Marise už ztratila moc sil i krve. Takhle to nemůže jít dál! "Tak sestři ukončeme to" nechtěla se vzdát. Prohraje tehdy až bude ležet na zádech. A to se nesmí stát. Už chtěla použít další z chvatů co znala když jí překvapila malá blondýnka s růžovými konci vlasů. Přetáhla Keijiho po hlavě. Jak ta se tu vzala?! To se tu schovávala? Marise nechápala co se děje. Jenže Keijiho nesrazi jen jedna rána do hlavy. Proto taky chitil dívku pod krkem a vytáhl z boty svůj poslední nůž. Ten bastard má ještě jeden nůž! Hinano se kroutila po přívodu vzduchu. Svítilo jí v očích zoufalství. Keiji jí klidně přejížděl nožem u břicha. "Tak moje sestřičko co to bude? Smrt téhle kamarádky nebo tvoje prohra?" Marise byla nahraná! Nahraná! Nevěděla co dělat. Vizi už použít nemůže, byla by moc vysílená! Co teď?! Co má dělat?! Pokud něco rychle nevymyslí uškrtí jí, pokud se vzdá umučí jí. Co bude dělat?!
Zvedla se a trošičku se zamotala. Přesto byla odhodlaná se mu postavit. Přesto že se jí bála mu chtěla čelit. Přesto že byla vysílená se rozhodla bojovat. Marise se na bratra vrhla. Nemusela mít v sobě ani čip aby věděla že Hinano použije jako lidský štít. A taky to udělal. Blondýnka byla už otupělá z mála kyslíku a nejspíš ani netušila že jí Marise kopla. Měla teď sice pohmožděnou tvář ale alespoň teď byla pryč z náruče té příšery. Lapala po vzduchu. Padla na čtyři a lapala po vzduchu. Bylo dobré pro Marise vědět že je v pořádku. Alespoň pro teď. Zelenovlaska si stoupla ochranářsky před Hinano. "Všichni zaplatí za tvojí volbu, už jsi moc slabá" pronesl posměšně Marisin bratr. Měl pravdu. Ikdyž si Marise držela řezné a střelné rány, stále z nich tekla krev. "Věděl jsem že před obecenctvem tě porazím lehce ale takhle? Kde je zábava kde je tvůj věčný odpor!" Vysmíval se blondýn. Zelenovlaska neodpovídá. Nemá jak. Jediné co může teď dělat je obrana. Jakmile zaútočí Keiji Marise se ladně vyhne. V rameni pulzuje bolest v noze cítí mravenčení. Takhle to nemůže zkončit. Uvidí přátelé trpět! Nakonec se ale nemohla vyhýbat věčně a poslední nejtvrdší ránu kterou bratr zasadí schytá do břicha. Dívka odletí dost daleko směrem ke třídě. Jediné štěstí které má je že nezkončí na zádech. Spolužáci ať už k ní měli jakýkoliv odpor jí pomohou na nohy. "Pravidla jsou jasná! Žádná pomoc a konec až když jeden leží na zádech" vyjekl na třídu Keiji. Korosensei se k Marise naklonil "Spolupráce je mnohem efektivnější než se v něčem topit sám, potřebuješ plavčíka!" Řekl. Marise to bohužel věděla ale nechtěla si to přiznat, na vše byla vždy sama a každý její moc jen využíval nebo se jí bál co bylo teď jinak?! "Keiji!-" řekla a mělce se nadechla "já tě porazím!" Další mělký nádech" Vždy si určoval pravidla-" hluboce se nadechla a podívala se na něj "teď je určuju já!" Řekla a podívala se na třídu. Nemalou chvíli potom se vše změnilo v rozostřenou linku. Celý svět se točil a nechtěl přestat. O malou chvíli později měla zelenovlaska obvázane rameno a nohu. Přicházela k sobě a viděla jak celá třída drží Keijiho v sedu. Někdo z nich zavolal "aby to bylo podle pravidel jak jsme zjistili, musí ulehnout tvojí rukou" Korosensei odnesl Marise na místo kde byl přišpendlený Keiji. Zdravou nohou ho prišlapla k zemi. Ležel na zádech, zvítězila. "Neublížíš nikomu! Já tě dala k zemi! Já vyhrála! Rušíš sázky na život a nebudeš ten můj dělat horším než je!" Řekla děsivě a dívala se bratrovi do očí. "Nikdy. Se. Nepovažuj. Vztáhnout. Ruku. Na. Moje. Spolužáky." Dala důraz na každé slovo a pak ho nechala jít. Utekl. Jak jinak. Poté co jeho záda zmizely z dohledu se jediná dcera Okino svalila na zem. "Marise -" začal pomalu Isogai. "Proč -" hledal vhodná slova. "Proč si neřekla že tě bratr sexuálně zneužíval" řekl Karma jako by se nic nestalo. Marise se podivně podívala na své spolužáky. "Keiji mě nikdy sexuálně nezneužil!" Řekla dívka. "ALE KAR-" začal Jančit korosensei. Marise se začala upřímně smát. Dlouho se takhle upřímně nesmála. Zvonivý smích vyvolal jen další otázky v hlavách všech ze třídy. "Keiji mě jen a pouze mučil a to bylo vše! Když mě porazil měla jsem týden na to se dát do kupy a pak mě řezal nebo bil. Vždy si dokázal vybrat tak bolavá místa, břicho, oko, záda, klouby, jednou mi i zlomil ruku. Ale bála jsem se ho protože jsem vždy nemohla nejmíň týden spát, strašně to bolelo" řekla na vysvětlení a tiše skoro neslušně rychle dodala "navícsebojímsamotyvetmeaprotojsemtynoviprobrecela"