Škola zkončila a já měla plno papírování.
Seděla jsem tam jak pecka a odepisovala,sepisovala a podepisovala školní papíry,akce a formuláře.
Když jsem to dodělala šla jsem ze školy.
Při cestě jsem však slišela šeptání za dveřma účebny chemie.
,,No twl ta je kus''ozvalo se za dveřmi a já poznala že to jsou kluci.
Na nic jsem nečekala a otevřela dveře.
Stáli tam 4 kluci.
Tři si mě hned všimli a ten 4-tý stál zády ke mě.
,,No tak tohle je libový"
A ukazoval velký plagát.
Tři stáli jak opařený a ten poslední si brzo všiml že něco není v pohodě.
Otočil se a tak se to stalo.

Pohled vyprávěče:
Předsedkyně byla přímo nas*aná.
Nesnáší úchyly.
Chytla ho pod krkem a přišpendlila ke zdi.
,,TY!"
Hodila s ním o vedlejší stěnu.
Všichni utekli a ona byla plná zlosti a znechucení.
Musela si na něčem vybít vstek.
Dupala jsem si to k tělocvičně a nebrala ohled na ostatní.
Vzala jsem ten nejtěžší boxovací pytel a přehoupla si ho přez rameno.
Povésila ho a bouchala do něj hlava nehlava.
Byla  tak zabraná,že si ani nevsimla
Kluka stojícího opodál koukající na ní s neskrývanou pokorou.

Pohled chlapce:
Byla tak silná a bušila do něj jako o život.
Pot z čela jí tekl až na krk.
Měla přesné silné údery.
Pak ale přestala a vyčerpáním padla k zemi.
Nemohl jsem ji tam nechat.
Šel jsem k ní a přehodil jsi ji přez rameno.
,,Kam mě to neseš?"
Pípla slabě.
,,Odvedu tě domú"
Ona do mé začala bušit,ale byla vysílená a tak jsem skoro nic necítil.
,,Pusť mě ty úchylný mimozemšťane!"
Bylo to poslední co řekla ne6 upadla do říše snů.
Pomocí žákovské jsem zjistil kde bydlí a pomalu se vydal cestou k ní domu s ní přez rameno a divnýmy pohledy studentů na Seice.