásla se zimou, když jí jejím mokrým kožíškem projel chladný větřík. Byla hluboká noc.
   Nakonec vstala. Už se rozhodla. Musí o těch divných snech někomu říct. A to teď hned. Opatrně vyklouzla z doupěte a nadechla se čerstvého vzduchu. Knihu, na které spala vzala s sebou.
   Všude bylo ticho. Kdyby mě tu ředitelka nebo nedej bože Tae viděla, měla bych velký průšvih, pomyslela s  a opatrně se rozhlédla kolem sebe.
   Marcellino doupě bylo o kousek dál od toho jejího na protější řadě doupat. Opatrně proběhla mezi stíny a snažila se být co nejtišší. Koutkem oka zahlédla zrzavý kožíšek. A sakra, pomyslela si rychle. Ale nikdo z učitelů snad ani neměl zrzavý kožíšek....
   Přesto rychle skočila do Marcellina doupěte. Bylo pod stromem a bylo tam příjemné sucho, narozdíl od jejího doupěte. Ale zase tam nebylo vidět na měsíc nebo zapadající slunce. Leda tak vycházející, ale bylo příliš kryté hustými keři.
   ,,Marcello!" zašeptala naléhavě. Černá spící kočička se na chvíli zavrtěla a pak zvedla hlavu. Zamžourala na ní svýma unavenýma zelenýma očima.
   Když uviděla Marthu, překvapeně trhla oušky a pak se rychle posadila a otřepala. ,,Martho?" mňoukla překvapeně. ,,Co tu děláš? Když je noc!"
   Martha se otřepala. ,,Já jen....jsem s tebou potřebovala mluvit. Nutně." řekla a šoupla tlapkou po suchém mechu.
   Marcella přikývla. ,,Dobře. Neviděl tě někdo z učitelů....?" zeptala se vážně a rozhlédla se kolem sebe.
   Martha zavrtěla hlavou.
   ,,Tak dobře, a o čem se mou chceš vlastně mluvit?" zeptala se jí potom Marcella.
   Martha přešlápla. ,,No-" Najednou se ozvalo zašuštění. Mezi keři prokoukla zrzavá hlava a o chvíli později se vynořil Francis. Martha se trochu vylekaně otočila.
   ,,Doufám, že neruším, ale viděl jsem tady Marthu." pronesl Francis a ušklíbl se Marcella s usmála.
   ,,Tak to si rovnou můžeš poslechnout, co nám tady Martha chce říct." navrhla Marcella a Martha se zhluboka nadechla.
   ,,Pořád se mi zdají takové divné sny," začala. ,,Normálně dostávám sny, co se stane v budoucnosti, ale teď, jako by byly z minulosti."
   Marcella přihmouřila oči. ,,To je opravdu zvláštní," prohodila. ,,Ale i tak.... jaké sny se ti zdávají?" zeptala se.
  Martha polkla. Nechtělo se jí to říkat před ní. Ale neměla na výběr, už se to nedalo vzít zpět. ,,Minule, což bylo včera, a také poprvé, se mi zdálo o tom, jak jsem byla ve vaší boudě," Marcella se na ní podívala, ale ona uhla pohledem. ,,Byla tam Moon a Dark, což je nějaký kocour s Night Magic, a hádali se." dořekla a zhluboka se nadechla.
   Marcellin výraz rázem zkameněl. ,,A co říkali?" mňoukla překvapeně.
   Martha zaťala zuby. ,,Hádali se o tom, aby se Moon připojila k Night Magic a nazývali se sourozenci. A potom....mluvili o tobě, Marcello. Dark říkal něco o tom, že se k nim máš přidat...." dořekla.
   Marcella se otočila zády. ,,Ale ne! To není možný! Moon by mi to řekla!" Francis k ní rychle přiběhl. ,,Ale....copak ten Dark ví, jaká si vevnitř? Na tom, že si černá přeci nic není!" utěšoval jí.
   Martha se cítila provinile. Měla jí to vůbec říkat? Každopádně....Marcella byla ten typ kočky, která všechno rychle překonala. A navíc Francise měl pravdu... Dark neví, jaká je Marcella vevnitř.
   ,,A ještě by mě zajímalo....co to máš za knížku, Martho?" zeptal se po chvíli zvědavě Francis a přišel blíž k Marthě. Podíval se na obal. ,,Zvláštní...." zamumlal.
   ,,Je po mém otci," odpověděla Martha. ,,Ale je tam něco divného." vytáhla ten starý papír s knihy.
   ,,To je Dyrenština." řekl zadumaně Francis, když si papír prohlédl. ,,A je to napsané inkoustem...."
   ,,A to něco znamená?" zeptala se rychle Martha.
   ,,To ne, ale tohle je zvláštním a vzácným inkoustem. Vypadá to, že je to hodně staré a taky to je z nějaké hodně vzácné knihy."
   Martha si povzdechla. ,,Děkuji vám za pomoc, moc si toho vážím, ale nevím, jak se o tom dozvědět více."
   ,,Ale já vím," řekl Francis náhle. ,,V knihovně."
   Marcella se na něj překvapeně podívala. ,,Teď večer je určitě zavřená. Ale jak se chceš dostat do San Magic?" zeptala se nevěřícně.
   Francis pokrčil rameny a nasadil svůj šibalský úsměv. ,,Jednoduše. Půjdeme do té nejlepší knihovny. Do knihovny ve Forest la Magic."

______________________________________

703 slov😝. Těší té se na další kapitolku?